Všichni asi dobře známe tu výzvu malému ptáčkovi, aby si druhého února vrznul (tj. zazpíval, aby nebyla mýlka), neboť zmořeni zimou si již chceme užívat jara! A protože skřivani přilétají již v únoru a na svých hnízdištích se projevují charakteristickým trylkovitým zpěvem, tzv. »vrzáním«, během kterého vystoupají s třepetajícími křídly do výšky až 100 m, odkud následně pomalu klesají, až nakonec přitáhnou křídla k tělu a spustí se rychle k zemi. Většina párů hnízdí dvakrát a některé dokonce třikrát za rok od poloviny března do konce září. Hnízdo je ukryto v nízkém porostu vegetace. Důlek vyhrabaný samičkou je vystlaný suchou travou a obsahuje nejčastěji 4 světle hnědá vejce s hustým hnědým skvrněním na tupém pólu.
Skřivan polní (Alauda arvensis) patří mezi typické zástupce polních ptáků. Jelikož původním biotopem tohoto druhu byla step, vyhledává otevřenou kulturní krajinu. V našich podmínkách je nejhojnější v pestré mozaice zemědělských kultur, ale vyskytuje se také na loukách a pastvinách až do nadmořské výšky 1550 m n.m, nebo na výsypkách po těžbě. V hnízdním období se skřivani živí zejména bezobratlými, ve zbytku roku převažuje rostlinná strava, zejména semena a zelené části rostlin. Je převážně tažný, naši skřivani zimují zejména v západní a jihozápadní Evropě.
Mezi lety 2014-2017 se početnost skřivana polního pohybovala na úrovni 500 000-1 000 000 párů (Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice), za posledních třicet let došlo k úbytku o více než 40 % až 60 %. Vzhledem k tomu, že mezi nejvýznamnější lidské aktivity, které ovlivňují přežívání tohoto druhu, patří zemědělství, je zároveň vhodné zde uvést, jak je možné tento druh podpořit právě vhodnou zemědělskou činností.
Pokud je to možné, zahrňte do osevního postupu více jarních plodin. Vytvoříte tím skřivanovi vhodné hnízdní prostředí. Nevhodná je pouze řepka olejka, která roste příliš rychle.
Vytvořte tzv. skřivánčí plošky (malá nezasetá místa) v ozimých obilovinách. Dvě plošky na hektar o velikosti přibližně 20 m2 na polích větších než 5 hektarů mohou zvýšit hnízdní produktivitu téměř o 50 %. V některých zemích jsou skřivánčí plošky dotované v rámci agroenvironmentálních programů. Skřivan polní často sbírá potravu na okraji pole. Vyloučením chemické ochrany v několikametrové šíři podél okrajů polí podpoříte přežívání mláďat skřivana. Zaplevelená strniště ponechaná přes zimu poskytují dostatek potravy na podzim a v jarních měsících. Nejlepší jsou strniště po obilovinách, která nejsou ošetřena předsklizňovými látkami obsahujícími jedovaté chemické látky. Pokud to lze, pozdržte kultivaci strnišť před osetím jarní plodinou. Podle výzkumu je na ekologických farmách skřivan polní zastoupen častěji než na konvenčních farmách. Důvodem je vyšší diversita porostu a větší nabídka hmyzu daná nižšími vstupy hnojiv i chemických látek.
Prosím, to není direktivní výzva, spíše prosba, a nejen za skřivánky, ale i za nás lidi, neboť ty chemické látky mají účinek i na člověka.
Václav Ziegler