Ano, i do zelené barvy se odívá fauna a nemíníme tím zrovna maskota Bohemians Praha 1905. Například leguánům fidžijským zelená barva náramně sluší. V jihlavské zoologické zahradě se v únoru vylíhla na svět dvojice ohrožených leguánů fidžijských. Podívejte se na jejich krásné detailní fotoportréty a řekněte, že zelená jim nesluší.
Dvojice se vyklubala v Tropickém pavilonu Zoo Jihlava v první polovině února a první vážení a měření absolvovala hned druhý den po příchodu na svět. »Měření a vážení je velmi důležité, abychom v budoucnu mohli čísla porovnávat a sledovat, zda se mláďata dobře vyvíjí,« uvedly chovatelky. Jedno z mláďat vážilo 12 gramů a měřilo 24 centimetrů, druhé vážilo 10 gramů a měřilo také 24 centimetrů. Dospělí jedinci mohou dorůst až do velikosti 80 centimetrů a váhy cca 200 gramů.
Leguáni fidžijští jsou býložraví, živí se květy keřů a stromů (milují ibiškové květy), dále listnatými výhonky a nepohrdnou ani ovocnými plody, například banány či papájou.
Leguán fidžijský (Brachylophus fasciatus) je ohrožený druh plaza, který žije ve volné přírodě na souostroví Fidži a jsou to nejbližší příbuzní velkých amerických druhů leguánů. Zde obývají stromové a keřové patro tropických lesů, je ale také dobrým plavcem. K udržování rovnováhy ve větvích používá extrémně dlouhý ocas, který bývá delší než jeho tělo.
Jejich předkové dorazili na souostroví Fidži z amerického kontinentu na plovoucí vegetaci. Latinský název Brachylophus je odvozený ze starořeckého slova brachys – »krátký« a lophos – »hřeben«, což odkazuje na krátký ostnatý hřebínek táhnoucí se po jeho hřbetě. Slovo fasciatus je latinského původu, a znamená »pruhovaný«.
Proč pruhovaný? Tento leguán má velmi nápadný pohlavní dimorfismus. Samci jsou větší se zelenými a tyrkysovými pruhy, a samice jsou naopak menší a celé zelené. »Zatím to tedy vypadá, že obě mláďata jsou samice. S jistotou to ale budeme vědět, až povyrostou a vybarví se,« dodaly chovatelky jihlavské zoo.
Samci jsou velmi teritoriální a k zastrašení soupeře využívá svého zbarvení, které rychle zintenzivní, nafukuje hrdelní vak a rychle hýbe hlavou ze strany na stranu. To vše dělá za účelem vypadat větší a silnější. Pokud toto vše na protivníka nezabere, otevře tlamu a výhružnými skoky útočí na soka.
Samice snáší cca po pěti měsících od páření do předem vyhrabané nory až šest vajec. Mláďata se líhnou po čtyřech až devíti měsících. Inkubační doba je závislá na okolní teplotě.
(mac)
FOTO – Zoo Jihlava/Daniela Oberreiterová