SPORTOVNÍ TÝDEN PETRA KOJZARA: Preciado je jen jeden. Jágr rovněž. A Sáblíková také tak…

Fanoušci Sparty se ve čtvrtek večer dmuli pýchou. Jejich tým vyprovodil z Evropské ligy favorizovaný Galatasaray Istanbul vysoko 4:1 a epet ARENA se otřásala v základech. A za dva týdny bude na nohou znovu, jelikož los přivál na Letnou lídra anglické Premier League – věhlasný FC Liverpool.

Je zajímavé, že Sparta dokázala obrátit vývoj dvojutkání i bez tří vykartovaných opor. Zdá se tedy, že její kádr není tak úzký, jak se často skloňovalo například v kontrastu se Slavií. Ukázali to nejen hráči, kteří zaskočili za zmiňované trio (i když na Tomáši Wiesnerovi bylo až příliš znát, že na levé straně hraje takzvaně přes nohu), ale také čerstvé síly, které dorazily z lavičky. Po zdravotních komplikacích se vrátil Jaroslav Zelený a krásně nacentroval na druhý gól dalšímu střídajícímu hráči Albánci Tucimu, který si pak naopak připsal asistenci u postupové branky Lukáše Haraslína.

Jestli však někdo zaslouží podtrženou jedničku s hvězdičkou, tak především takřka bezchybný pravý wingbek Angelo Preciado, autor první branky a neúnavná motorová myš směrem dopředu i dozadu. Trenér Brian Priske musel na tiskové konferenci odpovídat na otázku, zda Sparta vyřešila dlouhodobou bolest na pravé straně zálohy. »Nemyslím si, že bychom vpravo měli před příchodem Angela vyloženě problém. Tomáš Wiesner i Jan Mejdr nám loni pomohli získat titul a Wiesy stále podává dobré výkony. V létě jsme tým posílili a za přestup Angela jsem samozřejmě rád, je to hráč se zkušenostmi z mezinárodní scény, jak z Ekvádoru, tak ze zápasů v Belgii. Je skvělé, jak v týmu Angela kluci přijali, adaptoval se, a i když možná nemá nejlepší angličtinu, cítí se zde jako doma,« odpovídal dánský stratég.

A u jeho odpovědi bych se s dovolením rád zastavil. Skrývá se v ní totiž jeden z momentů, proč je Priske tak úspěšný. Chová úctu k hráčům a i díky tomu dokáže udržovat v týmu partu, která přitom maká do úmoru. Neshodí Wiesnera s Mejdrem, ale pochválí je. I když sám musí tušit, že Preciado je zkrátka jiný level.

I díky tomu, že Sparta pod Priskem za rok povstala jak Fénix z popela, může být český fotbal tak úspěšný a zažívat rekordní sezonu. Tuzemské kluby poprvé ve třech postoupily do jarní fáze a díky čtvrtečnímu úspěchu Sparty opět o něco posunuly rekordní bodový zisk za jednu sezonu (nyní 12,750). Letenští po odvetě s Galatasarayem připsali 0,750 bodu – půl bodu za vítězství 4:1 a 0,250 bodu jako bonus za postup do osmifinále. Za výhru v hlavní fázi pohárů jsou dva body, za remízu jeden. Zisk do žebříčku se pak dělí počtem zástupců daného státu v pohárové sezoně, v českém případě nyní čtyřmi. Stejně se dělil i jeden bod za postup do osmifinále.

Češi se díky tomu opět o něco přiblížili elitní desítce a přímé účasti šampiona ve skupině Ligy mistrů. Z jedenácté příčky ztrácejí na desáté Skotsko už jen 0,550 bodu a oproti ostrovní zemi mají ve hře ještě o dva zástupce více. Již během úspěšného podzimního vystoupení si Česko pro přespříští sezonu 2025/26 zajistilo první patnáctku a pět mužstev v soutěžích UEFA.

Jak tedy přeskočit Skoty? Pokud by Rangers oba zápasy v osmifinále prohráli, stačilo by Česku k posunu mezi elitu a jistotě přímé účasti v hlavní fázi Ligy mistrů dosáhnout ještě aspoň na jedno vítězství a remízu. Na deváté Turecko, které má ve hře už jen Fenerbahce Istanbul, ztrácejí tuzemské kluby 2,3 bodu. Před nejbližšími pronásledovateli dvanáctým Švýcarskem a třináctým Rakouskem naopak mají pohodlný téměř tříbodový náskok.

První dvacítka pětiletého žebříčku národních koeficientů UEFA:

A abych se nestal předmětem kritiky, že je dnešní Sportovní týden ryze fotbalový, dovolím si ještě dvě odbočky. První k hokejovému ledu. I když je pro vás sport pověstnou španělskou vesnicí, jistě jste zaregistrovali, že Pittsburgh Penguins před pěti dny slavnostně vyvěsil ke stropu své haly dres Jaromíra Jágra s číslem 68. Byla to show se vším všudy a dokonalá pocta hokejové legendě.

Sledoval jsem pozorně Twitter Tučňáků před slavnostní akcí. Nic jiného na pořadech dnů nebylo než JJ 68. Video střídalo video, fotky fotky. I mama Jagr si zase podmanila Pittsburgh. Je to neskutečný příběh. Až když to vidíte všechno takhle po kupě přímo z jámy tučňákové, dojde vám, co všechno tenhle borec dokázal. V absolutní TOP konkurenci, která v tomhle sportu nemá obdoby. 

Z českých sportovců nebyl a není nikdo víc. A nebude. Jsou příběhy, které se v různých obměnách mohou opakovat a i opakují, ale ten Jágrův je jedinečný, neopakovatelný. Ve všem. Doslova. Třeba i proto, že jedinečná je i jeho maminka, paní Anna Jágrová. Skoro se mi chtělo Jaromírovi napsat: »Nevracej se, zůstaň tam, kde si tě váží. Možná na tom Kladně blbosti děláš, možná tomu úplně nerozumíš, já pod rytířskou pokličku nevidím, ovšem i kdybys je dělal, sprostě urážet bych se kvůli tomu nenechal. Zůstaň, kde teď jsi, v managementu Penguins se pro tebe místo jistě najde…«

A na závěr pojďme ještě jednou na led (nikoli s pány, Vašku). S Martinou Sáblíkovou. Ta ve středu podstoupila operaci poraněného levého kotníku a předčasně ukončila sezonu. »Myslím si, že odjet dva špičkové závody s takovým nálezem je nadlidský výkon. Muselo ji to bolet jako kráva,« řekl primář ortopedického oddělení v Novém Městě Jaroslav Pilný, který se ujal operace.

Sice nejsem lékař a neumím posoudit rozsah a bolestivost zranění české rychlobruslařské hvězdy, ale pokud kapacita v oboru ocení, že Sáblíková se svým zraněním jezdila (co jezdila – získala dvě světové medaile!), pak je to pro mě další důkaz výjimečnosti Martiny Sáblíkové. I přes bolest a narůstající věk stále umí medailově cinkat. Klobouk dolů!

Takže sportu zdar – a úspěšný víkend všem sportovcům i nesportovcům.