Australští geologové zjistili, že zlaté nugety vznikají uvnitř ložisek křemene působením zemětřesení. Vibrace způsobují, že křemen generuje elektřinu a získává ionty zlata přítomné v podzemních geotermálních tekutinách. Zjištění vědců byla zveřejněna v článku ve vědeckém časopise Nature Geoscience.
»Ukázali jsme, že mechanická deformace krystalů křemene ve zlatonosných horninách vytváří dostatečně silné elektrické napětí, které spouští elektrochemické reakce nezbytné pro vznik nanočástic zlata v roztocích solí tohoto kovu a jejich následný růst a akumulaci v hornině. To vysvětluje existenci velkých nugetů zlata i povahu jejich výskytu v puklinách uvnitř křemenných ložisek,« uvádí se ve studii.
K tomuto závěru dospěla skupina australských geologů pod vedením Vladimira Luzina, vědeckého pracovníka Australského centra pro neutronový rozptyl v Sydney (ANSTO), při studiu vzájemného působení křemenných ložisek a hydrotermálních tekutin. Zájem vědců o tyto interakce pramení ze skutečnosti, že se předpokládá, že všechna dostupná ložiska nugetového zlata na Zemi vznikla tímto způsobem.
Jak přesně k tomu došlo, vědci zatím nedokážou s jistotou říci, ale mnozí badatelé se domnívají, že čisté zlato se sráží ve formě částic a nugetů při změnách teploty, tlaku a chemického složení této kapaliny. Luzin a jeho kolegové navrhli alternativní teorii, která vychází ze skutečnosti, že křemen je přirozený piezoelektrický materiál, který při různých mechanických deformacích, včetně vlivu seismických vibrací, vytváří elektrický proud.
Tato elektřina, jak navrhují vědci, způsobuje, že ionty zlata reagují s jinými molekulami, »odebírají« jim elektrony a srážejí se v podobě nanočástic. Vedeni touto myšlenkou umístili vědci vrstvu křemenných hornin a roztok chloridu zlata do speciálního přístroje, který minerál roztahoval a stlačoval se stejnou frekvencí jako zemětřesení, a sledovali, jak se vzhled těchto analogů zlatonosných křemenných žil mění.
Tyto experimenty ukázaly, že mezi vrstvami křemenných hornin se poměrně rychle objevily nanočástice zlata, které následně nabývaly velikosti zrnek zlatého písku o průměru několika mikrometrů. Tento proces byl značně urychlen, pokud již byly nanočástice zlata přítomny v ložisku, což naznačuje jejich důležitou roli v procesu srážení zlata a tvorby nugetů. Pochopení tohoto procesu pomůže při hledání nových ložisek zlata, uzavřeli vědci.
(cik)