»Tak rozpočet to letos zvládne… No hrozný, hele, já doufám, že Miloš je nažhavenej, že chce někam jet a že pojede,« je legendární věta z rozhovoru mezi předsedou vlády Rusnokem a ministrem obrany nadřízeném armádnímu generálovi Pávkovi. A pan Vajíčko je taky nažhavenej a jezdí. Rozpočet to jistě zvládne nejen letos.
Cesta do Ameriky byla cesta ke zbrojařům. Jistě už je připraven plán vnitřní obrany. A cesta do Itálie také nebyla náhodná.
Nevíme vůbec nic o Pavlových cestách do země, kde včera znamenalo zítra, tj. do Svazu sovětských socialistických republik. On o své komunistické minulosti mlčí, ačkoliv by se mohl, jako vrchní velitel ozbrojených sil, zbavit mlčenlivosti. Byl by právně neodpovědný. Cesta do Itálie nebyla ale náhodná. Vždyť přece v 90. letech 20. století dělal pobočníka generálu Procházkovi, který o svém postavení v čele vojenské zpravodajské služby prohlásil: »Když jsem přišel k vojákům, to si dneska nikdo neuvědomuje, tam byl příslušný počet zpravodajských důstojníků Varšavské smlouvy a jeden Procházka jako velitel.«
Devadesátky byly na obraně dobou Miroslava Kalouska a byli to lidovci, kdo prosadili spolupráci při modernizaci armády pod taktovkou italských firem, kde hlavním argumentem byla nezávislost na Rusku s naší sovětskou vojenskou technikou. Ta však nijak generálovi Pavlovi během jeho služby nevadila. Je tedy pan Vajíčko pokračováním M. Kalouska jinými vazbami? Právní neodpovědnost se vždycky hodí, když podporujete válku.
Jan Klán
Diskuze je uzavřena.