Čínští vědci objevili desítky lidských fosilií starých 300 000 let, které jsou v rámci evolučního procesu směrem k Homo sapiens, druhu, ke kterému patří všichni moderní lidé, nejstaršími fosiliemi nalezenými ve východní Asii.
Lidské fosilie spolu s velkým množstvím zkamenělých zvířecích kostí a kamenných nástrojů byly objeveny na nalezišti Hualongdong v okrese Dongzhi v provincii Anhui ve východní Číně.
Čínští výzkumníci představili své nejnovější objevy a studie týkající se naleziště Hualongdong na vědecké konferenci, která se konala v okrese Dongzhi od pátku do neděle. Konference se zúčastnilo téměř 100 vědců a odborníků, včetně více než desítky mezinárodních expertů.
Naleziště Hualongdong bylo objeveno koncem roku 1988 a během nepřetržitých vykopávek od roku 2013 zde byly nalezeny mimořádné artefakty. Bylo objeveno přibližně 20 individuálních fosilií pravěkých lidí, včetně poměrně kompletní lebky, více než 400 kamenných artefaktů, četné úlomky kostí s důkazy o umělém řezání a sekání a více než 80 obratlovcových fosilií.
Od dubna do listopadu 2024 provedl archeologický tým nové kolo vykopávek, které pokrylo plochu 40 metrů čtverečních. Bylo objeveno celkem 11 lidských fosilií, včetně jednoho dobře zachovalého nártního kůstního článku, jednoho fragmentu čelní kosti, jednoho prostředního fragmentu stehenní kosti a osmi fragmentů lebek.
Wu Xiujie, výzkumnice z Institutu paleontologie obratlovců a paleoantropologie (IVPP) Čínské akademie věd (CAS) a vedoucí vykopávacího týmu Hualongdong, uvedla, že tyto objevy ukazují, že na nalezišti žila velká rodina čítající více než 20 jedinců.
»Měli ‚jídelnu‘, kde řezali, sekali a zpracovávali jídlo. Krasová jeskyně byla pravděpodobně jejich ložnicí, kde se v noci ukrývali před divokými zvířaty, ale zřítila se a dosud jsme ji nevykopali. Doufáme, že v budoucnu objevíme další fosilie,« uvedla Wu.
Dodala také, že lidské fosilie z Hualongdongu patří pravěkým lidem s fyzickými charakteristikami mezi stádii Homo erectus a moderním člověkem – což je odlišné od jakékoli jiné předmoderní lidské fosilie, která kdy byla nalezena.
Lebka nalezená v roce 2015 patří mezi nejvýznamnější objevy na Hualongdongu. Výzkumníci usoudili, že lebka patřila dívce ve věku 13 nebo 14 let.
»Fosilie vykazuje jedinečnou kombinaci primitivních a moderních znaků,« poznamenala Wu. »Struktura obličeje a dolní čelist vykazují ranou evoluci směrem k moderním lidem, včetně plochého obličeje, vysokých očních důlků, štíhlé lebky a čelisti, která vykazuje raný vývoj brady – charakteristický znak moderních lidí.«
»Už vypadala velmi podobně jako my, ale stále si zachovala některé starodávné rysy,« řekla Wu.
Nártní kost nalezená letos je jediná svého druhu objevená v Číně a mohla by poskytnout důležité informace o tom, jak staří lidé chodili a jak byli vysocí, uvedla Wu.
Navíc precizně zpracované kamenné nástroje nalezené na Hualongdongu ukazují relativně vysokou technickou úroveň obyvatel této jeskyně před 300 000 lety. Podle Wu byli velmi inteligentní a vyvíjeli se směrem k fázi Homo sapiens.
»Lidé z Hualongdongu byli nejstarší pravěcí lidé ve východní Asii, kteří vykazovali většinu charakteristik Homo sapiens, a nacházeli se v klíčovém bodě přechodu od pravěkých lidí k moderním lidem. Naleziště Hualongdong poskytne bohaté informace o tom, jak se moderní lidé vyvíjeli,« uvedl Liu Wu, další výzkumník z IVPP, který na nalezišti pracuje již více než deset let.
Podle odborníků je Hualongdong druhým nalezištěm v Číně, po Zhoukoudianu, kde byly objeveny fosilie Peking Man, které přináší bohatou sbírku lidských fosilií a kamenných nástrojů – poskytující klíčové důkazy o lidských aktivitách během středního až pozdního pleistocénu.
Xu Xing, akademik z CAS, zdůraznil význam objevů na Hualongdongu. »Po většinu minulosti pocházely fosilní důkazy o pravěkých lidech především z Afriky nebo Blízkého východu. Období před 300 000 lety je klíčové pro pochopení vzniku moderních lidí. Lebka nalezená na Hualongdongu s poměrně kompletní dolní čelistí je mimořádně vzácným nálezem, který může poskytnout stopy k zodpovězení klíčových otázek o vzniku Homo sapiens.«
Oblíbená teorie, založená na studiích DNA a fosilií převážně z Afriky a Blízkého východu, stejně jako na některých lidských výrobcích, naznačuje, že moderní lidé pocházejí z Afriky a rozšířili se do různých částí světa.
V posledních desetiletích však objevy a výzkum nových fosilií z různých míst, zejména v Číně, ukázaly, že tento proces byl mnohem složitější, uvedl Xu.
»Objevy lidských fosilií na Hualongdongu a související výzkumy obohatí naše pochopení toho, jak byl tento proces dokončen. Někteří vědci věří, že původ moderních lidí mohl být na různých místech. Počkejme a uvidíme, zda fosilie z Hualongdongu mohou tuto teorii podpořit,« dodal Xu.
Mezinárodní odborníci také vyjádřili nadšení z tohoto naleziště. María Martinón-Torresová, ředitelka Národního výzkumného centra pro studium lidské evoluce ve Španělsku, označila lokalitu Hualongdong za jeden z nejvýznamnějších objevů v oblasti lidské evoluce za poslední desetiletí.
»Pozorujeme populaci homininů, která se liší od Homo erectus, a vykazuje odvozené rysy úzce spojené s původem našeho druhu. Myslím, že tento výzkum je důležitý pro celou mezinárodní komunitu,« uvedla Martinón-Torresová.
Nálezy z Hualongdongu vzbudily nadšení jak v globální antropologické, tak evoluční biologické komunitě.
»Je to mezi Homo erectus a Homo sapiens – období, pro které je fosilní důkaz vzácný. Další takové nálezy jsou neocenitelné,« řekl Yosuke Kaifu, profesor na Tokijské univerzitě. »Výzkumníci pokračují ve své práci a jedná se o velmi slibnou lokalitu, která nás všechny vzrušuje.«
Kromě významu pro lidskou evoluci vědci věří, že naleziště Hualongdong má širší dopady.
Charles Musiba, profesor evoluční antropologie na Dukeově univerzitě, zdůraznil lokalitu jako model pro mezinárodní spolupráci.
»Fosilní kosti a kamenné nástroje ukazují, že mezi naším druhem a našimi předky existuje mnoho společných rysů. Lidé migrovali sem a tam více než 300 000 let a mezikulturní interakce nás pravděpodobně formovaly jako druh,« uvedl Musiba.
»Naleziště Hualongdong a související výzkum spojují čínské i světové vědce, podporují spolupráci místo polarizace,« dodal. »Jsme sjednoceni v hledání odpovědí na základní otázky: Kdo jsme a odkud pocházíme?«
(Xinhua)