Tři nové studie vědců z Univerzity v Göteborgu upozornily na souvislost mezi užíváním nikotinu a problémy s duševním zdravím u dospívajících. Mladí lidé, kteří užívají nikotin, a to včetně elektronických cigaret či nikotinových sáčků, uváděli více příznaků psychických potíží než jejich vrstevníci, kteří nikotin neužívají. Nejvýraznější souvislosti vědci zaznamenali u dívek. Výzkum zároveň ukázal, že nikotin ovlivňuje aktivitu amygdaly, tedy oblasti mozku, která hraje důležitou roli při zpracování emocí a reakcích na stres.
»Kouření cigaret je dobře známým rizikovým faktorem předčasného somatického onemocnění a úmrtnosti,« uvedla doktorandka Univerzity v Göteborgu Johanna Anderssonová a její kolegové. »Je také neúměrně časté u jedinců trpících psychiatrickými onemocněními, včetně úzkosti, deprese, bipolární poruchy a schizofrenie,« připojila.
»S experimentováním s nikotinem se často začíná během dospívání, což je kritické období pro vývoj a zrání mozku. Zdá se, že mozek dospívajících je obzvláště náchylný k vystavení nikotinu a jeho pravidelné užívání může vyvolat trvalé změny v oblastech mozku, které jsou nezbytné pro kognitivní funkce a zpracování emocí,« dodala.
Nikotin bez tabáku není bez rizika
V první studii, publikované v časopise Tobacco Use Insights, autoři zkoumali, zda je užívání nikotinu bez tabáku spojeno s příznaky úzkosti a deprese u dospívajících, zda se tyto souvislosti liší od vztahů pozorovaných u tradičních tabákových výrobků a zda genderová identita ovlivňuje výsledky.
Studie se zúčastnilo celkem 3730 dospívajících, z nichž 30 procent uvedlo, že nikotin užívá. Téměř 80 procent dívek, které nikotin užívaly, uvádělo klinicky relevantní příznaky úzkosti.
Souvislosti vědci zjistili jak u tradičních tabákových výrobků, tak u nikotinových produktů bez tabáku, mezi něž patří například nikotinové sáčky a elektronické cigarety.
Ve druhé studii, publikované v časopise Nicotine & Tobacco Research, vědci dlouhodobě sledovali 1592 dospívajících v jižním Švédsku. Výzkum začal už v době, kdy děti navštěvovaly nižší stupeň základní školy, a pokračoval až do jejich středoškolských let.
Depresivní příznaky a sebevražedné myšlenky byly podle výsledků častější u dospívajících, kteří kouřili. U dívek, které v průběhu sledovaného období zvyšovaly užívání tabáku, byla zároveň vyšší pravděpodobnost zhoršení problémů se spánkem, úzkosti, nízké nálady a potíží s koncentrací.
»Vidíme jasné rozdíly mezi dívkami a chlapci, přičemž dívky, které kouří, se zdají být obzvláště zranitelné,« řekla Anderssonová. »Zároveň potřebujeme lépe pochopit, jak nikotinové sáčky ovlivňují duševní zdraví, zejména u dospívajících dívek, kde užívání nikotinových sáčků tak rychle vzrostlo.«
Nikotin mění aktivitu v části mozku odpovědné za emoce
Třetí studie byla tentokrát provedena na zvířatech a publikována v časopise Neuropharmacology. Vědci při ní zjistili, že nikotin ovlivňuje amygdalu, oblast mozku, která hraje klíčovou roli při regulaci emocí a reakcích na stres. Účinky byly nejvýraznější u samic potkanů.
Nikotin měnil komunikaci mezi neurony a způsobil dlouhodobé změny v mozkové aktivitě. Ty přetrvávaly i poté, co nikotin z těla zmizel.
Amygdala přitom patří k důležitým součástem mozkových okruhů, které pomáhají vyhodnocovat hrozby a emočně významné podněty. Její činnost úzce souvisí například s reakcemi na stres a strach. Zjištění ze studie na zvířatech proto podle vědců nabízí možný biologický mechanismus, který by mohl vysvětlovat některé souvislosti pozorované v populaci dospívajících. Samotný pokus na potkanech však samozřejmě nelze jednoduše převést na lidskou populaci.
Ioannis Sideropulos