Česko a Evropská unie opakovaně vyhlašuje programy dosažení trvale udržitelného rozvoje. Programy jsou to podivné, neboť těžce poškozují členské státy, zejména Green Deal. Nejasnosti jsou ale i v programu obnovy přírody. Přitom společnost není s to ohlídat ani nejzákladnější věci ochrany přírody, krajiny, životního prostředí.
Stalo se, že zima 2025-26 byla proti minulým zimám mírně chladnější a podstatně sušší. V Česku spadlo něco přes polovinu obvyklého srážkového normálu. Sucho pokračovalo i v březnu a v dubnu. Situace došla tak daleko, že jsem v dubnu viděl na více místech středního Polabí zemědělce zavlažovat svá pole, aby vůbec byla nějaká úroda.
Připočteme-li zplundrovanou zemědělskou a v jejím rámci zvláště ornou půdu a neméně zplundrované lesy (podle nejotrlejší části ekologů prý přítel kůrovec a nově v národním parku i oheň), sotva překvapí, že sucho začíná být nebezpečné nejen pro zemědělství a lesnictví.
Počátkem května vypukla v naší zemi série vážných lesních požárů. Nepřekvapuje, že navzdory četným varováním skončilo pálení čarodějnic 30. dubna večer v několika případech požáry.
2. května odpoledne vypukl rozsáhlý požár lesů Národního parku České Švýcarsko, tentokrát v jihovýchodní části poblíž Chřibské a Rynartic. Podle všeho ho mají na svědomí neukáznění návštěvníci, ať už svévolně rozdělaným a neuhašeným ohništěm, nebo přes zákaz kouření v lese odhozeným žhavým vajglem. Pravda, tentokrát nad rozvojem lesního požáru do obludných rozměrů nedozoruje ředitel národního parku, šílený pan Benda, který byl naštěstí v září 2022 z funkce odvolán. Ne ale za podporu rozvoje rekordního lesního požáru ve svěřeném národním parku, ničícího mimo jiné tam vzácné, přísně chráněné ekosystémy, ale za »nezvládnutou komunikaci s veřejností«.
Pokud se situace dál nezhoršila, plameny v Českém Švýcarsku zachvátily jeden až jeden a půl kilometru čtverečního lesních porostů. Hoří v obtížně přístupném terénu, oheň se šíří i přes kořeny stromů. Hasičům není co závidět. Jestliže v létě 2022 k obřímu požáru byl stát schopen poslat celé čtyři hasicí vrtulníky a vypomáhat při hašení musela půlka Evropy, tentokrát první den byla ČR s to poskytnout jen vrtulníky tři. Nyní jich je tam prý již sedm a opět vypomáhá zahraničí.
Podle zpráv z 3. května večer hoří lesy na třech místech v Kraji Vysočina, mimo jiné u Rohozné. Hoří les také u Rusavy na Kroměřížsku. Hoří les v Praze v Hostivaři (ten se snad již podařilo uhasit) a v Praze u Zbraslavi. Tento požár v obtížně přístupném terénu má prý hned tři ohniska.
Pro všechny současné lesní požáry je příznačné, že je způsobil se vší pravděpodobností svou hrubou neopatrností člověk. To nezabrání klimatickým aktivistům vyřvávat, že za takové a podobné požáry způsobené lidskou svévolí může globální oteplování.
Jak to v praxi vypadá, mohl jsem se přesvědčit ve čtvrtek v podvečer kousek od sídliště Velká Ohrada na Praze 13 v Národní přírodní památce Dalejský profil. Mladá holka tam rozdělala oheň, seděla u něj a hleděla do plamenů. Na upozornění, že je to v národní přírodní rezervaci a u lesa, kde je zakázáno rozdělávat ohně už od doby císařovny Marie Terezie, odsekla, že ohniště již tam bylo. Zde naštěstí k požáru nedošlo.
Samozřejmě, medvědí službou byl dopis asi 70 doktorů přírodních věd RNDr., většinou ověnčených dalšími vědeckými tituly, že rekordní požár v Národním parku České Švýcarsko v létě 2022, rozvíjející se pod dohledem tehdejšího ředitele národního parku pana Bendy, je pro přírodu národního parku prospěšný. Že shořely četné cenné, přísně chráněné ekosystémy, jim nevadilo, klíčovou roli mimoprodukčních funkcí lesů popřeli, přinejmenším pro území Národního parku České Švýcarsko.
Odborná i laická lesnická veřejnost dobře zná stařičký poznatek, že ekonomický přínos mimoprodukčních funkcí lesa, zejména vodohospodářské, klimatické, půdoochranné a rekreačně zdravotní, je mnohonásobně vyšší než ekonomický výnos dřeva včetně lesní zvěře, plodů a hub. Že se to neodráží v poplatcích za odnětí lesní půdy, je smutné. Jednoho dne přišlo asi 70 českých RNDr. k ničím nepodloženému závěru, že mimoprodukční funkce lesa nejsou. Prý se tak snažili podržet hloupou politiku nezasahování do přírodních procesů v národních parcích obecně a tehdejšího ředitele Národního parku České Švýcarsko, který nechal nejprve tamní smrčiny sežrat kůrovcům, a když tam od neuhašeného ohniště začalo v Malinovém dole hořet, rozhodl se ohně využít k řízenému vypalování. Dva dny a jednu noc se mu to prý dařilo. Pak ale zafoukal vítr a vznikl z toho největší lesní požár na území ČR.
Jan Zeman
Diskuze je uzavřena.