Nad pokusem svrhnout »vládu« Ursuly von der Layen

Ursula von der Leyenová uspěla. Zda ovšem ti, co jí odevzdali svůj hlas, vyhráli, je sporné. Ovšem Pyrrhovo vítězství je také výhra. To nelze zpochybňovat. Že pak většině obyvatel Evropy přinese mnoho problémů a dokonce je přivede až na pokraj ekonomického kolapsu a dokonce i války, jako důsledek namyšlenosti a neschopnosti současných vůdců EU, je ovšem jisté. Přitom vůbec nejde o poplašnou zprávu.

Jak skupina v čele s paní Ursulou pohrdá skutečnou demokracií, jinými názory, než sama prohlašuje jako jediné správné, po zmíněném hlasování dosvědčuje samo závěrečné vystoupení madame von der Leyne. Prý ho vyvolali, jak řekla, »extrémisté a komunisté«, tudíž síly, které jsou podle ní zřejmě protievropské. Evropskými je zato zřejmě politika omezování práv národů, sankcí, jež ohrožují samotné obyvatelstvo členských států Evropy, podpora války na východě a nekritický přístup k válce ve Středozemním rohu, nečinnost či malá účinnost v případě vln migrantů a třeba tzv. Green Deal, jenž vyžene průmysl ze světadílu, změní naše zvyky a způsobí, že členské státy Unie nebudou ekonomicky konkurenceschopné.

Zařadit mezi extrémisty a komunisty pro hlasování některých poslanců, třeba z ANO, Motoristy a vlastně i z ODS, chce řádný kus namyšlenosti. Zato Piráty, kteří jsou schopni renovovat a digitalizovat cokoli, a třeba i převrátit naruby, sem zařadit nelze. Hlasovali totiž svou jedinou zástupkyní v europarlamentu pro vyjádření důvěry současné šéfce Unie.

Proto mě v diskusi několika europoslanců a bývalého diplomata Votápka (Piráti) zaujal právě on. Bývalý člen KSČ a učitel marxismu-leninismu se tady stal největším obhájcem politiky týmu paní Ursuly. Zaujalo mě to také proto, že jediný z přítomných diskutujících nebyl europoslancem, nebyl tedy u toho, a přitom vlastně z přítomných byl nejnekritičtějším zastáncem politiky Bruselu.

Politika Bruselu? Je však vůbec nějaká? Je, beze sporu. Už jen fakt udržet se u moci za každou cenu, je politika. Dokonce vyžadující více úsilí než bojovat za konkrétní problém. Prosazovat vize, které vyhovují někomu v pozadí a dávat jim mesiášský obsah. Nic nevadí, že většina obyvatel světadílu jimi bude později třeba i trpět.

Potvrzení von der Leyenové ve funkci např. znamená, že Green Deal nadále zůstane, jen možná s malými kosmetickými úpravami, v platnosti. Ti, kteří volili své europoslance hlasující proti vyjádření nedůvěry, budou zřejmě muset počítat s tím, že v dohledné době zaplatí za emisní povolenky na domácí vytápění, žesi od roku 2035 nekoupí, nebo jen omezeně, automobily se spalovacími motory, že se budou preferovat, ať to stojí, co to stojí, obnovitelné zdroje energií, že budou přijata opatření směřující k ekologickému zemědělství, což může znamenat vyřazení chovů krav a prasat, že na energii náročná odvětví budou muset opustit Evropu, že dojde k podstatnému omezení práv jednotlivých států a řízení i mnoha lokálních záležitostí bude převedeno na Brusel a Evropa se stane jedním skutečným superstátem, atd., atd. Vize Ursuly von der Leyenové zatím zmiňovaná jen kuloárně v bruselských kruzích bude tak naplněna.

Jsou tu ovšem dvě podstatné otázky: Nejde o nesmyslné postoje v době, kdy ostatní svět na tuto evropskou hru nepřistoupí? A za druhé: Kde na to všechno vzít prostředky, když nezdaníme superbohaté a zároveň nesnížíme životní úroveň většiny?

Svět se dál bude řídit svými vlastními zákony. Kdo ho donutí, zvláště když mezi největšími znečišťovateli jsou nejvýznamnější státy světa, aby postupoval stejně jako EU? Když na druhé straně Evropská unie velmi významně přispívá na pokračování války na východě a napomáhá tak likvidovat životní prostředí v Evropě? Když tento svět využije ztráty evropských výrobních kapacit, jež z ekologických důvodů budou muset opustit Evropu, a nabídne své nepoměrně dražší adekvátní výrobky zpětně evropským zemím? Postupně tak bude zvyšovat svou životní úroveň, zatímco v Unii bude poklesávat.

A co s onou válkou? Část evropských států se prohlásila jako »ochotní« a bude boj na východě dál podporovat a to až do posledního Ukrajince. Pak nabude smysl oněch pět procent HDP na tzv. obranu. Rychlým zbrojením a navýšením počtu vojáků se dostane ovšem do útočné varianty a zapojí se do války na východě? To může vyvolat odvetu. Nechtěl bych, aby se toho dožili mí potomci. Ale jsem schopen tomu zabránit? Jsem schopen zabránit velikášství paní gynekoložky Leyenové, která se dala na politiku a zjevně si zamilovala válčení?

Pokud si občané Evropy uvědomí všechny souvislosti, pak ovšem můžeme zabránit vizím, které se rodí v týmu či v hlavě této dámy. Chce to jen zvolit jiné zástupce a to nejen do Evropského parlamentu, ale také doma v parlamentních volbách. Pokud si to lidé však neuvědomí, pak bohužel trpět budeme všichni.

Jaroslav Kojzar