Čína po únorovém zahájení rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu předstihla Německo na pozici největšího dovozce ruských energií. Ve své zprávě to dnes uvedlo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Rusko podle něj za prvních 100 dnů války, tedy od 24. února do 3. června, získalo z prodeje ropy, uhlí a zemního plynu asi 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). To je asi 23 miliard korun za den.
Zhruba 61 procent fosilních paliv za 57 miliard eur vyvezlo Rusko za uvedené období do Evropské unie. V tom je zahrnuto 12,1 miliardy eur jako vývoz do Německa, dále 7,8 miliardy eur do Itálie, stejná částka do Nizozemska a také 4,4 miliardy eur do Polska.
Německo bylo v prvních dvou měsících války na Ukrajině největším dovozcem fosilních paliv z Ruska. Na první místo se pak ale dostala Čína, která z Ruska dovezla fosilní paliva zhruba za 12,6 miliardy eur. Změna pořadí na prvních dvou místech tak odráží rostoucí důležitost Číny a dalších mimoevropských zemí pro vývoz energií z Ruska.
Příjmy z prodeje těchto komodit zajišťují asi 40 procent objemu státního rozpočtu Ruské federace, uvedl finský institut. Nejvíce příjmů Rusko v uvedeném období mělo z prodeje ropy (zhruba 46 miliard eur), následuje plyn z plynovodů (24 miliard eur), dále ropné produkty, zkapalněný zemní plyn (LNG) a nakonec uhlí.
Zveřejněná čísla ukazují, že Německo zůstává na ruských energiích silně závislé, hlavně na zemním plynu. Dovoz v květnu ve srovnání s předchozími dvěma měsíci o osm procent klesl, což ale souvisí hlavně s teplejším počasím.
Evropská unie jako celek v květnu snížila dovoz energií z Ruska o více než 100 milionů eur za den. Největší pokles je patrný u Polska, které dříve patřilo k významným odběratelům ropy a plynu z Ruska. Naopak Francie, Belgie a Nizozemsko nákup ruského plynu na trzích s krátkodobými kontrakty zvýšily, upozorňuje institut.
(čtk)