Uvnitř budovy na předměstí Čcheng-tu, hlavního města provincie S‘-čchuan, je naprogramováno 16 robotů, kteří se starají o zeleninu pěstovanou v 20patrovém vertikálně uspořádaném regálu.
U 10 metrů vysokého bezobslužného skleníku, nejvyššího svého druhu na světě, se hlavní ředitel městské farmy Jang Čchi-čchang pochlubil, že na ploše 200 metrů čtverečních bylo vysázeno celkem 24 000 kusů zeleniny.
Továrna na rostliny byla vybudována v Ústavu městského zemědělství Čínské akademie zemědělských věd (IUA). Její pěstební postupy jsou zcela automatizované, včetně setí, prořezávání, sklizně a balení.
Na otevřeném poli trvá růst salátu od semínka po sklizeň obvykle asi 70 dní, ale v této městské farmě lze dobu růstu zkrátit na přibližně 35 dní, což vede k získání 10 výnosů ročně. Očekává se, že roční produkce dosáhne 50 tun.
Rychlým růstem a vysokou produktivitou neutrpěla nutriční hodnota. Obsah hrubého proteinu ve vojtěšce vypěstované pomocí urychlovačů šlechtění dosáhl 30 %, což je asi o 10 procentních bodů více než u běžných druhů.
Vojtěšku lze sklízet jednou za 12 dní. Výnosy plodin se zvýšily více než dvacetkrát ve srovnání s přírodním maximem čtyř sklizní za rok.
»Plodiny rostou rychle a dobře a klíčové tajemství spočívá ve světelné zátěži,« řekl výzkumný pracovník IUA Wang Sen a ukázal na LED světlo nad zeleninou. »Hledali jsme optimální ‚světelný recept‘ nastavením světelného zdroje v různých fázích růstu plodin.«
Během posledních tří let vytvořili vědci zabývající se rostlinami více než 1300 individuálních světelných vzorců pro 72 plodin včetně rýže, pšenice a kukuřice.
Vědcům z IUA se díky kultivaci s omezováním růstu kořenů a přesné kontrole vody a hnojiv podařilo sklidit vysoce kvalitní odrůdy s vysokými výnosy, aby bylo možné vytvořit a vypěstovat více ovoce a zeleniny v omezeném prostoru městské zástavby.
Umělé pěstební regály se obvykle instalují do pěti pater kvůli bezpečnostním rizikům, ale robotický systém v chytré továrně podle Wanga funguje tak, že lze toto omezení překonat.
»V hustě osídlených městech mohou továrny na rostliny doplnit denní zásoby zeleniny ve městě a zvýšit jeho soběstačnost,« řekl Wang.
Kromě toho lze technologii vertikálního skleníku využít i v takových scénářích, jako je ostraha hranic, vědecké expedice a přežití na ostrovech.
Vědci budou dále vylepšovat inteligentní továrnu integrací akvakultury a pěstování jedlých hub ve vertikálním prostoru a také budou zkoumat nové modely střešního a balkonového zemědělství.
(Xinhua)