Zatím ho necháme žít?

Před osmdesáti třemi lety začal poslední den života parašutistů, kteří provedli atentát na Heydricha. A dnes? Úděsná zpráva, nad níž se nerozčiluje režimní tisk a přitom něco podobného nemá v civilizovaném světě obdoby. Až se člověk ptá, zda ještě existuje civilizovaný svět? První mířila do světa informace, že Izrael chtěl zavraždit íránského vládce ajatolláha Chameneího, tedy zlikvidovat ho v jeho podzemním krytu. Druhá, že americký prezident tomu zabránil, třetí, že Trump prohlásil, že zatím jeho smrt není v plánu, čtvrtá, že velvyslanec Izraele ve Washingtonu před novináři řekl, že není důvod si myslet, že Chameneí by nemohl být fyzicky odstraněn, pátá, že ministr obrany Izraele se nechal slyšet, že ajatolláh by mohl skončit jako Saddám Husajn.

To znamená, že Izrael připravuje zlikvidování šéfa jiného státu. Jen jde o to stanovit termín? Je lepší důkaz o tom, že se to plánuje? Že, dodejme, Trump, který se jevil nejen jako mírotvorce také na Blízkém východě, najednou obrátil a je ochoten se připojit svými vojáky k takové teroristické akci, jako je zavraždění představitele cizího státu? Je znám nějaký příklad z dějin, dejme tomu od konce 2. světové války, že by se stejným způsobem řešil problém? Pokud ano, pak naprosto skrytě, že nemůžeme prstem na nikoho ukázat. Mám na mysli šéfa panamského státu Omara Torrijose – tehdy šlo o zpanamštění zdejšího průplavu a o opačný zájem americké strany. Torrijos zahynul při podivné havárii vojenského letadla. A dál?

Příklad Husajna je jiný. Husajna zadrželi zahraniční jednotky, které vpadly do Iráku po zveřejnění lživé informace (britský premiér Blair tvrdil, že jsou zde zbraně hromadného ničení). Lež znamenala konec baasistického režimu a soud s Husajnem poté, co byl zadržen, jenž končil hrůznou popravou. Vše v režii USA.

Převraty jsou ovšem americkou specialitou, i když nejvíc zkušeností má zřejmě Anglie. Snad proto se její letecké síly stahují k východním břehům Středozemního moře a zaplňují letištní základny na Kypru.

A OSN? Splnil někdy Izrael nějakou z rezolucí Rady bezpečnosti, která se týkala klidu na Blízkém východě a palestinské otázky? Sedmdesát sedm let uplynulo od vzniku státu Izrael, kdy si Židé protiprávně usurpovali většinu Palestiny, ač dělení mezi etniky, Araby a jimi, mělo být stejné. Dodnes se nic nezměnilo. Důsledky nese celý Blízký východ. Přesto Izrael nebyl donucen cokoli z těchto usnesení splnit. Dokonce ani velmi mírné rezoluce. Vždy se najde nějaký ochotný článek, který je vetuje.

Je tomu tak i nyní, kdy zcela jasně si z Charty OSN udělal Izrael trhací kalendář a domnívá se, že může beztrestně vraždit i vůdce jemu nepříjemných států, v tomto případě Íránu.

A vůbec nejde o to, že nám a mnoha dalším nejsou svým náboženským učením právě sympatičtí.

Jaroslav Kojzar