Je tomu právě naopak! Projekt sociálního státu představuje novodobou výzvu a stává se tématem dnešní perspektivy přežití. Máme-li vůbec hovořit o perspektivě přežití lidí ve 21. století, tzn. o životě v míru, o sociálních právech a jistotách, a pevné hrázi vůči depopulačním snahám globalistů, pak nám jako jediné východisko zůstává socialismus. Ten je i hlavním důvodem, proč jsem kandidujícím členem do PS PČR na kandidátce STAČILO! právě za Komunistickou stranu Čech a Moravy.
Existence tzv. sociálního státu vždy vychází z kontextu mezinárodněpolitického rozložení sil. V dobách, kdy byl svět bipolárně rozdělený, docházelo k efektu, který pregnantně definoval sociolog Ulrich Beck, když analyzoval moderní sociální stát na Západě coby »nechtěného levobočka socialismu na Východě«.
Moderní kapitál pro svou expanzi potřebuje války. A také je produkuje. Po zákeřné zradě vůči koncepci socialismu na konci 80. let 20. století a po následném rozpadu socialistické soustavy zákonitě padl i mírový koncept, jenž socialismus garantoval.
S nástupem devadesátek sice kapitalismus zaznamenal i v naší zemi pokus o comeback (zřejmě iluzí o svobodném a volném trhu), ale již po pár letech nastalo hořké vystřízlivění.
O tom, že se má každý umět postarat sám o sebe, zpívali falešnou písničku nejvíce ti, kteří si v rámci loupeže tisíciletí zprivatizovali národní majetek za pár korun, nebo ti, kdo se přisáli na veřejné zakázky.
Pouze a jedině tlak zleva může donutit současný systém k tzv. konvergenci, kdy ve výsledku dochází k jakémusi sbližování světového socialismu a kapitalismu, k zajištění státu blahobytu pro co nejvíce lidí. Ke stabilitě a rovnováze sil mohou dopomoci jen silné odbory, hájící zájmy pracujících. A ty nutně potřebují vládu, jejíž srdce bije vlevo.
Sociální stát jako silný veřejný sektor bývá v současné době destruován především zájmy zbrojařského lobbingu, kdy je veřejnost falešně zastrašována případným ohrožením Ruskou federací, aby se tím maskovala řízená destrukce sociálního systému.
Rostoucí výdaje na zbrojení a s tím spojená militarizace naší země bude mít za důsledek jediné – hrozbu sociální války mezi obyvateli vlastní země, tzn. potenciální nebezpečí války občanské!
Navíc již dnes se frustrace středně příjmových a nízko příjmových vrstev (jakož i proletariátu, jenž stále neví, že je proletariátem) neobrací proti vrstvám vykořisťujícím, nýbrž nepochopitelně proti lidem nejnuznějším…
Přesně o to globálním lichvářům jde nejvíce. Ovládat podle osvědčeného feudálního mechanismu, skrytého do hesla, jež zní: Rozděl a panuj! (lat. Divide et impera!).
Máme-li tedy zajistit skutečnou perspektivu přežití pro co nejvyšší počet obyvatel (tak, aby nedocházelo k depopulaci), pak se jako k příštímu východisku musíme znovu vrátit k nějaké aktuální formě systému, jež bude pokračováním něčeho, co už naši předci kdysi započali pod názvem demokratický socialismus.
Právě demokratický socialismus a s ním spojený silný sociální stát budou, a to nejen pro nás, aktuálně znamenat cestu, které říkáme NOVÝ ZAČÁTEK!
Marek Adam
Diskuze je uzavřena.