Hora Plešivec leží v Brdské vrchovině, v severní části Třemošenské vrchoviny (Brdy), nad údolím Litavky. Obecně je hora přiřazována do jiné části Brdské vrchoviny, na Hřebeny, z geomorfologického hlediska tomu tak však není. Jde o velmi výrazný vrch s dobrými rozhledovými možnostmi zejména na západ – do oblasti tzv. Středních Brd (kde se nalézá chráněná krajinná oblast Brdy, dříve Vojenský újezd Brdy), ale z několika míst i k severovýchodu, do oblasti Českého krasu a na Hřebeny. Na vrcholu se nacházelo rozsáhlé (57 ha) plešivecké hradiště z pozdní doby bronzové, jedno z největších v Čechách, jehož zbytky se zde na několika místech ještě dochovaly. Nejvýznamnějšími rozhledovými body jsou Čertova kazatelna v blízkosti vrcholu, Malá skála a Krkavčí skály v jeho jihovýchodních svazích.
Plešivec (654 m) je díky svému výraznému tvaru a poloze jednou z nejvýraznějších brdských hor. Leží zhruba 2 km severně od městyse Jince a své okolí výrazně převyšuje. Nedaleko vrcholu se nachází hojně navštěvovaná Čertova kazatelna, která nabízí jeden z nejkrásnějších rozhledů v Brdech.
Hoře Plešivec dal jméno její protáhlý hřbet, pro který existoval ve staročeštině výraz »plechý«. Plešivec je jeden z nejzajímavějších kopců Hřebenů. Prudké západní svahy Plešivce s rozsáhlým, z daleka viditelným kamenným mořem, spadají o 300 metrů níže k říčce Litavce. Tvar Plešivce tudíž umožňuje skutečně krásný panoramatický výhled. V podstatě zde můžeme spatřit podstatnou část centrálních Brd.
Plešivec je znám a populární mezi trampy, kteří si v jeho svazích vybudovali několik osad. Některé zdejší místní názvy (např. Fabiánova zahrada) připomínají ducha a pána Brd, Fabiána, který však má mít své hlavní sídlo na Velké Babě (614 m). Zajímavými místy jsou: tzv. Smaragdové jezírko v SV svazích, nedaleko obce Lhotka, vzniklé zatopením malého lomu a Plešivecký viklan, k němuž vede značená odbočka. Většina zajímavých míst je zpřístupněna turistickým značením, samotný vrchol je však skrytý v lese, červená a zelená turistická značka jej těsně míjejí. Vrchol nejrozsáhlejší sutě, která zbyla po Velké skále, se nazývá Čertova kazatelna. Mezi Čertovou kazatelnou a skalami U pyramidy jde stezka po horní hraně zarůstajících křemencových lomů, v pohledech na západní svahy Plešivce jsou vidět bílé plochy kamene a sutí. Za dobrého počasí odtud uvidíte příbramskou Svatou Horu, ale také řadu podbrdských obcí či osad, např. Hluboš, Běřín, Ohrazenice, Křešín, Těně, Felbabku, Podluhy nebo také město Hořovice. V údolí pod úpatím Plešivce se rozkládá z ptačí perspektivy viděný městys Jince.
K Plešivci jako výrazné hoře se vztahuje i velké množství pověstí a bájí. Fabián tu má například svojí zahrádku. Hadí královna zase sídlí na Krkavčích skalách, i když nejvýraznější skála Jehla již byla odtěžena lomem. A k Čertově kazatelně se mimo vlastního ďábla váže i drak sídlící na Koníčku. Novější pověstí je pak ta o loupežnících Kubácích, kteří měli svoji skrýš pojmenovanou Masné krámy. Kradli totiž dobytek, který na Plešivci zabíjeli a pak pokoutně prodávali. Pověst končí rozprášením skupiny zločinců udatnou jineckou národní gardou. V reálném světě jinecká národní garda opravdu v roce 1848 zneškodnila bandu pytláků a zlodějů, ovšem ne na Plešivci, ale ve vesnici. Původní největší hradiště v Čechách z doby 10.-12. stol. př.n.l. zabíralo plochu 57 hektarů a bylo opevněno mohutnými valy. Ve vnitřní části hradiště byly nalezeny bronzové předměty a také poklad stříbrných denárů z 11. století. Pozůstatky opevnění a četné kamenolomy vytvořily na Plešivci nezapomenutelné scenérie. Z nejvyššího místa Čertovy kazatelny máte údolí řeky Litávky a celý vojenský prostor jako na dlani. Pokračujete-li dále po hřebeni, dostanete se do Fabiánovy zahrádky. Hora nebyla podle pověstí jen sídlem ducha Fabiána ale i sídlem obrů. Pozůstatkem po nich je obrovský viklam, ve skutečnosti pozůstatek některého z místních kamenolomů. Kolem viklanů turisté postavili nespočet pagod, ke kterým se možná vážou i další pověry. Pokud se opatrně vzdálíte od turistických značek, zaujmou vás i Krkavčí skály, které jsou oblíbeným cílem místních horolezců.
Plešivec je hora, jejímž základem jsou ordovické křemence, staré asi 460 milionů let. Už na úpatí Plešivce vás přivítá několik pěkných spadlých balvanů, ale budete-li chtít v nich hledat zkameněliny, obrňte se trpělivostí. Říkám vám to z vlastní zkušenosti, protože než jsem zde nalezl alespoň jádra ramenonožců, trvalo mi to několik let. Třeba však budete mít více štěstí. Přeji vám to. Suťová pole a skalky na Plešivci jsou domovem zajímavého společenstva rostlin a bezobratlých živočichů podobných poloh i jinde, kde se křemence vyskytují. Určitě by si Plešivec zasloužil v tomto směru podrobnější výzkum.
Ale na Plešivec jdeme za tajemnými skalami a výhledy. Po červené turistické značce od jineckého nádraží jednoduše směřujeme na vrchol a červená značka nás bude provázet i po celém hřebeni až do Lhotky. Z Lhotky už je to jen 2 km do další vlakové zastávky Lochovice, takže těch zhruba 10 km se dá docela dobře ujít a zážitků budeme mít kupu.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora