Situace Zelenského vlády je zoufalá!

Když před pár týdny ukrajinský prezident Zelenský vyhlásil čtyřicetidenní válečnou operaci ke sražení Ruska na kolena, věřil málokdo soudný v úspěch takového záměru. Podle mého názoru šlo jenom o marketingový trik k oblbnutí veřejného mínění nebo spíše části veřejného mínění ve střední a západní Evropě, že věci jdou v rusko-ukrajinském konfliktu podle představ a not Západu. Tedy, že ukrajinská vojska, abych to řekl slovy wachmeistera Flanderky v Osudech dobrého vojáka Švejka, »postupují na všech frontách vítězně vpřed«.

Spektakulární ukrajinské útoky na ruské zázemí mají vytvořit v západním veřejném mínění dojem, že Ukrajina má vojenskou iniciativu v konfliktu ve svých rukou. Mohutné roje jejích dronů a bezpilotních letadel zasahují nejen strategickou a zejména energetickou infrastrukturu Ruska, ale po hříchu také zcela civilní cíle, jakým jsou objekty velkoskladů zboží Wellberies. V tomto případě jde jenom o to, učinit život ruského obyvatelstva poněkud méně snesitelný. Jak se zdá, příliš se to nedaří. Obě dvě strany konfliktu bojují v zásadě marketingovými metodami. Ale ruská strana pochopila, že teď jde opravdu do tuhého a že buďto přijme Kyjevem hozenou rukavici k eskalaci konfliktu, anebo bude pokračovat ve speciální vojenské operaci, která je pomalou opotřebovávací válkou svého druhu. Moskva si vybrala válečnou eskalaci. Po spektakulárních útocích ukrajinských sil v počátku oné čtyřicetidenní nesmyslné operace se nadšené západní sdělovací prostředky, včetně těch českých mainstreamových médií, věnovaly úspěšným útokům na civilní ruské lodi i lodi další států, které přepravují z Ruska ropu, zemědělskou i další produkci do celého světa.

Následovala zdrcující ruská odveta, která odřízla Ukrajinu de facto od možnosti přepravovat své zboží, tedy hlavně zemědělské produkty, do jiných zemí světa. A proti pokřiku, který spustil Zelenský, že v mnoha zemích světa to způsobí hladomor, Rusové mohou použít ve vztahu k těmto zemím argument, že to přece byla ukrajinská armáda, která první začala zasahovat civilní lodě v Azovském a Černém moři. Tedy lodě, které byly určeny k vývozu ruských surovin a zboží do celého světa, včetně světa rozvojového. Prostě Zelenský a ti, kdo mu radí, možná z britské či americké rozvědky, neovládají základní politickou abecedu. Po písmeni a a b totiž vždy v politice následující písmena c a d ad. Tedy, jinak řečeno, každá akce budí protiakci. A vojenský potenciál Ruska je násobně větší nežli potenciál Ukrajiny, byť posílený o zbraně a zbraňové systémy a zejména o zpravodajské informace celého Západu.

Komentátoři v českých mainstreamových médiích hovoří dnes o tom, že válka na Ukrajině se odehrává na nebi. I tam má ale Rusko obrovskou převahu. Ta je znásobená ještě tím, že Ukrajině, respektive Západu, chybí protiraketové zbraně, které by znesnadnily ruské útoky na ukrajinskou průmyslovou infrastrukturu. Prostě Západ, zejména péčí Spojených států, které se vrhly po hlavě do hloupého konfliktu s Íránem, v němž nemohou nic získat, se zbavil antiraket. Zelenský žadoní o to, aby dostal na Ukrajinu alespoň 5 % amerických zásob protiraketových střel Patriot. Zdá se, že mu nebude vyhověno. Prostě, Írán se ukázal jako silný soupeř, který dokáže vyčerpat podstatnou část amerických zásob a produkce raket systému Patriot v příštích týdnech. Do jisté míry se tedy oba konflikty stávají spojenými nádobami. Je to konflikt na jedné straně mezi Západem a na straně druhé silami, které usilují o jiné uspořádání světa. A mezi ty patří Rusko a Irán, ale také Čína, Brazílie či Indie, která se ovšem snaží dobře vycházet s oběma formujícími se mocenskými bloky.

Prostě čtyřicetidenní spektakulární operace Zelenského se změnila na strategický neúspěch. Zejména tím, že se z Ukrajiny prakticky stala vnitrozemská země, která není schopna přes své přístavy v Černém moři vyvážet produkci svého zemědělství do světa. To je důvod toho, proč Zelenský žadoní na Rusech o příměří v oblasti námořní přepravy. Ovšem Rusové nemají jediný důvod, v situaci kdy převzali strategickou iniciativu a systematicky ničí ukrajinský odpor, aby takové příměří akceptovali. Koneckonců by to jenom znamenalo přestávku v bojích do doby, než by Západ opět dozbrojil Zelenského armádu. A takový omyl Moskva prostě nechce dopustit. Ostatně i situace na bojišti se nevyvíjí pro ukrajinskou armádu dobře. Rusové jsou aktivní ve slavjansko-kramatorské oblasti. A zdá se, že v několika měsících jsou schopni rozbít poslední pásmo opevnění vybudované v Donbaské oblasti Ukrajinci a zmocnit se celého Donbasu. A pak už nemají velký důvod válčit. Jim jde o etnické Rusy na Ukrajině, protože nemá smysl, aby do svého státu Putin absorboval jiné obyvatelstvo, které si to prostě nepřeje.

Rusové ve svém sebevědomí ovšem došli ještě dále. Prezident Putin pohrozil západním státům odvetou, pokud bude opakovaně docházet k zajímání ruských lodí na otevřeném moři. Toto obsazování lodí s ruským nákladem anebo plujících se zbožím směřujícím na ruský trh, Rusové považují za pirátství. Koneckonců pirátství to je. Je otázkou, co bude následovat po té, až Rusové obsadí například některé britské či francouzské lodě. Prostě lodě států, jež ono pirátství provádějí.

Druhá věc, které si nemůže pozorný pozorovatel nevšimnout, je ruské varování Velké Británii, jak to zveřejnil britský tisk. Tedy, že pokud bude dodávat útočné drony, případně speciální sebevražedná letadla na Ukrajinu, nezůstane to bez ruské odvety. Je otázkou, jak ta odveta může vypadat. Jestli to bude například útok raketou Orešnik na britskou továrnu, která tyto zbraně pro Ukrajinu vyrábí. A co to bude znamenat pro Západ. Zdá se, že Západ se vydá s konečnou platností na válečnou stezku s Ruskem. Válečná stezka s Ruskem je ale jaderná válka… Rusko se nebude zabývat konvenční válkou. Proč také? Západní Evropa, zejména pokud jde o Německo a Francii, se zvolna blíží stavu rozkladu. Myslím, že zejména tyto dva státy, které jsou klíčové v rámci Evropské unie, budou mít dost hospodářských problémů i bez války. Představa německého kancléře Merze, že militarizace ekonomiky Německa zabrání propadu německého hospodářství, je prostě představou ekonomického analfabeta. Vyrábět zbraně sice může zvyšovat hrubý domácí produkt, ale bude to ve svých důsledcích zhoršovat životní úroveň německého obyvatelstva. A zejména státní dluh Německa, který bude narůstat. A s tím, jak bude narůstat, budou růst i náklady na obsluhu státního dluhu, což bude dále zužovat možnosti německé vlády utrácet z rozpočtu státu na rozumné účely.

Francie je před blížícími se volbami prezidenta hluboce rozdělenou zemí. Vždy v její historii, kdy to tak bylo, to s Francií dopadlo špatně. Dnes je rozdělená do tří táborů, které spolu prakticky nejsou schopny rozumně komunikovat. Její ekonomika strádá. Francie se potácí i v problémech spočívajících ve vstřebání imigrace. Všechny strany konfliktu by proto měly mít zájem na jeho ukončení mírovou smlouvou, která by ovšem nedopadla jako 60denní memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem. Zkrátka těm, kdo vedou Evropskou unii, by mělo být již jasné, že politika, kterou v Bruselu dosud dělají a jež spočívá jen v trapném opakování neúčelných sankcí vůči Rusku v dalších a dalších vlnách, je politikou vedoucí do slepé uličky.

Jiří Paroubek