A přitom nábřeží Ludvíka Svobody v Praze pořád existuje. »Už třetí týden se vede na webech a sociálních sítích vášnivá diskuse kolem věty moderátora České televize Jakuba Železného, kterou vyslovil v pořadu Události a komentáře 15. července. Řekl, že v Praze se jedno nábřeží ‚bůhvíproč dodnes jmenuje po komunistickém prezidentu Ludvíku Svobodovi‘,« napsal začátkem srpna 2020 časopis Respekt.
Mířím tím však jinam. Dvacátého září uplynulo 46 let od smrti armádního generála Ludvíka Svobody. Železný to o tom nábřeží nevěděl, proč Svobodovo – chudák, on toho neví mnohem víc. Ale pryč se Železným.
Tomu zrádci nejasného původu, takto TGM, teď udělali show, že jsem vzteky rozlomil tužku, ovšem na generála si nevzpomněl nikdo, ani noha – jak se lidově říká. Na statečného muže, který vždy v první linii vedl své vojáky do boje. Jaký to rozdíl oproti dnešním žvanilům, kteří válčí z pohodlí svých pražských kanceláří, notabene na straně těch, kterých nás i generál Svoboda velkým přičiněním a za nesmírných obětí vojáků z jeho »sboru« zbavil, abychom mohli žít v míru.
Z Masaryka, jenž novou republiku zaprodal zednářům a sebral ji skutečným vlastencům, učůrávali minulý týden všichni, kteří v oné masarykovské linii zdatně pokračují. Za to na armádního generála Ludvíka Svobodu si nikdo ani slůvkem nevzpomenul. Hanba vám, jednou vás profackuje…
Dušan Sedlák
Ludvík Svoboda – „Mějme na paměti jak lebce jsme svobodu ztratili a jak za cenu velkých ztrát jsme ji získávali zpět.“
Sedláku, my víme, že toho v hlavě moc nemáte, a proto připomínám, že Železného dědeček bojoval na východní frontě a u Sokolova byl zraněn. To nám jako zdatný bolševik samozřejmě zatajíte. Stejně jako to, se Svoboda po roce 1948 jako ministr vnitra nezastal západních letců a v roce 1968 spolu s ostními bolsevickými funkcionáři legalizoval okupaci naší vlasti rusáckým agresorem.
a nebyl Ludvík Svoboda spíš ministrem národní obrany? Ale to je vlastně jedno, hlavně si do něj kopnout, že?