S členem předsednictva Sociální demokracie (SOCDEM) za Středočeský kraj a jeho krajským předsedou Janem Tvrdým jsme se potkali ve zvláštní čas, na zvláštním místě, a úplnou náhodou. Hráli jsme spolu v jistém exhibičním fotbalovém utkání »staré gardy« bok po boku ve stoperské dvojici. Přitom jsme se poznali až na místě. O výsledek nešlo, ale o reálie ano. Bylo krátce po fiasku SOCDEM ve volbách do Evropského parlamentu, kdy nejstarší politická strana v zemi získala ubohých 1,86 procenta. A hlavně po bouřlivém zasedání předsednictva SOCDEM, kde zazněly výzvy k odstoupení předsedy Michala Šmardy. Co je na kuloárních informacích pravdy? Místo pozápasové regenerace následoval rozhovor, který se fotbalu rozhodně netýkal…
Zasedání předsednictva SOCDEM z 13. 6. bylo podle mých informací a zaručených zdrojů hodně divoké. Můžete potvrdit, že ve straně vznikl odpor vůči předsedovi Michalu Šmardovi, že jedním z jeho hlavních oponentů je lídr evropských voleb Lubomír Zaorálek a že vedení smázlo pokusy o konání volebního sjezdu ještě před zářijovými krajskými volbami?
Pane redaktore, slyším, že jste dobře informován. Vy mi prozradíte váš zdroj a já vám potvrdím, co je pravda, a co ne. Vidím, že vám někdo slušně napráskal, ale nečekejte, že budu stranu srážet. Pouze vám řeknu pravdu, protože vidím, že máte poměrně přesné informace.
Nezlobte se, ale snad nečekáte, že vám prozradím náš zdroj jen kvůli tomu, že jsme si vyhověli fotbalově…
Dobrá tedy, to, co jste mi tady teď posledních 10 minut vyprávěl, je vcelku realita, ale nesmíte to tak dramatizovat. Na zasedání předsednictva Sociální demokracie zazněla výzva z několika krajů, a bylo to docela významné, k okamžitému odstoupení grémia SOCDEM a svolání sjezdu. Předseda se tvářil, jako kdyby to vůbec neslyšel. A obrovské spory byly nastaveny ohledně politického směřování. Byly tam velké výtky, že politika vedení se od běžných lidí, tradičních voličů SOCDEM ze strany pracujících, ale i od odborářů vzdálila. Že v tuhle chvíli směřuje liberálním směrem, který de facto podporuje vládu a oslovuje voliče, kteří nás nikdy nevolili, a odpojila se od těch, kteří u nás v minulosti nacházeli zastání. Ze strany místopředsedy Igora Bruzla zaznělo, že je potřeba podporovat ty mladé, a co se týká LGBT, nemá problém se za to postavit. Kolikrát jsme narazili na to, že některé naše skupiny nebo členové podporovali i pochody LGBT+, což nám moc nepomohlo, spíš naopak. Velká kritika se týkala i vybraných témat, protože byla mimo okruh, který lidi zajímal. Jak jste zmínil, pane redaktore, mluvil o tom především Luboš Zaorálek, že to v rámci kampaně rezonovalo – to byla válka, migrace, Green Deal. Náš volič to nechce, většina našich členů to nechce, ale naše vedení má jiný názor.
A velká výtka podle našich zdrojů zazněla také k dohodě mezi vedením v čele s Michalem Šmardou a prezidentem Petrem Pavlem. Je to pravda? A existuje vůbec tato dohoda?
Pane redaktore, otvíráte Pandořinu skříňku, a to je zrovna jedna z věcí, která by se neměla dostávat na veřejnost. O dohodě Michala Šmardy s prezidentem republiky o nekritizování vlády a podpoře toho směru, který teď vedou, nemám konkrétní informace, ale že se o tom hovořilo, zrovna vám nezatluču, když na mě taháte dost přesné citace z jednání našeho předsednictva.
Je to směřování proti občanům a proti voličům Sociální demokracie. To je ten hlavní rozpor a na tohle téma potom hovořil Michal Šmarda s Igorem Bruzlem. Že si holt budou muset rozhodnout členové Sociální demokracie, jaký bude směr strany, a ten zbytek se bude muset přizpůsobit. Jestli půjde o liberální zaměření a budeme se dál zaměřovat, jak oni říkají, na inteligentnějšího voliče, anebo zůstaneme věrni těm, kteří nás potřebují a o které se vždy sociální demokracie starala. Mladé rodiny, ale i třeba důchodci, kteří potřebují pomoc, aby lidé měli alespoň základní jistoty, ať mohou žít běžně, a nehuntovat ekonomiku jako současná vláda. To byl opravdu velký rozpor. Navíc mě dost uráží to dělení na inteligentní a méně inteligentní voliče. Znám spoustu vysokoškolsky vzdělaných blbců. Když už, tak raději budu hledat voliče mezi slušnými a potřebnými lidmi, bez rozdílu věku, barvy pleti, pohlaví a vzdělání.
Kritice a výzvám z krajů se vedení úplně vyhýbalo. Další problém byl v tom, že při kampani jednoznačně vyplynulo, že občané Sociální demokracii nevolí právě kvůli předsedovi. Opakovaně a jednoznačně zaznělo, že dokud bude předsedou Michal Šmarda, hlasy nedostaneme. To bylo potvrzeno i z úst některých mladých sociálních demokratů, kteří o tomto problému v rámci krajů informovali. Pro ty, co chodili s Lubošem Zaorálkem na kampaň, to byla největší frustrace. V tom, že zjistili, že veškerou práci, kterou s Lubošem odvedli, devalvuje problém, který je v předsedovi strany a v politice, jíž prezentuje. To není výmysl Tvrdýho, ale zjištění z kontaktní kampaně. Luboš měl spoustu obdivovatelů, a to na předsednictvu zaznělo. Předseda, jako kdyby byl z jiné planety a žil v jiné straně, když hovořil stále o nových tvářích a tom, že ty staré nic nepřinášejí. Podívejte, kdo dostal kolik preferenčních hlasů. Ve svém projevu mluvil o osobní oběti a o tom, že je potřeba udělat změny. S nadějí jsme očekávali, že na závěr svého projevu odstoupí. A už teď. Aby stranu nepoškozoval v krajských volbách.
Všichni? To nemáte na mysli zmíněné předsednictvo, že ne?
Ano, tam spolu s námi sedí lidi, kteří jsou se současným směřováním spokojeni. Já mám na mysli většinu členské základny. Tam je většina lidí, kteří si uvědomují, že spousta lidí nešla volit právě kvůli Michalu Šmardovi. A nejsmutnější je, že i naši členové přiznávali, že radši volili buď ANO nebo někoho jiného, jenom kvůli tomu, aby nepropadly jejich hlasy. Je hrozné, že dokud bude v čele Michal Šmarda, tak nás nebudou volit ani naši členové. A to je velký problém. Ani mu to nezávidím. Takové vědomí, že stranu, kterou jste chtěl jako předseda pozvednout, vlastně srážíte na kolena, je jistě těžké pro každého politika a jeho ego to nemusí unést. Bohužel máme obavy, že kvůli němu se projedou i krajské volby.
Jak hlasitě zazněl podnět, aby se sjezd konal ještě před volbami?
Některé krajské organizace se o to snažily. Ale převládl názor, že se to nedá stihnout kvůli krajské kampani. Tak tam byl vznesen návrh, že stačí, když odstoupí část vedení, a pověříme někoho, kdo nás dovede do voleb. Abychom tím dali voličům signál, že změny nastaly, že jsme odstoupili od dosavadního kurzu, že už nehodláme podporovat tuto vládu a že budeme důsledně opoziční stranou. To tady bohužel teď není. Vidíme to jak na naší současné reprezentaci, tak třeba na Tomáši Petříčkovi, který dělá poradce na Hradě. Tohle směřování je pro SOCDEM sebedestruktivní.
Do kampaně jsme šli s tématy, která jednoznačně být neměla. A co se týká marketérů, vnímám jasnou chybu ohledně migrace. Protože naše vedení cílí na to, abychom odmítli migranty z Afriky, o kterých ani nevím, že by se do České republiky hrnuli, ale zároveň chce, aby tady byli integrováni migranti z východu, potažmo z Ukrajiny. Ale já jsem přesvědčený, že naše republika další milion lidí neutáhne. Neodmítám podporu dětem, ženám a starším lidem. Teď jich je tady půl milionu, ale přijdou za nimi rodiny, další příbuzní, a to nejsme schopni zvládnout. To není nic proti občanům Ukrajiny, kteří tady byli před válkou, ale ti ostatní se budou muset vrátit zpátky. Kdo jim tu zem potom obnoví? Ukrajinu si mohou dát do pořádku zase jenom sami Ukrajinci. Podívejte na západ a na etnické nepokoje a násilí v Německu a Francii. Tam už se někde bojí starousedlíci vycházet na ulici. Já to tu prostě nechci.
Co se týče údajné dohody s prezidentem, neuškodilo vaší straně také to, že přímo předseda Šmarda vyslovil ve druhém kole prezidentské volby Petru Pavlovi podporu?
Jak to říci? Na předsednictvu zaznělo, že je hezké, když udělal Michal Šmarda nějakou dohodu s prezidentem, ale že nám to prostě škodí. Že bychom se neměli bát kritizovat vládu.
A navíc si musíme uvědomit, že naši voliči Petra Pavla většinově nevolili. Je to náš prezident, já ho plně respektuji, ale celé to směřuje někam jinam – do liberálního směru. A další věc je válka. Většina našich členů a voličů chce mír, my mezi válečné štváče patřit nesmíme, jenže pokud Tomáš Petříček dělá poradce pro zahraniční politiku u prezidenta republiky, tak nám to body nepřináší.
A naše strana klesá níž a níž. Můžeme se taky dostat na rekord, že touto cestou půjdeme na procento nebo ještě níž. Utíkáme od lidí, zahazujeme je a vlastně popíráme tu stranu.
Vy jste se dotkl i Green Dealu. SOCDEM se k Zelené dohodě pro Evropu vyjadřovala překvapivě smířlivě, a to platí hlavně o zástupcích hnutí Budoucnost na vaší eurokandidátce. Samozřejmě bylo řečeno, že je potřeba přistupovat k realizaci Green Dealu sociálně a že bude třeba přeškolit mnohé zaměstnance ze současných průmyslových odvětví. Ale – jak se k tomu staví členská základna vaší strany?
V rámci členské základy vůbec neproběhla žádná zásadní debata na toto téma. Ve středních Čechách jsme kvůli tomu odmítli spolupráci se Zelenými. Už v minulosti jsem na to upozorňoval, když jsem byl místopředseda strany, že si zkrátka nemůžeme dovolit Green Deal, dokud si to nebudou moci dovolit naši občané. My nemůžeme lidi dál ožebračovat. Už teď je vláda obrala o úspory, zdaňuje, co se dá, a do toho ještě následky Green Dealu!? To takhle dál zkrátka nejde!
Dobře, zpátky k jednání předsednictva. Vedení zůstává, jde se do krajských voleb, ale – co pak?
Otázka je, jestli ještě něco bude. Kolik nám zbude majetku, jaké budou další dluhy… Existuje velká obava, že v téhle kondici, jako je naše strana, volby nedopadnou. Navíc je problém v tom, že některé krajské koalice nám nebyly doporučovány nebo byly přímo blokovány ze strany vedení, takže teď už není s kým se spojovat. A taky není zrovna ideální, když naši vrcholní představitelé, ať je to předseda nebo místopředseda, ve svých krajích nekandidují za stranu, ale ve skrytých koalicích. Někomu se koalice povolily a jinde s tím problém byl – jako u nás ve středních Čechách. Tam jsme vlastně zůstali izolovaní. Přitom je to jeden z nejtěžších krajů. Otázka tedy je, jak tam uspějeme. Volební účast bude podobná jako v krajských volbách a ty nám jasně ukázaly, jaké je tam směřování. A nejhorší je to, o čem na předsednictvu mluvil Luboš Zaorálek, to není o Green Dealu a dalších věcech. On hovořil o tom, že lidé jsou nasraní na tuto vládu. A naše vedení, místo toho, aby ji kritizovalo, ještě obhajuje její kroky a její politiku. Já u lidí vnímám ještě jeden rozměr, a to je obava z války a kroků naší vlády, která se snaží eskalovat napětí.
Dovolím si vám oponovat. Den před zasedáním vašeho předsednictva bylo vedení SOCDEM na Hradě a představovalo prezidentu Pavlovi vlastní verzi důchodové reformy, která je reakcí na to, co připravila vláda…
Víte, dvouprocentní strana se asi svého hlasu moc nedovolá. My potřebujeme udělat takové koalice, aby to fungovalo, když to nejsme schopni zvládnout sami. Není to o tom, kdo má stranu řídit a kdo ne, ale musí to prostě nějak fungovat. A stranu by měly reprezentovat tváře, o které lidi stojí.
To je jedna věc. A druhá? Když prodáváte produkt, který nikdo nechce koupit, nemůžete čekat, že vám ruce utrhnou, jaký budou mít zájem.
Co tedy konkrétně nejvíc vyčítáte Michalu Šmardovi?
Já mu nevyčítám nic. On udělal to, na co má schopnosti. Maximálně mohu něco vyčítat těm, kteří ho dotlačili do funkce. Michal Šmarda je určitě schopný komunální politik, ale každý má nějaké své limity. A Nové Město na Moravě není Praha. To je potřeba si uvědomit.
A nebylo chybou zbavit se značky ČSSD? Podle mých informací s tím řada členů nesouhlasila a prý dostala i mylné informace…
Podívejte se, zase narážíte na témata, kdy naše vedení lhalo nebo nelhalo. Už jsem slyšel hlasy, že si bere vzor z Petra Fialy, který nasliboval spoustu věcí a většinou lhal taky. My máme snad nejprolhanějšího premiéra, jakého jsme kdy měli, a bohužel tohle je vyčítané i našemu předsedovi.
Tuhle informaci vám evidentně někdo taky propálil, takže nevím, co na to říct více. Měl jste citovat toho žalobníčka. Celé to bylo opakovaně. Slibovali, že se neprodají některé baráky, a stejně je prodali. Slibovalo se, že o značku nepřijdeme, že je to ohlídané. Na sjezdu, kde se z ČSSD stalo SOCDEM, jsme jako Středočeši hlasovali proti tomuto kroku. Jeden z našich mladých členů přišel s tím, že splachujeme pomalu 146 let historie do kanálu. »Vy se toho štítíte, chcete se toho zbavit a přijdete o to.« Tyhle hlasy zazněly, stejně jako reakce: »Ne, my to máme zajištěné. O nic nepřijdeme.« A nakonec to skončilo tak, že značku ČSSD má někdo jiný. Alespoň to jsou sociální demokraté. Co na to mám říct? Asi je to pravda, že předsedové stran jsou teď v politice s pravdou na štíru. Bývají na ni skoupí a jsou splachovací. Politická kultura už se posunula někam jinam. Bohužel.
Mám pocit, jako kdybychom měli být součástí pětikoalice. Ne nadarmo se říkalo, že chceme dělat šestikolku, a ono se to tak skutečně jeví.
Ohledně situace na levici mi to nedá, abych se nezeptal. Bývalá ČSSD se vždy oháněla Bohumínským usnesením ohledně (ne)spolupráce s komunisty. Co na to říkáte s ohledem na aktuální politický vývoj, kdy koalice STAČILO! vedená Kateřinou Konečnou získala dva euromandáty? Nepřipadáte si najednou ohledně možného spojování levice, kam patří i další, menší subjekty, jako chudá nevěsta? A neměli by naopak takové usnesení přijmout komunisté směrem k ČSSD, pardon – omlouvám se – k SOCDEM?
Co se týká ostatních stran, nekomentuji jejich politiku, ale bylo vidět, že to asi někdo uměl udělat líp než my, to je bez debaty. A hlavně, že je důvěryhodnější a jeho politika je čitelnější a jasnější. Co se týká paní Konečné, je potřeba jenom zatleskat a pogratulovat, protože před jejím výkonem je potřeba smeknout. Neznám ji osobně, nevím, jaká je povahově, ale politicky odvedla výbornou práci. Práce politika se měří procenty, tak si to můžete srovnat. My máme ani ne dvě procenta, a komunisti skoro deset. To hovoří za všechno.
A za ČSSD se neomlouvejte. Já jsem do ČSSD vstupoval, já se za to nestydím a mně zkratka ČSSD je pořád bližší. Spousta lidí to bere, že jsme ČSSD pořád.
Ještě se vrátím k vašemu předsednictvu. Podle mých informací byl jedním z kritiků stávajícího předsedy SOCDEM Jan Birke, starosta města Náchod a krajský předseda v Královéhradeckém kraji. Nicméně, jak s tím konvenuje fakt, kdy kritizujete, že členové vedení kandidují pod jinými názvy, ovšem bývalý místopředseda vaší strany Birke byl tím prvním, kdo v komunálních volbách 2022 značku ČSSD opustil a kandidoval jako »Jan Birke pro Náchod«…
Začíná mi být nepříjemné, jak máte opravdu podrobné informace, ale nesmíme to zbytečně nafukovat. Jan Birke řekl, že je těžké Michala Šmardu brát jako předsedu, když není schopen stranu vést a řídit. Michal Šmarda je bezpochyby schopný komunální politik, ale Jan Birke je o třídu, spíš o dvě výš. Má zkušenosti z vrcholné politiky, na kterou ten Michal zkrátka nestačí, a to se nemusíme bavit o Luboši Zaorálkovi, který, jak ukázaly eurovolby, přečnívá ještě o třídu výš. Tam se prostě není o čem bavit, ty rozdíly jsou obrovské. Starosta Náchoda by byl pro mě jako předseda vhodnější a pro veřejnost přijatelnější.
Ale znovu opakuji – Michalovi Šmardovi naprosto nic nevyčítám, to spíš těm, co ho volili. Ono to je podobné jako u nás dvou, pane redaktore. Dnes jsme se potkali v jednom týmu na fotbale, dali jsme do toho všechno, ale teď bychom si podle stejné logiky měli říci, že chceme hrát za reprezentaci na mistrovství Evropy. Ti, co by nás tam nominovali a nechali nás hrát za naši zemi, to by museli být naprostí idioti. Přece – jenom idiot pošle někoho neschopného, jako třeba nás dva ve fotbale, na té nejvyšší úrovni reprezentovat a navíc od něj očekává úspěch. To je odpověď na téma schopností.
A co se týče komunální kandidatury Jana Birkeho, přiznám se, že v tomhle nemám úplně přehled, ale vím, že je úspěšný a oblíbený starosta. Jinak by ho opakovaně nevolili.
Petr Kojzar
Diskuze je uzavřena.