Kdo byl 15. dubna 2023 v Německu poražen?

Německo v sobotu završilo své vysoce riskantní počínání v energetice, když odpojilo poslední tři provozované jaderné elektrárny, Isar 2, Neckarwestheim 2 a Emsland. Navíc tak učinilo v době energetické krize, což v německých veřejných a politických kruzích nad tímto krokem v podstatě do neznáma ještě vyostřilo debatu. Není tedy ani divu, že se v sobotu v Berlíně konala shromáždění jak příznivců, tak i odpůrců jaderné energie.

Podle agentury TASS se oba tábory shromáždily na různých stranách poblíž symbolu německého hlavního města, Braniborské brány. Ekologická organizace Greenpeace prokázala svou kreativitu, která, žel, často nahrazuje zdravý rozum, a postavila zde figurínu mrtvého dinosaura údajně symbolizující německou jadernou energetiku s nápisem: »Poražen 15. dubna 2023«. Vedle ní byl umístěn muž s mečem a štítem, na kterém bylo napsáno: »Jaderná energie? Ne, děkuji.« Nedaleko pochodovaly hlavními ulicemi Berlína desítky aktivistů známého ekologického hnutí Extinction Rebellion. Na druhé straně Braniborské brány se pak konalo shromáždění příznivců jaderné energie. Pořádalo ho sdružení Nuklearia. Řečníci zde z tribuny argumentovali, že jaderná energie nepoškozuje životní prostředí a je nejlepším způsobem, jak může země prosperovat a zároveň chránit klima.

Připomeňme, že rozhodnutí o postupném ukončení provozu jaderek bylo přijato po havárii v japonské elektrárně Fukušima již v roce 2011 za vlády Angely Merkelové, která plánovala odstavení posledních jaderných elektráren k 1. lednu 2023. Loni ale bylo s ohledem na konflikt na Ukrajině a situaci s dodávkami energie z Ruska rozhodnuto o prodloužení termínu právě do 15. dubna.

Země, která tak nyní odmítá nejen »mírový atom«, ale také ruské energetické zdroje – dodávky uhlí a ropy mají být nahrazeny letos a v případě plynu do roku 2024 – údajně hodlá do roku 2045 zcela přejít na zelenou energii.

Skutečností ale je, že mínění veřejnosti, která z počátku odstavení jaderek většinově podporovala, se v poslední době značně změnilo. Podle nedávného průzkumu, který provedl institut pro výzkum veřejného mínění INSA na objednávku deníku Bild am Zontag, byla už proti trvalému odstavení posledních tří jaderných elektráren více než polovina Němců (52 procent). Opačný názor zastávalo 37 % dotázaných. Dalších 11 % Němců se odmítlo vyjádřit.

Odborníci si přitom nyní lámou hlavu nad tím, jak nadále plnohodnotně zásobovat obyvatelstvo a podniky elektřinou. Země totiž zatím nemá ani plnohodnotnou infrastrukturu pro příjem zkapalněného zemního plynu. Podle řady průmyslových sdružení je vzdání se jaderné energie souběžně s postupným ukončením provozu uhelných elektráren, které má být dokončeno do roku 2030 v západním Německu a do roku 2038 ve východním Německu, experimentem s nepředvídatelnými důsledky pro vývoj cen elektřiny, strukturu nákladů průmyslových podniků, ale i pro životní prostředí.

Prezident Německé obchodní a průmyslové komory (CCI) Peter Adrian již dříve v rozhovoru pro Reinische Post poznamenal, že Německo zatím není schopno zajistit vlastní energetickou bezpečnost. »To platí nejen pro nadcházející zimu, ale i pro delší období,« varoval. Podle komory musí Německo »využívat všechny dostupné zdroje energie«, protože jen tak zmírní rostoucí ceny elektřiny a potíže s dodávkami energie. Rovněž prezident Hospodářské komory upozornil, že v Německu hrozí »dosud nevídané« riziko výpadků a omezení dodávek elektřiny. To podle něj kriticky podkopává pozici země jako předního světového průmyslového výrobce.

Dokonce i v samotné vládnoucí koalici, kterou tvoří Sociálnědemokratická strana Německa, Zelení a Svobodná demokratická strana, panuje v otázce odstavení elektráren rozkol. Svobodní demokraté byli pro další využívání jaderných elektráren a trvali na tom, že jaderná energie je spolehlivá a šetrná k životnímu prostředí. Zeleným se však nakonec podařilo obhájit svůj program a vypnutí jaderek prosadit.

S kroky současné německé administrativy přitom ostře kontrastují postoje jiných evropských zemí. Francie už dříve vyhlásila obrodu jaderné energetiky a hodlá v nadcházejících desetiletích postavit nejméně šest nových reaktorů a současně prodloužit životnost některých starších jaderných elektráren, Nizozemsko plánuje do roku 2035 postavit dvě nové atomové elektrárny, Maďarsko buduje Paks, jaderku plánuje i Polsko a konec konců i Česko chce stavět další bloky, ačkoliv si to značně komplikuje zpolitizováním příprav.

Slepé zůstávají naproti tomu orgány Evropské unie, které se stále zcela nesmyslně, navzdory přírodním zákonům a vědeckým poznatkům, fanaticky řídí jakýmsi »zeleným« náboženstvím, šířeným zejména německou protijadernou »inkvizicí«.

Nemůže být přitom pochyb, že jádro je nesrovnatelně ekologičtější zdroj energie než uhlí, ropa a samozřejmě také plyn, na který Evropa doposud sázela. A to nemluvě o devastačním vlivu na životní prostředí v případě těžby plynu frakováním z břidlic zejména v USA, jeho přeměny na zkapalněný plyn (LNG) a zpět, včetně dopravy mimo plynovody. A právě tento LNG má přitom dnes zachraňovat Evropu…

Jistě, cestou k čistší planetě jsou i takzvané obnovitelné zdroje. Ale jde i o efektivitu. Stačí se jen zamyslet nad tím, co na jedné straně vyprodukuje jeden průměrný reaktor, a jaké jsou na druhé straně zábory půdy na solární elektrárny či větrné parky, jež mají vyprodukovat za stejný čas stejné množství elektřiny. Už to je důvod, proč by se mělo daleko více usilovat o řešení otázek spojených nejen s ukládáním vyhořelého jaderného paliva, ale především pak s jeho možnou recyklací a využitím v budoucnu.

A co se týče bezpečnosti jaderných elektráren, nároky na ni se po zkušenostech z dřívějších havárií znásobily a neustále se zdokonalují i technologie. Takže šíření strachu z mírového využívání jádra, navíc v době, kdy jsou po celém světě rozmístěny stovky atomových hlavic, je už dnes asi poněkud scestné.

Takže, kdo byl vlastně 15. dubna 2023 v Německu poražen?

Ivan Cinka