Vlastivědné muzeum v Olomouci otevře v neděli 1. května výstavu mapující nářečí v různých koutech země. Půjde o multimediální expozici, která návštěvníkům odhalí rozdíly mezi nářečími českého jazyka. Chybět nebudou ani záznamy již zaniklých nebo velmi vzácných nářečních jevů, o čemž informovala Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně. Výstava se opírá o moderní audiovizuální a interaktivní prvky, čelní místo zaujímají na expozici mapy, doplnili zástupci muzea.
Výstava s názvem Kriticky ohrožené jevy našich nářečí bude otevřená do konce června u příležitosti 70. výročí existence dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně. Odkazuje na projekt, který dokumentoval a zpřístupňoval mizející jazykové dědictví jako nedílné součásti regionálních identit.
Zájemci na výstavě najdou 40 nářečních map vytvořených na základě dat z dotazníku pro výzkum českých nářečí z přelomu 60. a 70. let 20. století. Rozděleny jsou do tří tematických celků, které se vztahují ke každodennímu životu venkovského člověka, tedy dotýkají se oblasti lidského těla a zdraví, jídla a kuchyně a také hospodářství, chovu a zemědělství. »Mapy doplňují krátké komentáře, které návštěvníky seznámí s vybranými jazykovými jevy, a texty popisující reálie dřívějšího venkovského života, způsoby hospodaření nebo zvyky a tradice,« uvedla Ireinová. Další čtyři mapové soubory detailně zachycují mizející nářeční jevy a upozorňují na jejich specifika, například, jak se v nářečích vyvíjelo tvrdé y.
Všechny mapy byly vytvořeny pomocí speciálního softwaru, ten byl využit i při pořizování a organizaci multimediálních nářečních dat. »Jak se naše nářečí změnila během uplynulých 50 let, ilustrují unikátní zvukové záznamy nářečních promluv s výraznými a zajímavými jazykovými rysy. Byly nahrány jednak během dřívějších výzkumů dialektologického oddělení, jednak při výzkumech uskutečněných v rámci řešení současného projektu,« doplnila dialektoložka.
Součástí výstavy je i audioprůvodce, virtuální průvodce a TV animace s obrazovým materiálem, který dokládá, že s nářečím se lze setkat také v knihách, filmech, televizních reklamách, na plakátech či billboardech a jinde.
Odborníci na výstavě také upozorňují na to, že nářečí v češtině postupně zanikají, z každodenní běžné mluvy se vytrácejí jednotlivá slova i celé skupiny. Stírání rozdílů v nářečích ovlivnila především přeměna venkova, k níž přispěly kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století a vylidňování vesnic v důsledku stěhování obyvatel za prací. Vliv má také nárůst vzdělanosti a masivní působení sdělovacích prostředků. »Ústupu nářečí nejde zabránit. Vědci se proto snaží dialekty zaznamenávat a zpracovávat. Dalším, akutním úkolem dialektologů je po 50 letech uskutečnit nový celoúzemní výzkum, kterým by zachytili současný stav nářečí a uchovali tuto unikátní část našeho kulturního nehmotného dědictví pro další generace,« dodala Ireinová.
(mac, čtk)