Prostějovské muzeum otevřelo včera výstavu s unikátní kolekcí trofejí parohaté a dutorohé zvěře. Několik desítek zvířecích lebek převážně z Afriky a Asie pochází ze sbírky soukromého sběratele Jaroslava Šmída z Uherskohradišťska. Vytvářet ji začal v roce 2004. Trofeje doprovází také informace o zvířatech, včetně jejich fotografií z přírody. Expozice s názvem Parohatí a dutorozí – Historické trofeje z celého světa bude otevřená do 9. října, řekla kurátorka výstavy a geoložka Muzea a galerie v Prostějově Vladimíra Jašková.
V Prostějově sedmdesátiletý sběratel vystavuje jen část své rozsáhlé sbírky. Svou kolekcí dokázal v minulosti již zaplnit například pět velkých místností v historickém loveckém zámku v Chropyni, kde vystavoval pouze trofeje dutorohých. »Dohromady mám ve sbírce 90 druhů dutorohých a zhruba 30 druhů parohatých. Po kusech trofeje spočítány nemám,« řekl Šmíd. K vytvoření unikátní kolekce vedl sběratele, který není ani lovcem ani myslivcem, celoživotní zájem o přírodu. »Nemůžeme totiž chránit to, co neznáme. To je mé motto,« doplnil sběratel.
Rodák z obce Modrá na Uherskohradišťsku vztah k přírodě a lásku ke zvířatům získal již v dětství díky svému dědečkovi Františku Šmídovi, bývalému starostovi obce. Svou sbírku vystavoval například několikrát také ve Skanzenu Modrá. Trofeje shání většinou na aukcích anebo na burzách. Umístěny jsou na dřevěných vyřezávaných podložkách.
Výstava této sbírky představuje ve dvou sálech trofeje dutorohých i parohatých zvířat. »Mnohem méně je veřejnosti známa exotická dutorohá zvěř. Tito sudokopytníci, na rozdíl od parohatých, svoje rohy neshazují, ale naopak jim během života dorůstají. Ve vystavené sbírce najdeme vzácné exempláře antilop, gazel, impal, buvolů, turů, ovcí a koz a také kozorožců, přímorožců, vodušek a pižmoňů,« uvedla geoložka Vladimíra Jašková. Návštěvníci zde najdou například trofeje zvířat, jako je argali Marco Polův nebo tahra himalájského, ve sbírce je i lebka vidloroha amerického, což je jediný zástupce dutorohých, který svoje rohy shazuje, doplnila kurátorka. Pozornost návštěvníků přitáhne i trofej čtyřrohé ovce Jákobovy nebo čtřyrohé kozy bezoárové.
Kolekce návštěvníkům představí také parohaté exempláře jelenů, jako je muntžak, sambar, axis, barasinga, wapiti nebo jelen milu. K těmto parohatým exemplářům patří ale také třeba nejběžnější lovená zvěř v ČR, kterou je srnec obecný. Jedním z posledních přírůstků sbírky je trofej srnčíka čínského, který jako jediný z jelenovitých nemá parohy, ale tesáky dlouhé až osm centimetrů, dodala Jašková. Výstava byla otevřena včera a 1. září ji doprovodí komentovaná prohlídka majitelem sbírky.
A jaký je vlastně rozdíl mezi rohy a parohy? Rohy jsou z rohoviny a jsou duté s podpůrnou kostí a hlavně nemají výsady, tedy nevětví se. Většinou narůstají samcům i samicím. Parohy jsou kostěné, plné a tvrdé a mají výsady. Parohy s výjimkou soba pak narůstají jen samcům.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/Luděk Peřina