Dle rozsáhlého článku agentury Reuters ruští představitelé (ti bývalí i současní), hovoří o tom, za jakých podmínek je možné očekávat jednání o míru na Ukrajině ze strany Ruska. Jsou to vlastně tytéž podmínky, které Rusko sdělovalo představitelům Západu před zahájením válečné akce na Ukrajině. Tak především je to požadavek, aby Ukrajina nevstoupila do NATO. Dále, aby byla de facto demilitarizována, tzn., že se na jejím území nebudou nacházet jednotky zemí NATO. Za další, že ruština bude na Ukrajině rovnoprávným jazykem s ukrajinštinou. A že Ukrajina nebude dále vyzbrojována ze strany Západu.
Ruští představitelé tyto podmínky, které jsou v zásadě totožné s těmi, které uváděli při jednání se západními státníky před téměř 4 lety, sdělují v situaci, kdy Ukrajina je blízko kolapsu. Rusové utočí na energetickou infrastrukturu, vytrvale a soustředěně, takže v zimních měsících, které prakticky nyní nastávají, lze očekávat, že elektrická energie pro ukrajinské obyvatelstvo a ukrajinské hospodářství bude zajištěna na cca 4 hodiny denně. A pokud mluvíme o velkých výpadcích elektrické energie, ke kterým bude docházet v důsledku ruských útoků na energetickou infrastrukturu, budou problémy také s dodávkami pitné vody.
Je také otázka, jakým způsobem a jakými zbraněmi či jakou koncentrací zbraní, použitých vůči Ukrajině, bude Rusko reagovat na rozhodnutí několika klíčových západních států, umožnit Ukrajině útoky raketami do hloubi území Ruska.
Toto všechno se děje za velmi nestabilní situace v klíčových zemích Západu. V Německu budou za čtvrt roku volby do Spolkového sněmu. A německá vláda dozná zásadní změny. Ve Francii sílí útoky na prezidenta Macrona, který v rozporu s ústavními tradicemi V. Francouzské republiky, nepověřil ustavením vlády vítěze voleb, tedy levici. Vládu tvoří neogaullisté a macronisté. Tím, že je vláda menšinová, nemůže prakticky prosadit nic ze svého programu. A do roku od data konání voleb není podle ústavy možné uspořádat parlamentní volby nové. Takže ve dvou klíčových státech EU je nestabilní situace a Spojené státy jsou necelé dva měsíce od předání moci mezi Bidenovou a Trumpovou vládní administrativou. Míra nepředvídatelnosti směru budoucí americké politiky je přitom velká. Je otázka, co je možné očekávat od nového amerického prezidenta Trumpa. Ten slibuje ukončit konflikt na Ukrajině. A nejviditelnější tvář blízkých spolupracovníků D. Trumpa, Elon Musk už před třemi lety představil plán mírového řešení pro Ukrajinu, který počítá se ztrátami ruskojazyčných regionů na východě a jihu Ukrajiny ve prospěch Ruska. I když ruské podmínky míru na Ukrajině nesdělil přímo prezident Putin, jinak vždy velmi dobře informovaná tisková agentura Reuters má celou tuto záležitost velmi dobře vyzdrojovanou. A na druhé straně, nikdo z oficiálních ruských představitelů, počínaje mluvčím Kremlu, tyto podmínky nezpochybňuje.
Západní lídři mají tedy o čem přemýšlet. Čím dál tím více je zřejmé, že Rusko nelze ani konvenčními zbraněmi porazit. A to i přesto, že Západ, tedy Evropa a USA, investovaly do války na Ukrajině za necelé 4 roky už cca 215 miliard dolarů.
Jak chcete porazit zemi, která má všechno. Všechno přírodní bohatství, které je myslitelné a jehož podstatná část zemím Západu chybí. Rusko má jak energetické suroviny, tak dostatek potravin (v posledních letech každoročně vyváží do světa přes 50 milionů tun obilí). A zejména má průmyslové kovy a vzácné zeminy. A také jaderné zbraně v rozsahu, který překonává i zbraňový arzenál Spojených států. Vedle toho se Rusko může těšit z úzké spolupráce s největšími zeměmi třetího světa. Tedy Čínou, Indií, Brazílií, ale také třeba s mocnými arabskými státy, či Íránem a dalšími. K sankcím Západu vůči Rusku přistoupilo zhruba 40 zemí světa. To je zhruba to, čemu Rusové říkají »Globální Západ«. A jak se ukazuje, přes falešné naděje špatných proroků z doby těsně po zahájení ruského vojenského útoku, sankce ruským hospodářstvím, ani ruskou společností nepohnuly. Rusko v tomto roce očekává hospodářský růst 4 %. A také ukazatele státního rozpočtu mají daleko od hlubokého propadu do neřešitelných deficitů státu, anebo dokonce ke státnímu bankrotu. Prostě v Pentagonu by měli vyměnit stratégy a plánovače.
Západ by se měl interesem Ruska o mírová jednání vážně zabývat. Předpokládám, že tuto možnost využije nově zvolený americký prezident D. Trump.
Jiří Paroubek