Ohlédnutí za letošním 17. listopadem, aneb Svátek »užitečných idiotů«

Dokonalým otrokem je ten,

který si myslí, že je svobodný,

a za společnost, která mu dává

tuto svobodu, je ochoten položit život.

Ač od listopadových událostí uplynulo již 36 let, velká část společnosti stále lpí na mýtu sametové revoluce, která jim přinesla svobodu a demokracii, a není schopna se dobrat poznání, že šlo o připravený převrat StB kontrolovaný zahraničními zpravodajskými službami. Dále se tato část populace dělí na dvě skupiny.

První je spokojena s vládou pětikoalice a se stavem společnosti, do kterého ji vláda Petra Fialy dovedla. Druhá skupina je k současnému stavu kritická a vyzdvihuje a adoruje období devadesátých let, kdy údajně kulminovala svoboda slova a demokracie.

Společné mají obě skupiny absolutní zatracování doby před listopadem 1989. Cokoliv pozitivního o této době je pro ně nepřijatelné. Raději, než říci pozitivní pravdu o době před listopadem 1989, volí lež. Nejradikálnější jsou skupiny, které se narodily až po listopadu. Ve svém vidění předlistopadové společnosti jsou rezolutní, zcela netolerantní a vyžadují, aby staré generace přejímaly jejich názory. Co mají také obě skupiny společné, je způsob utváření politických postojů. Postoje mají tři složky: afektivní, kognitivní a konativní. Při formování jejich postojů zcela chybí kognitivní složka. Jejich postoje nevznikají na základě faktů, znalostí a analýz, ale na základě sdílených emocí, nejčastěji na sociálních sítích. Virtuální sdílení jednoduchého názoru bez fakt a analýzy se stalo charakteristikou doby. Populací se šíří produkty digitální demence spojené s agresivitou a s arogancí.

Po mýtu sametové revoluce je ve společnosti sdílen mýtus »zlatých devadesátých«. Tehdy údajně byla svoboda slova a demokracie a ve společnosti se uskutečňovaly cíle »listopadové revoluce«. Proč taková hodnocení? V devadesátých letech bylo mnohem náročnější pochopit podstatu společenské skutečnosti a probíhající společenské procesy. Devadesátá léta lze charakterizovat jako příčinnou epochu oproti současné epoše důsledků. Jako nevidíme, co klíčí v zemi v březnu, ale bezpečně to poznáme a sklízíme v srpnu, tak také v současnosti sklízíme, co jsme zaseli v devadesátých letech. Současná společnost se neodchyluje od listopadových cílů, ale naopak je jejich naplněním.

Ovšem těch skutečných cílů, ne těch fiktivních, které byly lidem na náměstích předávány, jako se miminku místo prsu vkládá do pusinky šidítko-dudlík. V listopadu 1989 šlo na náměstích fiktivně o svobodu slova, demokracii. Podle výzkumů veřejného mínění na konci roku 1989 a na počátku roku 1990 pouze 3–7 % občanů chtělo kapitalizmus, většina občanů chtěla socializmus, který by navazoval na demokratický socializmus Pražského jara.

Společnost se od srpnového vojenského obsazení v roce 1968 vyrovnávalo s traumatem a navíc stav společnosti vyžadoval v roce 1989 společenskou změnu. Snaha občanů o společenské změny byla zcela legitimní. A na tomto společenském potenciálu byl připraven scénář listopadového převratu. Tento potenciál dodal společenskou dynamiku převratu a z demonstrujících občanů, posléze změněných na stoupence »sametové revoluce«, udělal »užitečné idioty«, jejichž energii a aktivity zneužil pro cíle, o nichž neměli ani tušení. Mám otevřenou, nezodpovězenou otázku. Byli tzv. studentští vůdci spontánní, anebo byli připravováni pro převrat? To, že některých rodiče byli agenti StB, navozuje pochybnosti.

Za to, co říkal Václav Havel v roce 1989, byste dnes byli pravděpodobně zavřeni. Požadoval zrušení Varšavské smlouvy i NATO a zdůrazňoval, že je pro socializmus. Také kritizoval třípokojové panelákové byty, které nazval králikárnami a sliboval lepší bydlení. Také sliboval vyrovnání životní úrovně s Německem a Rakouskem do čtyř let. Po 34 letech opět premiér Petr Fiala sliboval vyrovnání platů s Německem. Proč ale již 30 let nejsou vyrovnané, vždyť to Václav Havel sliboval? Proč Václav Havel a Petr Fiala slibují? Protože slibem nezarmoutíš a není vymahatelný.

Co tedy Pražská kavárna letos na Národní třídě oslavovala? Vždyť se téměř nic z toho, o čem se v listopadu 1989 na náměstích mluvilo, neuskutečnilo, a to, co je dnešní společenskou realitou, o tom se v listopadu 1989 vůbec nemluvilo. Například o privatizaci či církevních restitucích nepadlo v listopadu 1989 ani slovo. Nebo si myslíte, že lidé zorganizovali v roce 1989 generální stávku za to, aby jim v novém politickém uspořádání nejvyšší státní zástupce Igor Stříž (komunistický vojenský prokurátor) sdělil, že kdo vysloví jiný názor, než je ten vládní, tak bude trestně stíhán se sazbou až 3,5 roku?

Vždy mohou politici a média davům tvrdit, že mají svobodu slova a demokracii. Záleží pouze na drzosti a aroganci těchto politiků a médií, kteří jsou schopni to tvrdit i za situace, kdy jsou lidé odsuzováni justicí Velkého bratra za písmeno na tričku nebo za diskusi k historické události.

Pokud chcete znát skutečné cíle listopadového převratu, tak se zajímejte o to, co se stalo s ocelárnou Poldi na Kladně, která vyráběla jako jedna ze tří na světě nejušlechtilejší ocel, ptejte se po kvalitních produktech českého potravinářského průmyslu, ptejte se po soběstačnosti zemědělské produkce, ptejte se, proč si již nestavíme atomové elektrárny sami, ptejte se po příčině demografické genocidy, kdy více Čechů a Moraváků umírá, než se rodí. Od dob Marie Terezie se narodilo nejméně Čechů. Ptejte se, proč mladým generacím nic neříká národ a vlastenectví. Ptejte se, proč česká zpravodajská služba chce cenzurovat českou historii. Ptejte se, proč politik (Pithart), který byl postupně stalinista, reformní komunista, disident placený německými markami, liberál, křesťanský demokrat, dostává v českých médiích prostor k pomlouvání českého národa, že Češi nic nedokázali. Ptejte se, proč jsme suverenitu odevzdali do Bruselu, který nám vládne v čele se zrůdnou, chamtivou Němkou, která své kriminální aktivity zakrývá politickou mocí.

Letos, tak jako v předchozích letech, docházelo 17. listopadu k potyčkám o přivlastnění si sametové revoluce, ve skutečnosti převratu StB. Svátek 17. 11. 1989 je jako stavba mrakodrapu na bažinatém podkladě. Tyto slavící skupiny odvozují své politické a společenské bytí od iluze, od něčeho, co neexistuje, což znamená, že i jejich bytí je iluzí. Lze pochopit, že naletěli v roce 1989, ale trvat na omylu 36 let je neomluvitelné.

V Otázkách Václava Moravce Martin Kupka napadal výroky Filipa Turka, který na Národní třídě ve správných souvislostech mluvil o podstatné roli M. S. Gorbačova a StB. Nejenže M. Kupka nechápe souvislosti, ale ještě správnou interpretaci F. Turka napadal jako konspiraci. Evidentně i v nejvyšších patrech politiky stále existují jako hibernovaní »užiteční idioti«.  Je otázkou, zda se M. Kupka brání pravdě, protože se stydí, že pravdu nepoznal v počátcích a byl »užitečným idiotem«, anebo zda je pro něj pozice »užitečného idiota« výhodná, prospěšná. Možná podmínkou zvolení předsedou ODS je být »užitečným idiotem«.

Pokud společnost nepochopí podstatu listopadového převratu, nemůže dojít k zásadním pozitivním společenským změnám.

Petr Sak