Referendum? Jako fotbal bez balónu

Představte si, že jako rodič máte teenagera, který propadl hracím automatům. Utopil v nich všechno, co se dalo, včetně rodinných cenností, jež doma ukradl. Také svoláte veškeré příbuzenstvo a budete hlasovat, zda onoho teenagera poslat na léčení? Pokud jste normální rodič, bouchnete do stolu a potomka i proti jeho vůli odlifrujete někam do léčebny, děj se co děj, anžto je to jediná možnost, jak zachránit jeho a sebe.

Volby tu budou za pár dnů, otázka zní – koho volit? Ten normální rodič, jenž bouchne pěstí do stolu, totiž mezi kandidujícími subjekty není. Čili budete volit menší zlo. On totiž žádný z těch subjektů, bavím se samozřejmě výhradně o těch opozičních, nemá v programu vystoupení ČR z EU a NATO bez referenda, pokud tam to referendum vůbec má.

Referendum by dneska stejně nedopadlo. Ze dvou důvodů: a) majoritní část obyvatelstva je natolik duchovně postižená, že EU a NATO je pro ni budoucnost, a za b), pokud by se snad schylovalo k nechtěnému výsledku, s tím by si počtáři v zákulisí snadno poradili nebo by se referendum opakovalo tolikrát, až by dalo žádoucí výsledek.

Být pod kuratelou Třetí říše bylo sice pro český národ zhoubné, nicméně co žijeme dnes, je snad ještě zhoubnější. Minimálně z toho důvodu, že Evropa nemá za zády tehdejší Sovětský svaz, nyní Rusko. Velení Evropské unie reprezentuje nefalšovaný lidský odpad, lidově řečeno – ani to hovno tolik nesmrdí, jako Leynová a spol.

Shrnuto a sečteno – vážená kandidující opozice, bušit se v prsa, že bys uspořádala referendum o (ne)setrvání České republiky v EU a NATO, je iluze. A to už nehovořím o tom, že k celostátnímu referendu nemáme relevantní právní předpisy. Ve stávajícím právním pořádku by do hry vstoupil jednak prezident republiky a jednak Ústavní soud (ÚS). Nebo ty si snad, vážená kandidující opozice, myslíš, že Pavel by se pod něco takového podepsal, když dávno před říjnovými volbami vyhrožuje, že do vlády nejmenuje žádného ministra, jenž zpochybňuje členství ČR v EU a NATO? K čemu potom ta teatrální prohlášení o referendu, když bys nejdříve musela iniciovat nové prezidentské volby, změnit složení ÚS atd. A pochopitelně čtyřiadvacet hodin denně srozumitelně vysvětlovat lidem, proč jsou obě ta členství pro naši zemi smrtelná. K tomu fotbalu prostě neexistuje balón…

Žádné referendum, přátelé. Ani Fico či Orbán se nic takového neodváží. Jedinou naději vidím v silné politické osobnosti, ale už nevím, kde ji hledat. Takže jsem vlastně tenhle komentář napsal zbytečně, protože řešení v tuto chvíli neexistuje. Proklamace o tom, že EU jako ok, ale že se musí změnit, být více pronárodní apod., to je jako kdybyste vyhladovělé šelmě ukázali v televizi, jak Sapík peče bůček, a doufali, že tu šelmu tím uspokojíte a tudíž, že vás nesežere. Sežere vás. Tak jako Českou republiku, resp. celou Evropu, postupně sežere Brusel.

Pavel Votruba