Vysoce postavený úředník User a jeho žena Hetepheres, kteří žili před více než 4000 lety, byli pohřbeni v hrobce, kterou ruští vědci objevili poblíž pyramid v egyptské Gíze, sdělila agentuře TASS vedoucí expedice z Ústavu orientalistiky Ruské akademie věd profesorka Eleonora Kormyševová.
Již dříve ústav informoval, že ruští vědci objevili dosud neznámou hrobku na náhorní plošině v Gíze, 300 metrů od Cheopsovy pyramidy, a na místě nyní probíhají vykopávky. Hrobka pochází z období Staré říše, z doby vlády 5. dynastie egyptských faraonů – tedy ze 3. tisíciletí před naším letopočtem.
»User nesl titul ‚Ten, kterého král zná‘, a to bylo velmi čestné. Použijeme-li moderní termín, byl to správce panství, majordomus. A Heteferes, jeho manželka, mohla být s největší pravděpodobností kněžkou bohyně Hathor (bohyně nebe, lásky, ženskosti a krásy – pozn. TASS), stejně jako mnoho dalších manželek faraonových úředníků, které byly pohřbeny v Gíze. To znamená, že obě jsou velmi vysoce postavené a vážené osoby,« uvedla Kormyševová.
Vysvětlila, že být pohřben na náhorní plošině vedle faraonů a již tehdy postavených Velkých pyramid nebylo možné pro všechny představitele egyptské šlechty, bylo to možné pouze na základě osobního povolení faraona. »Je důležité si také uvědomit, že hrobka je poměrně velká. Přitom každý, byť vysoce postavený úředník by souhlasil i s malou hrobkou na tomto místě,« upřesnila profesorka.
Dodala, že o obsahu krypty bude možné více hovořit za několik dní, až bude možné otevřít vchod do pohřební komory a vstoupit dovnitř.
»Dokážete si představit kus sýra s mnoha dírami? No, přesně tak vypadá východní část Gízské plošiny posetá hrobkami. Je to obrovská nekropole, která se zkoumá už více než sto let. V těchto dnech najít nový pohřební komplex, nový hrob – vzácná a důležitá událost, a my jsme velmi rádi, že to byla expedice Institutu orientalistiky Ruské akademie věd,« řekl zase člen expedice, vedoucí Centra historických a archeologických výzkumů IV RAS Victor Lebedinsky.
Vysvětlil, že zkoumání egyptských hrobek je velmi pečlivý, důkladný a pracný proces, a proto zabere mnoho času.
Komplex místností, jehož součástí je i hrobka Usera a Hotephery, byl tedy objeven až v roce 2021. Nejprve vědci prozkoumali velkou, do skály vytesanou síň s reliéfy a sochami – ukázalo se, že jde o síň pro oběti s falešnými dveřmi, kterými, jak se věřilo ve starém Egyptě, mohou dvojníci mrtvých vyjít do našeho světa, přijmout oběť a vrátit se zpět. V téže místnosti se nacházela deska s vyobrazením majitelů hrobky a nápisy, které o nich vyprávěly. Samotný hrob však v té době ještě nebyl objeven.
V minulé sezóně archeologové našli vedle falešných dveří vstup do šachty vedoucí z této síně, ale nestihli ji prozkoumat. Teprve v sezóně 2024 ji vyčistili a objevili vstup do pohřební komory v hloubce více než pět metrů.
»Zde je velmi důležité si uvědomit, že takový komplex je složitým labyrintem s několika šachtami. Situaci komplikuje i fakt, že starověké hrobky často navštěvovali lupiči, kteří nemohli hledat vchod, ale jednoduše prorazili otvor, aby prošli z jedné místnosti do druhé. Nyní pracujeme na několika místech najednou. Včetně výkopů v další šachtě, kterou plánujeme prozkoumat další část tohoto, mohu-li to tak říci, labyrintu,« uvedla Kormyševová.
Vedoucí expedice dodala, že vědci kromě pohřební komory již objevili několik pro vědu velmi zajímavých předmětů. Jedním z nich byla vedle krypty – na dvě části rozlomená kamenná kanopa, tedy nádoba, do níž se při mumifikaci těla vkládaly speciálně upravené vnitřní orgány zemřelého. Zatím nelze říci, do jakého období patří, pravděpodobně do prvního pohřbu.
Dalším vzácným nálezem, v dole sousedícím s tím, který vedl k hrobce, byla hliněná figurka ušebti v podobě mumie – tzv. sluha-odpovědník. »Včera jsme našli celou figurku, jsou tam ještě nějaké úlomky. Věřilo se, že ušebti bude svého pána doprovázet v posmrtném životě, odpovídat za něj, a pokud to bude nutné, pracovat pro něj. Takové figurky se tradičně ukládaly do hrobu, a to pomůže předmět datovat,« vysvětlila Kormyševová.
(cik)