…a nespokojenost s politikou v ČR je 62 %. To jsou asi ta nejzásadnější sdělení ze zatím posledního průzkumu veřejného mínění (červen – červenec), který agentura CVVM provádí pravidelně na reprezentativních vzorcích respondentů.
Prezident je na počátku svého mandátu a tak má velmi vysokou důvěru občanů (58 %). Odcházející prezident Zeman měl v závěru svého působení v úřadu důvěru 38 %, což upřímně řečeno není ve srovnání s jeho předchůdci v úřadu V. Havlem a V. Klausem, tak málo.
Ale ty instituce, které jsou veřejností pokládány za útvary, jež skutečně řídí politiku státu – tedy vláda a Poslanecká sněmovna – mají důvěru občanů na úrovni 25 %. To je nejméně za poslední dva roky. Tedy včetně důvěry ve vládu A. Babiše, kterou měla v závěru svého politického působení před volbami. Volný pád důvěry občanů k vládě následuje v zásadě i Poslanecká sněmovna. I té důvěřuje jen 25 % občanů. Vládě nedůvěřuje, a to je asi dlouhodobý rekord, 73 % občanů. Poslanecké sněmovně pak 71 %. Slušné skóre v hodnocení občanů si udržují zejména obecní zastupitelstva s 62 % a starostové s 65 % důvěry. Pro zajímavost, důvěra ve starosty kolísá v posledních dvou letech mezi 62 až 71 % respondentů. Krajská zastupitelstva se těší důvěře 42 % občanů. Obecní zastupitelstva jsou na tom podobně jako starostové, neboť je podporuje 62 % občanů. To jsou vysoká čísla důvěry.
Jaké jsou příčiny vlastně trvalého, pozvolného propadu důvěry ve vládu na současných 25 %? Je potřeba říci, že z oněch 25 % lidí, kteří podporují vládu, ji pouhopouhé 2 % podporují de facto skálopevně. A to je vážné, protože v jednom z příštích měření už vláda nemusí mít ani těch současných 23 % občanů, kteří jí důvěřují »spíše«, tedy vlažně. Je potřeba říci, že současná vláda nikdy, ani v okamžiku voleb do Sněmovny, neměla na své straně většinu národa. Připomínám, že jeden milion hlasů voličů propadl u stran, které nezískaly podporu 5 %.
Vláda nedělá nic proti drahotě, která se u nás usadila v posledních dvou letech. Pomohl tomu jednak konflikt na Ukrajině, v jehož důsledku došlo k růstu cen prakticky všech komodit důležitých pro českou ekonomiku a českou společnost. Česká ekonomika je zpracovatelská a tak vnímá velmi citlivě vzestup cen surovin, ať už jsou to ropa a zemní plyn anebo zemědělské produkty. Český průmysl se musí potýkat nejen s růstem cen energií, ale také s růstem cen průmyslových kovů pro český průmysl. Sociální stratifikace společnosti je v zásadě vodítkem pro pochopení těch 25 % lidí, kteří stále ještě důvěřují vládě. Jsou to vesměs lidé z vyšších příjmových vrstev, ať už ze střední třídy nebo z buržoazie. A je možné říci, že tři čtvrtiny české společnosti se pod tlakem událostí dostává do větších či menších problémů, pokud jde o napjaté výdaje domácností. Významná část lidí žije od výplaty k výplatě. Další část lidí jsou ti, kteří jsou bez větších finančních rezerv, což jim znemožňuje zaplatit např. mimořádné výdaje, které můžou v domácnosti kdykoliv vzniknout.
Prostě česká pravice neumí vládnout, sklízí jeden neúspěch za druhým. Její vnitřní politika je dlouhodobě neudržitelná. Ve společnosti bude nejspíš stoupat pnutí, které může vyvrcholit až do nezvládnutelné situace.
Jiří Paroubek
Diskuze je uzavřena.