Bartošovo hlavní nebezpečí

Ve čtvrtek v televizní besedě diskutovali představitelé stran, jež jsou ve Sněmovně a těch, které mají největší naději se do ní dostat. Piráty zastupoval Ivan Bartoš. Zaujal hned první odpovědí na otázku, z čeho mají přítomní největší obavy. Na rozdíl od ostatních, kteří se zmínili především o inflaci a válce, rezolutně nám oznámil, že má strach z Andreje Babiše. Přiznávám, že poté mě ona beseda přestala zajímat, i když jsem měl komu fandit. Jen jsem si řekl, že je třeba hodně takových diskusí, aby voliči pochopili, jak ošidné je dávat hlasy stranám namyšlenců, a že lituji jejich oponenty. Ale pochopí lidé to, že z jejich strany je to vlastně jen hra o jablko, tedy o voličské hlasy, a zapomenou na to, že už jednou (nebo vícekrát) byli takovými stranami, jako jsou Piráti, ODS, Starostové, TOP 09 a KDU-ČSL zklamáni?

Vzpomněl jsem si na ona Bartošova slova další den, kdy část Česka zachvátil blackout. Kdo je vinen? Nebo spíše, kdo bude obviněn? Kdybych se zeptal všeználce Bartoše, nepochybuji o tom, že by okamžitě vyhrkl: Babiš nebo snad Putin. Ti dva jsou hrozby pro skutečné a jediné Evropany, jimiž v našem prostředí jsou beze sporu Piráti, byť mají ještě další nepřátele v zásobě – komunisty (STAČILO!), dezoláty, populisty a jiné svině a šmejdy. Jediní Evropané! Tak to přece lapidárně sdělil národu bývalý europoslanec Peksa. Jsem Evropan. Tak se za potlesku pirátské strany oddělil odnás druhých, kteří na stejnou otázku jsme odpověděli: Jsme Češi. I Evropané, jistě, ale na prvním místě jsme vyslovili jméno své vlasti.

Babiš, podle Bartoše, je synonymem pro ohrožení našeho evropanství, pro vytržení ze slunného západu a připojení se k temnému východu, pro omezení svobody ducha i pohybu, pro… pro co ještě? Putinův pohůnek. Poškozovatel Evropské unie, snahy pro další sjednocení světadílu, pro naše přijetí eura. Jenže nebyl to Babiš, kdo sen Ivana Bartoše z minulých voleb, stát se ministerským předsedou, torpedoval, ale voliči společné kandidátky s hnutím Starostů. V podstatě pirátské kandidáty vygumovali. Celá skupina vůdců se ocitla na holičkách. Naštěstí pro ně zbyly funkce náměstků ministrů a to je také dobře placený džob. Jenže, kdo ho pokazil? Ivan Bartoš! Jeho neschopnost zavést nový fungující stavební zákon, jeden z bodů, se kterým jako s hlavním mířila jeho strana do voleb. Krach byl takový, že jiný člověk by dal hlavu do písku a nějaký čas o sobě nenechal vědět. To by se však nesměl jmenovat Ivan Bartoš, který se opět žene dopředu. Co ambicióznosti v něm musí být, co nekritičnosti k vlastní osobě, a zároveň kolik nepoučitelnosti je v těch, kteří ho stále postrkují. Nebo je to jen nedostatek lídrů? To také může být pravda.

Pamatuji, jak skromně přišel před lety za tehdejším předsedou ÚV KSČM a žádal o jistou spolupráci. Pak docházel za mnou, pracovníkem sekretariátu předsedy. Měl velmi blízké názory s tehdejší KSČM. Nebo tak to alespoň mělo vypadat. Naděje na to, že se stane někým, ho změnila. Místo nahoře láká. Není ovšem sám. Také jiné to místo přitahuje a jsou schopni zradit leccos.

Člověk, který má za sebou takovou blamáž, by se ovšem neměl hrnout dopředu. Ivan Bartoš má však zřejmě jinou náturu. Čím větší malér, tím větší namyšlenost, protože malér je možné před příznivci obrátit ve vítězství, tedy uvěří-li tomu. Byl, i tak se to nechá zdůvodnit, odvolán z funkce, protože uměl, věděl jak na to a svým přístupem bránil, aby jiná spřátelená strana, jinak plná korupce a bratříčkování, nezískala lukrativní zakázku. Za to by ho přece měli spíš vyznamenat a ne odvolat. On, věrný stoupenec digitalizace, udělal, jak je přesvědčen, hodně pro její uvádění v život. Zkuste se ovšem zeptat důchodců, co na to řeknou. Myslím, že u většiny z nich se nesetkáte s pochopením a nepůjde o lidi, kteří nemají patřičnou úroveň. Dám jeden příklad. Před několika dny exprezident Klaus, jak vyprávěl v jednom televizním hovoru, se pokusil dostat lanovkou na Sněžku. Nemohl. Neměl u sebe kartu a papírové peníze v pokladně odmítli přijmout. Pokrok? Myslíte? Vidím to jinak. Také za tím lze zaznamenat práci exministra Bartoše.

Přesto Bartoš je pyšný. Obává se Ruska a předsedy hnutí ANO. Tím zřejmě naznačuje svým bývalým kolegům z koalice, že jeho strana a speciálně on jsou připraveni, pokud vyhrají volby, anebo je zmanipulují, že jsou zde opět připraveni se účastnit dalšího vládnutí. Tedy, pokud současná vláda uspěje. Ostatně udělali už pro to dost, jejich byl přece nápad s korespondenční volbou.

Proto, těšte se přátelé. Hit s digitalizací dovedou pak do konce a s ním snad konečně zajistí i byty pro mladé. Kdo? No přece Piráti. Kdo jiný? Kdy? Po volbách, tedy, pokud uspějí oni a jejich političtí přátelé. Pak si ovšem už nebudou vjíždět do vlasů. Mimochodem, ty byty pro mladé tu už byly. Před čtyřmi léty. Také je slibovali zajistit Piráti. Příležitost předvolební závazek splnit dostali. Ministrem, který to měl v kompetenci, byl Ivan Bartoš. Chápu, byly jiné starosti. Digitalizace, občanské průkazy, z nichž se nenechá poznat, zda jste muž nebo žena, stavební zákon, korespondenční hlasování, přístupnější marjánka, evropské ataky na Babiše, byty pro ukrajinské uprchlíky… Prostě to mnohem a mnohem důležitější.

Takže přátelé, až půjdete volit, nezapomeňte, že musíme mít obavy z Putina, Babiše, komunistů a všech, kteří se necítí především Evropany. To vám radí Ivan Bartoš, s.r.o.

Jaroslav Kojzar