Má z nás srandu. Stejně jako Konrad v osmatřicátém

Posselt se nám vysmál. Konkrétně Poslanecké sněmovně, která hlasovala o usnesení proti konání sjezdu SdL v Brně a tuto akci odsoudila. Opozice se ale hlasování neúčastnila s odůvodněním, že tomuto »nahnědlému divadlu« nehodlá asistovat. Taky názor…

»Byl jsem 20 let členem Evropského parlamentu. A můžu proto jasně říct: Celé to je fraška, karikatura parlamentarismu. Na obrazovkách bylo vidět, že Sněmovna je úplně prázdná. Opoziční strany, demokratické proevropské strany, které lze v českém parlamentu brát vážně, to bojkotovaly. … Máme v České republice naštěstí demokracii. Pokud se budou čeští odpůrci držet českých zákonů a pokojně protestovat, pak to respektuji. Ale měli by respektovat to, že i my máme demokratická práva,« nechal se slyšet novodobý Henlein.

Milý Bernde, vy máte jediné právo, přesněji povinnost – DRŽET HUBU. Oceňuji, že nám dovolíš při respektování zákonů protestovat, pardon… POKOJNĚ protestovat, neboť takto tolerantní tvůj předchůdce v osmatřicátém nebyl. Holt, doba se vyvíjí, »hru na demokracii« mají povinně v repertoáru všechny tyhle nacistické divadelní scény.

Sudetoněmecký landsmanšaft má demokratická práva, která my u nás doma musíme respektovat… – vzkazuje nám Posselt. Máte hovno a všichni členové SdL by měli mít zákaz vstupu na území České republiky. Jenže to bychom museli mít pronárodní vládu, na adresu opozice se vůbec nevyjadřuji, to je děvka vedle děvky, a ne tohle Babišovo sdružení, které ani nebylo schopno vyjádřit jasný postoj. Přirozeně odmítavý.

Takže do roku 1945 se tu v podstatě nic nedělo, všechno začalo až odsunem. Jak jinak chápat vyjádření poslankyně AfD Kempfové, která pro ČTK uvedla, že… »Cílem sudetských Němců a i mým velkým přáním a mým cílem je, aby Česko zkrátka bezpráví vyhnání a s ním spojené utrpení uznalo. To nic nestojí. Ale je to velmi důležitý příspěvek ke smíření našich národů.«

Nevím jak vy, ale já se s těmito názory rozhodně smiřovat nehodlám. Německo respektuji jako souseda, určitě mu nebudu házet kameny do oken ani kopat o půlnoci do dveří, ale to je asi tak všechno.

Jan Čech