Potápka malá je nejmenším druhem potápky vyskytující se v Evropě a základní podmínkou pro hnízdění této nezaměnitelné potápivé kachny je průzračná stojatá voda. Důvod je jednoduchý. Jedině v takové vodě může při potápění snadno zpozorovat a ulovit svoji kořist, kterou tvoří drobné rybky a bezobratlí živočichové. A právě taková situace nastala v Zoo Ostrava právě letos, uvedla Šárka Nováková, tisková mluvčí Zoo Ostrava.
Potápka malá nehnízdí v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava každým rokem. V jednom z rybníků, který byl po rekonstrukci čerstvě napuštěn, se v průzračné vodě vyskytovalo množství rybího potěru i bezobratlých živočichů. »Protože napouštění skončilo až v průběhu června, nikdo nepředpokládal, že by se letos mohly potápky malé vůbec objevit, natož zahnízdit. Ale stalo se! Jakoby tyto vzácné kachny vycítily, že mají v zoo prostřený stůl a okamžitě přiletěly a dokonce zahnízdily. Vylíhla se jim tři mláďata, vyvedení se ale dočkalo jediné. I tak se jedná o úspěšné vyhnízdění,« popsal Otakar Závalský, koordinátor biodiverzitních opatření v Zoo Ostrava. Mládě, které nemělo konkurenci v sourozencích se dožadovalo potravy až do října. »Nicméně krmící samice věděla přesně, kdy má potravu mláděti pouze ukázat, ale už ji nepředat. Tak bylo mládě nakonec donuceno naučit se potápět a lovit samo,« dodal Závalský.
Potápka malá (Tachybaptus ruficollis) je nejmenším druhem potápky v Evropě dorůstající délky 25–29 centimetrů a váhy 130 až 235 gramů. Její rozpětí křídel je spíše menší, a to od 40–45 centimetrů, což je zapříčiněno kratšími křídly.
U nás hnízdí obvykle v nižších polohách, do 600 metrů nad mořem. Hnízdním prostředím jsou mělké stojaté vody, a to převážně rybníky bez ohledu na jejich velikost, druh porostu a okolní prostředí. Je schopna zahnízdit i na zcela nepatrných zarostlých rybníčcích. Plovoucí hnízdo z vodních rostlin staví oba ptáci většinou dobře skryté v rákosinách. V jedné snůšce bývá 5–6 vajec jejichž zbarvení je zpočátku bílé. Dospělí ptáci je však vždy při opouštění hnízda zakrývají rostlinami, díky čemuž postupně hnědou. Na inkubaci trvající 20 až 21 dnů se podílí oba rodiče. Potápka malá v České republice hnízdí od dubna do října a to dvakrát za rok. Mláďata jsou převážně černá s bělavým čelem a světlejším pruhováním na hlavě a hřbetě.
Živí se drobnými vodními živočichy (hmyzem a jeho larvami, korýši, obojživelníky, hlavně pulci a malými rybami). Pod vodu se většinou skrývá i při ohrožení a vzlétává jen málokdy.
Dospělí ptáci jsou ve svatebním šatě převážně tmavě hnědočerní s kaštanově hnědým zbarvením po stranách hlavy a krku. Na kořeni zobáku mají výraznou žlutavou skvrnu. V prostém šatě jsou celkově bledší, svrchu tmavě hnědí, s bělavými lícemi a světle hnědým krkem a hrudí.
Areál rozšíření potápky malé sahá od západní a střední Evropy přes západní Asii a Indii až po Čínu, Japonsko a Novou Guineu. Zahrnuje také většinu Afriky. Ve střední Evropě je převážně tažná. V posledních letech došlo na našem území k výraznému úbytku hnízdících ptáků. Hlavním důvodem jsou změny v rybničním hospodaření, které vedly k likvidaci vodních a plovoucích rostlin. V České republice je proto potápka malá zvláště chráněným druhem. Ptáci, kteří na zimu neodtáhnou, zimují většinou na nezamrzajících řekách.
Potápky malé v Zoo Ostrava zachycuje i video.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala, commons.wikimedia.org/CC BY 4.0 DEED/Alexis Lours, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 2.0 DEED/Bengt Nymana Ferran Pestaña, CC BY-SA 3.0 DEED/Alpsdake