Kadaň je město v okrese Chomutov v Ústeckém kraji ležící jihozápadně od Chomutova na levém břehu řeky Ohře, důležité kulturní a turistické centrum severozápadních Čech, někdejší královské město. Dostával jsem se sem často, když jsem pracoval tehdy ve Vodních stavbách. Líbilo se mi tady, ostatně jako všude u nás. Později jsem se sem dostával řidčeji, jen tehdy, kdy jsem studoval geologickou stavbu Doupovských vrchů. Kadaň je centrem historické oblasti Kadaňska, rozkládající se od Vejprt v Krušnohoří až po oblast Doupovských vrchů. V roce 1978 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou rezervací. Kadaň leží uprostřed krásné přírody, což dokazují Přírodní památka Želinský meandr a Národní přírodní rezervace Úhošť neboli Stolová hora.
Přírodní památka Želinský meandr s rozlohou 174,5 ha byl vyhlášen v roce 1992 přírodní památkou. Území je chráněno geologicky a geomorfologicky. Nacházejí se zde hluboce zaříznutá údolí meandrující řeky Ohře mezi Nechranickou přehradou a obcí Želina. Na skalnatých svazích kaňonovitého údolí žije řada chráněných a ohrožených živočichů a vyskytuje se zde několik význačných druhů rostlin. Skalnaté, jen těžko přístupné svahy prorůstá stepní, lesostepní a lesní vegetace.
Národní přírodní rezervace Úhošť nebo-li stolová hora se nachází na okraji Doupovských hor kudy vede i naučná stezka. Její rozloha je 114,5 ha a nachází se mezi osadami Brodce a Pokutice na pravém břehu řeky Ohře. Tato rezervace byla vyhlášena v roce 1974 k ochraně tabulové (stolové) hory význačné geologické stavby. Na svazích jsou přirozená lesní a stepní společenstva. V uvedené lokalitě se nachází až 1000 druhů rostlin z 3000 evidovaných v české republice. Po okraji hranice NPR vede červená TZ z Pokutice do Rašovic, se kterou jde souběžně i naučná stezka.
Jméno města je odvozeno z osobního jména Kadan ve významu Kadanův dvůr. Nedaleko Kadaně se měl nacházet hrad, či pevnost snad?, jménem Wogastisburg, kde měl kníže Sámo v čele sjednocených slovanských kmenů porazit vojsko franckého krále Dagoberta a uhájit tak jejich samostatnost. Existence toho hradu, spojovaného Augustem Sedláčkem i jinými badateli s hradištěm na Úhošti, nebyla archeologicky doložena. Škoda, ubylo by tak jedno z mnohých bílých míst v naší historii.
První písemná zmínka o Kadani pochází z roku 1183. Dne 23. dubna 1186 daroval kníže Bedřich trhovou ves řádu Johanitů a posléze vznikla samostatná kadaňská komenda. Kolem roku 1260 byla Kadaň povýšena na královské město, byl vystavěn královský kadaňský hrad a minoritský klášter s kostelem svatého Michaela. Kadaň je úzce spojena se zakladatelskou činností Přemysla Otakara II. Ze současné úrovně znalostí lze vyvodit, že hrad v Kadani nechal postavit nebo podstatně rozšířit právě on jako významný opěrný bod královské moci a zemské obrany vedle Ostrova, Loun, Ústí nad Labem a Žatce. Nález základů hradu v Ostrově, datovaného do stejného období, tuto hypotézu do značné míry potvrzuje. Roku 1362 město i s hradem podlehlo požáru. Ještě za vlády krále a císaře Karla IV. město znovu rozkvetlo. Karel IV. rozmnožil městská privilegia a znovu je povýšil na královské město. Příjezd Karla IV. do města dodnes kadaňští každoročně, vždy poslední sobotu v srpnu, oslavují jako císařský den.
Na konci 16. století byla v okolí města objevena ložiska zelené hlinky neboli seladonitu. Těžbu hlinky povolil Horní úřad v Jáchymově a vzápětí následoval rychlý rozvoj dolování. Po třicetileté válce těžba upadala, ale k dalšímu rozvoji došlo od poslední třetiny 18. století až do první třetiny 20. století. Tehdy se ve štolách hlubokých 40–70 m těžilo 2 000 – 3 000 centů ročně. Hlinka se pod názvy Kadaňská hlinka nebo Pravá česká hlinka používala zejména k výrobě venkovních nátěrů domů. V letech 1563 a 1570 jsou ve městě zmiňovány hamr na výrobu plechu a dva hamry na zpracování mědi, z nichž jeden koupila roku 1601 spolu s jezem a náhonem městská rada za 1 300 kop grošů. Později se východně od města se těžil kaolin. Zprávy o jeho výskytu pocházejí ze druhé poloviny 18. století. V letech 1890–1900 byl otevřen starší kaolinový důl a zároveň s ním spuštěna plavírna a úpravna kaolinových materiálů spojená s dolem lanovkou. Od roku 1925 se podnik nazýval Petzold-Döllovy závody. Kadaňský kaolin se nehodil k výrobě porcelánů a byl používán v papírenství nebo k výrobě užitkové keramiky. V letech 1938 až 1945 byla Kadaň v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu. Mezi lety 1966 a 1971 byla vybudována Kadaňská přehrada.
Město stojí na rozhraní Doupovských hor (okrsek Rohozecká vrchovina) a výběžku Mostecké pánve, konkrétně v podcelku Žatecká pánev a okrsku Čeradická plošina. V prostoru pánve stojí historické centrum a Špitálské předměstí. Na východním okraji města se nachází trojice vrchů sopečného původu: Bystřický kopec, Zlatý vrch a nejvyšší Jelení vrch. Jelení vrch je pozůstatkem struskového kuželu vytvořeného erupcí strombolského typu, po níž došlo k výlevu pikrobazaltové lávy, která tvoří tělesa Bystřického kopce a Zlatého vrchu. Strusky na Jelením vrchu překryly les, a na úpatí kopce se proto vyskytují kalcifikované úlomky dřeva.
Je vidět, že i pravěká historie zdejšího města a kraje je velmi bohatá!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora