Do Polska prý přiletěla ruská raketa

Dne 30. července 2026 se z hlavních médií polská veřejnost dozvěděla, že do Lublinského vojvodství Polska dopadla ve 3.45 na pole ruská raketa. Měla způsobit kráter o průměru zhruba 10krát 10 metrů a hloubce 5 metrů. O několik minut později se měly rozeznít sirény v Lublinském vojvodství. Během dne tam dorazila velká kolona luxusních aut s polskými politiky, generály a novináři.

Incident dokládali snímkem důlku v poli, který připomínal důlek, který jsme jako děti užívali k cvrnkání kuliček. Ukazovali i zlomek rakety, který připomínal úlomek dronu. Dělají si z diváků srandu? Vypadá to tak. Možná jen použili, co měli po ruce. Až druhý den odpoledne ukázali vedle důlku na kuličky i kráter o průměru zhruba 10krát 10 metrů a hloubce 5 metrů.

Polští novináři, důstojníci a politici odkazovali na zprávy Ukrajinské armády o ruské raketě. Té, co lhala už mnohokrát a operace pod falešnou vlajkou provádí rutinně. Hovořit mohou Turci, Maďaři, Rumuni, Slováci.

Co se stalo, se z velkých polských médií dost možná nedozvíme. Celý incident připomíná velké cvičení civilní obrany. Ano, co má občan dělat, když se rozezní siréna, nebo když mu na mobilu přistane zpráva s varováním, málokdo v Polsku ví. V Česku není situace lepší.

Až druhý den večer jsme se dozvěděli, že ruský velvyslanec v Polsku byl předvolán na polské ministerstvo zahraničních věcí, které ostře protestovalo proti napadení Polska ruskou raketou. Drzý ruský velvyslanec se ptal, podle čeho soudí, že šlo o ruskou raketu.

Dosavadní incidenty »Polsko – Ukrajina – Rusko«

První větší rusko-polský incident se měl stát 16. dubna 2022, kdy od východu přiletěla údajně ruská raketa a dopadla do lesa u středopolského města Bydgošt. Na místě dopadu ležela asi půl roku. Pak ji náhodně objevila polská občanka, která tam projížděla na koni. Věc oznámila policii. Raketa byla vyhodnocena jako ruská, ale vzhledem k době nálezu až půl roku po dopadu, je prokázání původu rakety poněkud problematické.

Druhý, podstatně závažnější incident, se stal na kraji polské vesnice Przewodow poblíž státních hranic s Ukrajinou dne 15. listopadu 2022. Střela trefila valník. Na něm zabila dva polské rolníky. Prý štěstí v neštěstí, protože kdyby valník netrefila, zasáhla by za valníkem se nacházející sklad amonia. Jeho výbuch by nejspíš zničil celou vesnici a zabil všechny její obyvatele, což by mohlo znamenat velkou a možná i jadernou válku. Z incidentu bylo hned bez vyšetřování obviněno Rusko. Polsko bylo připraveno po boku Ukrajiny vstoupit do války s Ruskem. Čekalo jen na souhlas vedení Spojených států. Ten ale nedostalo, protože vedení USA na základě družicových snímků střelu vyhodnotilo jako ukrajinskou. Ukrajinská operace pod falešnou vlajkou nevyšla. Skončila velkou blamáží.

Přestože se Ukrajina operací pod falešnou vlajkou včetně zabití dvou Poláků pokusila Polsko zatáhnout do své velké války, vedení Polska si z incidentu poučení nevyvodilo. Prý rusofobie nade vše.

Třetí větší incident se stal v noci z 10. na 11. září 2025. Z Ukrajiny na Bělorusko a Polsko vyrazilo 19 dronů. Bělorusové jich pět sestřelili a před ostatními varovali Poláky. 14 jich proniklo do Polska, ale nezpůsobilo v něm větší škodu. Největší škoda byla na prestiži, protože jeden z dronů doletěl až do středu Polska. Spadl až poblíž města Bydgošt. Většina jich spadla do polí, jeden přistál na králikárně, aniž by v ní přítomným králíkům ublížil. Určitou škodu způsobila jen polská protiletecká obrana, když střílela na drony a trefila rekonstruovanou vilu. Naštěstí bez obětí.

Ukrajina tvrdila, že šlo jasně o ruské drony, protože šlo o drony ruské výroby. To ale není důkaz, tím spíš, že na cestu z Ruska do Polska daný typ dronu nemá dostatečný dolet. Na vzdálenost 1100 km dron s doletm 700 km nestačí. Není problém na území Ukrajiny (či jiného státu) sebrat spadlý dron, doplnit ho palivem a znovu vypustit směrem, který uznám za vhodný.

Konečně je tu údajná ruská raketa, která dopadla na pole u vojvodství Lublin dne 30. července 2026 ve 3.45 ráno. Protože jsem v Polsku bez internetového připojení a prvním zákonem svobodných polských médií je rusofobie, pravdu se do návratu do Česka zřejmě nedozvím.

V Polsku se sešlo mimořádné jednání polského parlamentu. Dozvěděli jsme se leccos, zvláště jak pomlouvat konkurenci, ale k objasnění incidentu se nepřiblížili ani o krok. Přesto mě napadá jedna kacířská myšlenka. Co kdyby se Poláci na místo válečnické politiky snažili v politice uplatňovat rozum. Zemi a zvláště pak Varšavu mají plnou malých i velkých válečných hrobů a opravdu nevidím důvod usilovat o další.

Jan Zeman