Ať nad tím uvažuju, jak uvažuju, nemohu se zbavit dojmu, že jsem za vola. Novinky píšou, že průměrný Čech, za kterého se považuji, zbohatl od vstupu České republiky do Evropské unie o 40 procent. Přičítají to podle analýzy České spořitelny růstu reálného hrubého domácího produktu (HDP) v přepočtu na obyvatele dokonce o více než oněch 40 procent, a sice ze 480 tisíc korun v roce 2004 (= rok vstupu ČR do EU) na 675 tisíc Kč v roce loňském.
Nejsem ekonom, ale taky mě ještě nejeblo, abych ztratil rozum a podlehl těmto účelově líbivým hrátkám s čísly. Mám pro vás mnohem hmatatelnější a racionálnější srovnání, které hovoří o opaku. V roce vstupu do EU činil státní dluh ČR zhruba 593 miliardy korun, na jednoho občana tak připadal dluh 56,5 tisíce Kč. Za oněch 20 let se státní dluh vyšplhal na 3,2 biliónu Kč, na každého jednoho občana tak v přepočtu vychází dluh ve výši 296 tisíc korun. Mně z toho vychází, že každý z nás dnes dlužíme o 239,5 tisíce více než v roce 2004, což pro každého jednotlivce činí nárůst oné dlužné částky bezmála o 81 procent.
Nevím jak vy, ale já dnes a denně pociťuju výhradně a sakra tvrdě ten 81procentní dlužný veleskok. S těmi zbohatlými 40 procenty se jaksi nepotkávám, ten šesti set sedmdesáti pěti tisící HDP mě ne a ne obšťastnit, a to bydlím v Praze… Co pak mají říkat lidé na venkově, kde tenhle bordel nemají…
I tento příklad je dostatečně přesvědčivým argumentem pro objasnění, komu-čemu všechny tyhle makro a mikro ekonomické teorie slouží. Je to jen do detailů propracovaná hra s čísly v bezpočtu variant, avšak zcela mimo skutečný stav, zcela mimo základní ekonomické principy. Těm totiž v základních obrysech rozumí i obyčejný člověk (takové to »má dáti – dal«), ovšem výklad a variabilní užití těch makro-mikro teorií umí jen tvůrci a ti, kteří v nevědomosti ztrácejí roky života jejich studiem na vysokých školách v domnění, že se učí velké věci. Jak snadné je podlehnout sebeklamu, že jako ing. ekonom budu ekonomii skutečně rozumět. Všichni tihle studenti jsou jako atleti, kterým trenér při měřeném běhu bez jejich vědomí ubírá vteřiny, aby měli pocit, že jsou kingové. Potom ale přijde ostrý závod a všechno se provalí. Faleš mikro-makro se taky jednou provalí. Autoři a kazatelé taky jednou doběhnou do cíle, ale ovace je v něm určitě čekat nebudou.
Robert Fish
❗️Česko se může dostat do rekordní dluhové pasti, pokud vláda přiklepne výstavbu čtyř jaderných bloku francouzské firmě Électricité de France, varuje ekonom Lukáš Kovanda.
🖋„Přes všechny řeči Fialovy vlády o tom, že by měla čtyři bloky v akci „3+1 zdarma“, nelze při pohledu na počínání Francouzů v Británii předpokládat, že by je postavila za méně než 3000 miliard korun. Reálně tak hrozí, že se Česko výstavbou čtyř bloků v režii Francouzů zadluží více, než kolik činí jeho veškerý dluh vytvořený od roku 1918,” napsal Kovanda.
Sledujte @neCT24 | 42TČen