Ochránci přírody se musí potýkat s celou řadou invazních druhů, které ohrožují českou přírodu. K těm nejproblematičtějším patří trnovník akát. S jeho odstraňováním začali v minulých dnech na ploše přibližně 350 hektarů milovické rezervace velkých kopytníků. Jde o největší projekt tohoto druhu v Česku, který realizuje nezisková organizace.
»Šíření nepůvodních druhů patří k největším problémům současné ochrany přírody. Jejich odstraňování by se proto měla věnovat maximální pozornost. V milovické rezervaci již několik let s pomocí dobrovolníků odstraňujeme invazní rostliny jako lupinu mnoholistou nebo celík kanadský. Teď jsme s pomocí expertů začali likvidovat také nebezpečné akáty,« uvedl v tiskové zprávě ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Zásahu loni předcházelo monitorování jednotlivých ohnisek výskytu akátů. »Akáty se na území rezervace nevyskytují plošně, ale rostou v několika desítkách izolovaných ohnisek. Odtud se postupně šíří do dalších míst. Proto je nutné proti jejich šíření zasáhnout,« dodal Dostál.
Ochránci postupují metodou, kterou v předchozích letech otestovali odborníci v Národním parku Podyjí. Kmen akátu se navrtá a do vrtu se injektáží aplikuje malá dávka herbicidu. Ta se dostane ke kořenům a dřevinu zahubí. Není tak nutný plošný postřik a chemie se nedostává do okolí.
Nejúčinnější je injektážní metoda
Mladé akáty velmi rádi okusují zubři. Ti z nich často oloupou kůru, takže kmen akátu zaschne. Odolná dřevina však často znovu obrazí z kořenů. A to i několik metrů od původního kmene. Stejně akáty reagovaly na postupy, které ochranáři testovali v prvních letech po založení rezervace. Uříznutí na vysoký kmen nebo takzvané céčkování, kde se kůra odstraní na části obvodu kmene. Obě metody jsou v literatuře uváděny jako účinné postupy na likvidaci akátů, v praxi však u většiny dřevin vedly právě ke zmlazení z kořenů. Namísto jedné dřeviny poté vyrazil hustý porost. Právě proto letos začali akáty v rezervaci likvidovat odborníci s využitím injektážní metody.
»Omezování akátů je klíčové právě na otevřených lokalitách, kde těmito invazními dřevinami rychle zarůstají stepní a travinná společenstva, která jsou důležitá pro různé druhy hmyzu a rostlin,« upřesnil Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Akáty pocházejí ze Severní Ameriky, v Česku se nekontrolovatelně šíří a vytlačují původní druhy rostlin. Svými kořeny vylučují do půdy jedovaté alelopatické látky, kterými omezují růst ostatních rostlin. Dále způsobují nitrifikaci půdy a mění její složení, což vyhovuje jen několika málo nitrofilním druhům rostlin, jako je třeba kopřiva nebo bez. Akáty vytvářejí husté porosty, které lokalitu zastíní, takže z ní zmizí květiny, na ně vázaní motýli a další původní druhy. Kromě akátů patří k nejproblematičtějším invazním dřevinám v Česku také pajasan a střemcha pozdní.
(jad)