Dne 22. října 2025 uveřejnily Novinky článek s názvem: Pošleme na ně Danu Drábovou. Češi vybírají peníze na střelu, která dokáže trefit Moskvu. Chvíli jsem na to nevěřícně zíral a pak jsem přemýšlel co k tomu dodat. Podíval jsem se do diskuse a docela mi zatrnulo, kolik je v ní gaučových válečníků, kteří vůbec nepřemýšlí o možných důsledcích.
Ponechme stranou zprávy, které ukazují, že informace o nějaké převratné zbrani jsou zavádějící. Kdyby šlo opravdu o tak významnou zbraň, nejel by prezident Zelenský do Washingtonu žádat o pár desítek raket Tomahawk. Víc než 50 jich totiž podle expertů dostat objektivně nemůže a na zásadní obrat ve válce by to stejně nestačilo.
V mediálním prostoru se objevila informace, že závody na Ukrajině určené k výrobě raket byly Rusy bombardovány a významně poničeny. Rakety se prý budou vyrábět v nové továrně v západní Evropě. Pár kusů raket již bylo vyrobeno, byly odpáleny a nejméně jedna z nich byla ruskou protivzdušnou obranou (PVO) sestřelena. Mimochodem podle fotografií trosek se nejedná o žádnou převratnou konstrukci a dost dílů není ani ukrajinského původu.
Při čtení diskuse jsem si uvědomil, že v mediálním prostoru kolují dva typy informací. První nám tvrdí, že Rusko je na pokraji hospodářského kolapsu, co nevidět se zhroutí, ruští vojáci strádají hladem a žízní, ztráty jsou neúměrné. Ve druhém typu nás straší ruským útokem na Litvu, Lotyško, Estonsko, Polsko nebo Finsko. Útok by měl přijít v horizontu několika let a ruské tanky by měly stát před branami Prahy.
Pokud jsou pravdivé první informace, pak se není čeho bát. Rusko se zhroutí a vše se v dobré obrátí. Pokud ale platí druhá varianta, tak je na místě položit si otázku, nakolik jsme připraveni na válku. Česká republika asi nebude hned v první linii, ale bude tvořit logistické zázemí a to bývá napadáno raketovými údery.
Položil jsem si otázku, jak jsme na tom s civilní ochranou, kolik máme krytů pro obyvatelstvo, jaké máme zásoby potravin, jak dlouho by vydržely? Dospěl jsem k názoru, že to asi nebude slavné. Trochu lépe jsou na tom obyvatelé Prahy. Tam přece jen nějaké kryty zbyly, jsou tam velké tunelové komplexy, metro. To vše se podle ukrajinských zkušeností dá využít jako kryty. Jak jsou na tom ale jiné oblasti České republiky? Například obyvatelé Pardubic, kde je rafinerie, muniční továrna, velký železniční uzel. Kolik z civilistů pojmou kryty a kam se půjdou v případě odvetného úderu lidé schovat. Informace jsem nenašel. Možná by se tím někdo mohl zabývat.
Našel jsem ale informaci, že organizace zabezpečující sbírku na raketu s názvem Dana Drábová sídlí v Libereckém kraji a také jsem se dočetl, že v tomto kraji jsou k dispozici kryty jen pro 370 obyvatel. Hned mě napadlo, zda by nebylo účelnější shromáždit prostředky na výstavbu krytů, na školení obyvatel, na řešení problémů civilní ochrany.
Koupit za 12,5 mil. Kč jednu raketu, která bude možná zničena před dosažením cíle, mi připadá jako hodně nesmyslné.
Podle výpočtů Kielského institutu v období od ledna 2022 do června 2025 utratily členské státy EU a evropské země NATO 167,38 miliardy eur na podporu ukrajinských ozbrojených sil. Bylo přiděleno dalších 90 miliard eur. Pro srovnání, Spojené státy přidělily 114,63 miliardy eur a 4,35 miliardy eur.
Podle téhož institutu Česká republika dodala 62 kusů hlavních bojových tanků, 131 kusů BVP, 12 kusů raketometů, dokonce prý 16 kusů systémů protivzdušné obrany. Česká republika podle něj patří mezi nejaktivnější podporovatele kyjevského režimu.
A zase se nabízí otázka, čím vyzbrojí Česká republika své mobilizované vojáky? Kolik bude stát doplnění výzbroje a výstroje darované Ukrajině?
Nakonec jsem došel k názoru, že celá sbírka i článek o ní jsou jen prostředkem, jak udržovat válečnou náladu u části společnosti, a soudě podle obsahu diskuse se jim to u části společnosti i daří. Pokud někdo má potřebu poslat peníze na nákup JEDNÉ rakety, je to jeho věc. Pokud věří tomu, že to něco na bojišti změní, je to také jeho věc. Nakonec jsou to soukromé peněžní prostředky a je věcí každého, jak je využije.
Pokud ale opravdu věří tomu, že hrozí napadení republiky, považoval bych za rozumnější vybrané peníze použít na něco smysluplnějšího, například na ochranu civilního obyvatelstva, na doplnění zásob ve Státních hmotných rezervách. Pokud chce přispět k lepší obranyschopnosti, může darovat peníze na nákup speciálního vybavení pro útvary AČR, aby urychleně zvládly současné technologické výzvy. Bylo by to asi rychlejší, než složité armádní nákupy organizované státem.
A když už jsme u toho řinčení zbraněmi, našel jsem si na internetu informace, jak na tom jsou v otázkách ochrany obyvatelstva v případě válečného konfliktu Finové, kteří také rádi řinčí zbraněmi. Bylo to velmi poučné a doporučuji si ty informace dohledat. Finové se totiž ochranou obyvatelstva a připraveností na válečný konflikt opravdu zabývají. Nedělají jen planá gesta a nemají ústa plná planých řečí.
Jan Klán