Na téma dezinformace

Kolem děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze se rozeběhla mediální show. Jak jinak, vede ji Česká televize, která v pořadu »168« paní Frydrychové dokonce toto téma zvolila jako hlavní. Argumentů hovořících pro profesora Ševčíka je dost, je třeba je tedy zpochybnit, a tak nám »investigativci« z jejího týmu nabídli pečlivě připravený a zpochybňujícími osobními útoky prošpikovaný pořad, který má národ přesvědčit o jediné pravdě. Tou je ta vládní.

Aby všem bylo jasné, oč jde, už v názvu pořadu obvinili děkana z toho, že stojí na straně dezinformátorů.

O tom, co se stalo na rampě Národního muzea, informovala na své tiskové konferenci strana PRO, kolují dokonce videa ukazující neoprávněnost a brutalitu policejního zákroku. Není třeba to opakovat. Pravda si k lidem cestu najde. A nepůjde o tu českotelevizní. Jen mě velmi mrzí, že povinně musíme přispívat na platytelevizních dezinformátorů, kteří tak za naše peníze mohou dál lhát a my nemůžeme říci dost.

Jde mně o slovo dezinformátor vyslovené společně se jménem děkana. Rozhodl jsem se přijít tomu »na kloub«.

Kdo byl myšlen tím dezinformátorem? Muž, kterého se Ševčík zastal? Proč? Byl proti tomu, aby ukrajinská vlajka visela dále na muzeu, přiznal to později i na videu, takže o dezinformaci jít nemohlo. Dokonce je technický nesmysl, že by se někdo pokusil proniknout ostrahou do samotného Národního muzea, projít několika patry a pak bez potřebných možností vlajku strhnout. Nikdy před tím, ani v době jiných demonstrací, nestáli však u bran muzea těžkooděnci. Proč tomu bylo nyní? Že by se počítalo s útokem na budovu? Nebo tomu tak mělo být, protože Vít Rakušan potřeboval svůj Reichstag? Došlo zde ke střetu, který skončil bitkou a zatýkáním. Tak to bylo také zveřejněno.

Takže ani tady dezinformaci hledat nemůžeme. Nikdo, včetně děkana Národohospodářské fakulty, to nezpochybňoval.

Pokud jde o vlajku, ten zbitý občan byl proti tomu, aby visela tam, kde není vystaven ani jeden ukrajinský artefakt. Nezastíral to. Jde totiž o národní české muzeum, a proto také bylo zřízeno. Nikoli o zařízení politického boje. Ani to tedy dezinformace není. Jen konstatování skutečnosti.

Je tu otázka: Napadl onen muž těžkooděnce a tak vlastně dal příležitost profesoru Ševčíkovi, aby ho pomáhal ošetřit? Nenapadl, jak jsme se zase mohli přesvědčit na videu pořizovaném neznámým účastníkem. Napadli ho policisté na příkaz někoho z pozadí stojícího na schodech muzea. Snad to byl policejní velitel, snad nějaký vyšší úředník z Rakušanova ministerstva. Tady by už o dezinformaci jít mohlo, protože tvrdit, že bitku začali demonstranti, je lež. Nepochybuji však o tom, že se slovními kotrmelci v ČT umějí pracovat výborně a že si to vysvětlí po svém.

Hlavní dezinformátoři, bereme-li vážně to, co tvrdí Česká televize, tedy museli být dole pod magistrálou. Těch sto tisíc »proruských« a dalších »švábů«, méně inteligentní »spodiny«. Také tady měl být i Ševčík. Tady ovšem jde už o zcela prokazatelnou dezinformaci, protože účast děkana se tam prokázat nepodařilo, ale setkání s přáteli, z něhož šel, ano. Tam se však podle prorežimních médií a vůdců pětikoalice shromáždili lidé, aby tleskali »dezinformátorům«. Tedy těm, co křičeli z tribuny »pod koněm« své »lži«. Dejme tomu. Pokusme se najít ony »fakenews«.

Položme si otázku: Je lží tvrzení, že Fialova vláda namísto zájmu svého národa, v zájmu někoho jiného vydává miliardy, aby se pak pokusila je získat zpět utahováním opasků svých vlastních lidí? Je to pravda. Nikoli dezinformace.

A dále: Co se vyčítalo z tribuny a lidé dole pod ní odsouhlasili křikem? Byly to dezinformace? Že vláda při červnové valorizaci nezákonně sebere každému důchodci větší část toho, co mu podle zákona patří? Že se prudce zvýšila inflace a kabinet proti ní nic nedělá nebo málo? Že jsme dokonce na prvém nebo nejpřednějším místě ve zmíněné inflaci v Evropě? Že nově připravované zákony způsobí, že i tak těžká situace málo příjmových skupin se stane katastrofální? Že v době, kdy se lidem bere, si zákonodárci a další VIP přidali na svých odměnách a mzdách? Že pro některé občany už doplatky na léky znamenají, že si je nemohou opatřit? Že naše výzbroj putovala na Ukrajinu a my proto musíme kupovat novou a drahou ze Spojených států a odjinud? Že skoro půl milionu Ukrajincům, kteří sem často přijeli proto, že si chtějí ekonomicky přilepšit, se dostává víc finančních podpor než některým skupinám českých občanů, zvláště pak důchodcům? Že naše vláda je připravena zatáhnout nás do války, ač to není válka naše? Že příliv migrantů znamenal pro naše zdravotnictví jistý kolaps, projevující se také v nedostatku léků a v některých místech i rozšíření nemocí, jež jsme tu už vymýtili? Že dějinné události jsou z moci úřední postaveny na hlavu? Atd., atd.

To všechno jsou dezinformace? Vždyť přece polévka v Poslanecké sněmovně stojí patnáct korun a venku v rychlém občerstvení čtyřicet či čtyřicet pět. Musíme prý přece chápat, že poslanci tady pracují a musí jim zaměstnavatel umožnit, aby se stravovali za paušál. Z toho ovšem plyne, že ostatní nepracují, protože na rozdíl od těch poslanců většinou nemají »podnikové stravování«. Tím podnikem v případě poslanců je stát a tedy my všichni. To je také dezinformace?

Připravuje se zákon či opatření proti šíření dezinformačních zpráv. Kdo bude určovat, co je a co není dezinformace? Prý vznikne nový orgán, jenž to bude posuzovat a jemuž vláda dodá mantinely. Když tedy někdo řekne to, nač já jsem se zeptal ve výše položených otázkách, anebo vyslovil řečník z tribuny k demonstrantům, může prý být dokonce odsouzen. To slovo »prý« bych však vypustil. Příklad oné učitelky, jenž byl už řešen soudně, svědčí o něčem jiném. Také honba »na čarodějnici«, tedy na profesora Ševčíka, svědčí o tom, jak si demokracii představují jisté skupiny »demokratů«. A nejde už jen o Ševčíka.

Takže, co je či bude dezinformace? Kdo to ví, kdopak nám to odpoví? Učitelka Josefina… dost. Mohli bychom se dostat do hledáčku za šíření dezinformací.

Jaroslav Kojzar