Mladý orlosup bradatý, který se vylíhl v Zoo Ostrava, během čtyř měsíců proletěl osm evropských zemí a nalétal přes 14 tisíc kilometrů. Jeho pozoruhodná cesta však skončila tragicky. Jen několik dní poté, co se vrátil do bulharských hor, kde byl vypuštěn do volné přírody, byl nalezen mrtvý u otrávené mršiny. Spolu s ním zahynulo dalších sedm supů a jeden krkavec. Případ nyní vyšetřuje bulharská policie.
Ještě před několika týdny ochránci přírody se zatajeným dechem sledovali jeho mimořádnou pouť Evropou. Mladý samec orlosupa bradatého jménem Boev, který se v únoru 2025 vylíhl v Zoo Ostrava, se po vypuštění do bulharské přírody vydal na cestu, jakou by mu mohl závidět nejeden zkušený cestovatel.
Během 123 dnů proletěl Srbskem, Rumunskem, Maďarskem, Slovenskem, Polskem, Českem, Německem i Nizozemskem. Celkem nalétal více než 14 100 kilometrů. Díky GPS vysílači pracovníci ostravské zoo dokonce zjistili, že během své cesty přeletěl jen několik kilometrů od místa, kde se narodil.
Nakonec se 13. srpna vrátil do Bulharska, do oblasti, kde před více než rokem začal svůj život ve volné přírodě. O několik dní později ale začal jeho satelitní vysílač vysílat nouzový signál.
Pohybový senzor ukázal, že se Boev zastavil v Národním parku Centrální Balkán. Pracovníci parku okamžitě vyrazili na místo. To, co našli, je však šokovalo.
Poblíž mršiny krávy, která byla podle všeho kontaminována jedem, ležel mrtvý ostravský orlosup. Nebyl však jedinou obětí. Na místě bylo nalezeno dalších pět supů hnědých, dva supi bělohlaví a také jeden krkavec.
Vše nasvědčuje tomu, že šlo o cílenou nelegální otravu. Ochránci nyní oblast dál prohledávají pomocí dronu s termovizí a pomáhá jim také speciálně vycvičený pes určený k vyhledávání jedů. Obávají se, že počet obětí může ještě vzrůst.
Boev přitom představoval mimořádný úspěch mezinárodního repatriačního projektu Bearded Vulture LIFE. Do bulharských hor byl vypuštěn v květnu 2025 společně s dalšími dvěma mladými samci. Stal se tak jedním z prvních orlosupů bradatých, kteří v Bulharsku opět volně létali po více než půlstoletí.
Tento majestátní druh totiž z bulharské přírody prakticky zmizel. Poslední doložený výskyt pochází z roku 1972.
Mladý samec dostal jméno Boev na počest významného bulharského ornitologa a ochránce přírody Nikolaje Boeva. A velmi rychle dokázal, že život mimo zoologickou zahradu zvládne.
Naučil se samostatně vyhledávat potravu v horách a ochranářům se jej dokonce podařilo zachytit při konzumaci zdechliny kamzíka. Potvrdilo se tak, že i pták odchovaný rodiči v zoologické zahradě se dokáže úspěšně přizpůsobit životu ve volné přírodě.
»S velkou radostí a zároveň napětím jsme sledovali jeho pouť napříč Evropou. Díky GPS lokátoru jsme věděli, že dokonce letěl jen pár kilometrů nad Ostravou. Dokázal, že je schopen si sám nalézt potravu po řadu měsíců. Orlosupi se jako většina druhů supů živí výlučně uhynulými zvířaty a nejsou tedy pro farmáře žádnou hrozbou. Boev se dokázal adaptovat na Evropu protkanou hustou sítí dálnic a živil se převážně mršinami sražených zvířat,« říká Petr Vrána, vedoucí zoologického oddělení II Zoo Ostrava.
Právě způsob života supů ale zároveň ukazuje, proč jsou otrávené návnady tak nebezpečné. Ptáci se živí mršinami a jediná otrávená zdechlina tak může během krátké doby zabít velké množství zvířat.
Ochránci upozorňují, že podobné případy mohou zničit desítky let práce. Vypuštění jednoho ohroženého zvířete do přírody totiž předcházejí roky chovu, odborné péče, spolupráce zoologických zahrad a mezinárodních ochranářských organizací.
»Je to velice špatná zpráva pro naši práci a pro další repatriační programy. Jestliže ani dnes nejsme schopni účinně chránit do přírody vypouštěná zvířata tady v ‚civilizované‘ Evropě, jaké očekávání pak můžeme mít vůči projektům v Africe či v Asii,« říká ředitel Zoo Ostrava Jiří Novák.
Otrávené návnady přitom nebývají zaměřeny pouze na jeden konkrétní druh. Často mají původně zabít predátory, ale jejich obětí se mohou stát desítky dalších zvířat. Supi, dravci, krkavci nebo další mrchožrouti jsou vůči podobným pastem mimořádně zranitelní.
A nejde přitom pouze o problém Bulharska. Případy nelegálních otrav dravých ptáků a dalších volně žijících zvířat se objevily i v dalších evropských zemích, včetně České republiky.
Supové přitom v přírodě plní mimořádně důležitou funkci. Odstraňují uhynulá zvířata a pomáhají tak omezovat šíření chorob. Jsou proto často označováni za přirozenou »zdravotní policii« krajiny.
Na ochraně těchto ptáků se dlouhodobě podílejí zoologické zahrady, chovné stanice i ochranářské organizace po celé Evropě. Vedle samotného chovu se snaží také veřejnosti vysvětlovat, jak důležitou roli supi v ekosystému hrají.
Právě tomu je věnován i International Vulture Awareness Day, mezinárodní den věnovaný ochraně supů, který letos připadá na sobotu 5. září. Pravidelně se k němu připojují zoologické zahrady po celém světě, včetně Zoo Ostrava.
Pro ochranáře však letošní ročník bude mít mimořádně hořkou příchuť. Boev, první ostravský orlosup vypuštěný do bulharské přírody po více než půlstoletí absence tohoto druhu, dokázal přežít tisíce kilometrů dlouhou cestu napříč Evropou.
Nezahubil ho hlad, nebezpečí divoké přírody ani hustá evropská doprava.
Zahynul jen několik dní poté, co se vrátil domů – pravděpodobně kvůli člověkem nastraženému jedu.
(mac)