Další významný milník v rozvoji ptačího parku Mnišské louky u České Lípy, který spravuje Česká společnost ornitologická (ČSO), přineslo vypuštění čtyř klisen divokých koní, které do lokality přijely z rezervace velkých kopytníků u Milovic. Patnáctá rezervace velkých kopytníků by měla v příštích dnech vzniknout v Jihočeském kraji, nedaleko hranic s Rakouskem.
ČSO tak zavádí pastvu i do třetího z pěti současných ptačích parků. Již probíhající pastva velkých kopytníků v ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře a ptačím parku Kosteliska u Dubňan jasně ukazuje, jak zásadní je tento typ managementu pro podporu ohrožených a ubývajících lučních i dalších mokřadních druhů ptáků.
Zvířata budou na Mnišských loukách spásat pět hektarů zarůstajících a dosud jen z části obhospodařovaných luk ve východní části parku. »Aktuálně tu dominují tři druhy rostlin – chrastice rákosovitá, kopřiva dvoudomá a zblochan vodní. Úkolem koní bude spásáním potlačit dominantní druhy trav a kopřivy, dát tak prostor ostatním rostlinám, ale především snížit výšku porostu tak, aby prosvětlili a zpřístupnili pro bahňáky mělké tůně a deprese, které tu v předchozích letech nechala vytvořit ČSO a Liberecký kraj,« říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
»Na Mnišských loukách vznikla celkem čtrnáctá rezervace velkých kopytníků v České republice a první v Libereckém kraji. Jsme rádi, že s přirozenou pastvou velkých kopytníků tak aktivně pracuje právě Česká společnost ornitologická, která jako významná a respektovaná ochranářská organizace může pro rozšiřování tohoto způsobu péče o krajinu udělat velmi mnoho,« doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která zvířata pro novou rezervaci bezplatně poskytla.
Dlouhodobá pastva svou mozaikovitostí podpoří také bezobratlé živočichy a zvýší tak potravní nabídku hmyzožravých ptáků. »Společně s tím budou koně sešlapem napomáhat k rozbahnění okrajů tůní, čímž vytvoří skvělé podmínky pro sběr potravy pro čejky chocholaté či bekasiny otavní. Na rozbahněných místech sbírají bezobratlé i kulíci říční či pěvci jako bramborníčci či dokonce rákosníci. Mozaikovitost porostu spolu s podmáčením by mohla přilákat i vzácné chřástaly kropenaté, kteří se v hnízdní sezóně na Mnišských loukách pravidelně zastavují. Jsme velmi zvědaví, co ukáže nadcházející hnízdní sezóna,« těší se správce ptačího parku Mnišské louky Josef Rutterle.
Koně budou mít na pastvině přirozený zdroj vody. »Mnišské louky jsou specifické svým zachovalým vodním režimem, kdy zimní a jarní rozlivy meandrující řeky Ploučnice a potoka Šporky přirozeně plní vodou tůně a deprese v loukách. Tím se liší především od nejstaršího ptačího parku, Josefovských luk, kde tuto funkci plní obnovený historický luční závlahový systém,« vysvětluje Martin Bacílek, který je v ČSO vedoucím oddělení ochrany ptáků.
Exmoorští koně jsou velmi odolné a soběstačné plemeno, které může zůstat celoročně venku na pastvině. Díky tomu, že nebudou na rozdíl od běžné praxe dostávat odčervovací prostředky, bude jejich trus bohatý na hmyz a tím se stane dalším lákadlem pro luční ptáky. V zahraničí je obhospodařování cenných přírodních stanovišť extenzivní pastvou divokých koní, či dalších druhů velkých kopytníků, velmi běžné, v ČR začalo teprve v roce 2015.
Pastva v kombinaci se stávajícími metodami managementu, jako je hloubení tůní či úprava terénu, ještě více zefektivní obnovu a péči o ptačí park Mnišské louky a vytváření ideálních podmínek pro ptáky i další živočichy. »Od roku 2020 vytváříme v rozsáhlých mokřinách u České Lípy tento ptačí ráj. Nešlo by to bez podpory tisícovek dárců a příznivců, kterým srdečně děkujeme,« říká zástupkyně ředitele ČSO a vedoucí fundraisingu Lucie Hošková. Náročný odchyt zvířat pro Mnišské louky zajišťovali experti Zoologické zahrady Liberec.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.
(zmk)
Diskuze je uzavřena.