Téměř pětiměsíční dvojčata pandy červené již suverénně navštěvují celý přírodní výběh v asijské oblasti zlínské zoo. Pandí bratři tak dělají radost nejen návštěvníkům, ale i chovatelům. Dnes i zítra je vstup do zlínské zoologické zahrady pro všechny za pouhých 50 korun a zahrada pořád ještě hýří podzimními barvami a venkovním životem.
Dvojčata pand červených, která se narodila 17. června dvouleté samici Zaye a osmiletému samci Redovi jsou kluci, ale více než tři měsíce života strávili schováni v hnízdní dutině uprostřed expozice. Díky skvělé péči samice rostli jako z vody, a nyní je jich doslova plná expozice. Podle pozorování chovatelů jsou mláďata vitální, krásně prospívají a mají se čile k světu.
Samice Zaya se projevila jako velmi pečlivá a starostlivá matka. Mláďata při narození vážila pouhých 100 gramů a dva týdny byla holá, slepá a naprosto bezmocná. Oči se jim otevírají po 18 dnech života. Březost pand červených tvá pouhé tři až čtyři měsíce a tak je vývoj pandích mláďat po narození vždy velmi pozvolný. Samice o ně pečuje po dobu jednoho roku. Téměř před měsícem vážili kolem 1,5 kilogramu a další kontrola a vážení se blíží. V dospělosti se bude jejich váha pohybovat od čtyř do šesti kilogramů. »Na první průzkumné výpravy do okolí se malé pandy většinou vydávají až ve stáří 5 měsíců, což ta naše dvojčata předstihla,« řekli chovatelé. Mláďata dospívají v 18 měsících.
Pandy červené se řadí mezi velmi oblíbené obyvatele zoologických zahrad, ačkoliv jejich hlavní aktivita probíhá za úsvitu a hlavně při soumraku nebo v noci. Během dne většinou odpočívají a spí stočené v klubíčku, nejlépe vysoko v korunách stromů. Přesně tak je tomu i ve zlínské zoo. Jsou to mistři ve šplhu, a s rovnováhou jim pomáhá dlouhý, široký a huňatý ocas. Ze stromů slézají hlavou dolů, což je pro zvířata jejich velikosti docela netradiční způsob. Skvěle jim při tomto pohybu pomáhají také jejich zpola zatažitelné drápy. U pandy červené se vyvinul »šestý prst«, takzvaný palec navíc, který je tvořen výrůstkem zápěstní kosti. Tento prst umožňuje větší stisk a lepší uchopování větví. Další zajímavostí je, že jsou schopny stát na zadních nohách jako člověk po dobu až 30 sekund, a některé pandy dokáží takto urazit i několik metrů.
Pandy červené patří mezi šelmy, a tak mají trávicí systém přizpůsobený k přijímání masité potravy. Na jejich jídelníčku však dominují bambusové listy a výhonky. Nedokáží ale trávit celulózu, a tak bambusu spotřebují velké množství. Kromě toho si pochutnávají také na plodech a ovoci, koříncích nebo masité potravě. »U nás dostávají bambus a ovoce, které je zastoupeno melouny, třešněmi, jablky, hruškami, ale nejvíce jim chutnají jahody. Dále si pochutnávají na vařených vejcích a speciálních vitamínových granulích pro pandy,« vyčetli zlínští chovatelé.
Domovinou pand červených je oblast Himálaje a přilehlých pohoří od Nepálu, severní Indie, Bhútánu, Myanmaru až po jižní Čínu. Žijí ve vysokých nadmořských výškách od 2000 do takřka neuvěřitelných 4800 metrů nad mořem. Jejich počty ve volné přírodě stále klesají. Důvodem je nejen odlesňování a znečisťování jejich přirozeného prostředí, ale také lov pro kožešinu, a to i přesto, že ve všech státech, kde se přirozeně panda červená vyskytuje, je zákonem chráněná a její lov je zakázán.
Ve volné přírodě se pandy červené dožívají průměrně osmi až deseti let. Rekordní ho věku 23 let a čtyři měsíce se dožila v lidské péči samice jménem Firecracker.
Zlínská zoo stále ještě hýří podzimními barvami a i venkovním životem.
V současnosti jsou asi jedněmi z nejroztomilejších mláďat, »drobečci« dželad hnědých, která se narodila na konci září.
Vstup do zlínské zoo je do zítřka stále ještě jednotnou cenu 50 korun, tak neváhejte využít této příležitosti. Návštěvu zoo můžete také propojit s návštěvou Restaurace Tyrol naproti zámku Lešná, protože právě ta nabízí dnes a zítra Svatomartinské husí hody, a nechybí ani nabídka svatomartinská vína.
(mac)
FOTO – ZOO a zámek Zlín – Lešná, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 2.0 DEED/DANIEL WONG