Náhorní plošina Čching-chaj-si-cang je stále teplejší, vlhčí a zelenější, řekl výzkumník na nedělní tiskové konferenci druhé vědecké expedice a výzkumu plošiny Čching-chaj-si-cang ve Lhase.
Náhorní plošina Čching-chaj-si-cang, známá také jako asijská »vodárenská věž«, je kritickým rezervoárem vodních zdrojů, který má hluboký vliv na regionální a dokonce i globální vodní cykly a ekosystémy.
»Ledovce a sněhová pokrývka na náhorní plošině ubývají, zatímco vegetace zelená,« řekl akademik z Čínské akademie věd Jao Tchan-tung. »Takové změny by mohly vést k významným posunům v asijské monzunové cirkulaci, což by mohlo zvýšit frekvenci extrémních povětrnostních jevů v Číně.«
V posledních letech vedly oteplující se klima a zvýšená vlhkost k výrazné nerovnováze na náhorní plošině Čching-chaj-si-cang, řekl Jao.
Nerovnováha na náhorní plošině se primárně projevuje v rychlé redukci pevných vodních útvarů, jako jsou ledovce a sníh, spolu s rozsáhlým nárůstem kapalných vodních útvarů, jako jsou jezera a řeky, což vede k nerovnováze pevné a kapalné fáze, řekl.
Druhá vědecká expedice a výzkum odhalily, že současná celková zásoba povrchové vody v asijské »vodárenské věži« přesahuje 10 bilionů metrů krychlových, což zhruba odpovídá celkovému odtoku Žluté řeky za 200 let.
Klimatické modely předpovídají, že do konce 21. století mohou některé regiony podle vědců ztratit více než polovinu své ledovcové hmoty, přičemž hladina vody v jezerech potenciálně stoupne o více než 10 metrů.
I když by tento jev mohl zvýšit celkovou kapacitu zásobování vodou, předpokládá se, že rizika zhroucení ledovců a záplav z ledovcových jezer budou více než třikrát vyšší než v současné době.
Zdůraznil také, že druhá vědecká expedice a výzkum poskytuje zásadní vědeckou podporu pro strategie vodních zdrojů a zabezpečení vodních zdrojů. »Budoucí vodní zdroje po proudu z asijské ‚vodárenské věže‘ vyžadují regionálně diferencované strategie a mezinárodní komplexní koordinaci,« řekl Jao.
»Je nezbytné posílit podporu vědeckých systémů včasného varování před ledovcovými kolapsy a záplavami z ledovcových jezer a zavést účinnější opatření pro udržitelné hospodaření s vodními zdroji,« řekl.
Čína zahájila druhou vědeckou expedici a výzkum náhorní plošiny Čching-chaj-si-cang v srpnu 2017 s cílem odhalit mechanismus změny životního prostředí a poskytnout vědeckou podporu pro ekologickou bezpečnost náhorní plošiny.
(Xinhua)