Šéf Přísahy Šlachta: Lidé teď začínají chápat, proč jsme s Motoristy nemohli jít

Přísaha ve volbách do Poslanecké sněmovny propadla, když získala 60 503 hlasů, což dělalo v přepočtu pouhých 1,07 procenta. Senátor a předseda hnutí Robert Šlachta přiznal, že to bylo neočekávané. »Dostali jsme na prdel,« řekl v rozhovoru pro iportaL24.cz. Expresivními výrazy ale nešetřil, ani když měl popisovat příčiny porážky, a hlavně několikrát ostře zkritizoval šéfa Motoristů Petra Macinku a vysvětloval, proč v červnu odmítl nabídku na společnou kandidaturu. »Chtěl s námi zase vyjebat,« konstatoval Šlachta. Přísaha podle něj »jede dál« a lidé už začínají chápat, proč nemohla jít po boku Motoristů…

Pane předsedo, jak jste vstřebával volební výsledek?

Musím říct, že párkrát už jsem byl na dně – od své policejní praxe. Ale teď to bylo neočekáváné, dostali jsme strašně na prdel. Netušili jsme, že výsledek bude až tak špatný…

Teď samozřejmě, s odstupem času a z nějakého průzkumu, vidíme, že volby byly o něčem jiném než o tématech, která jsme zdvihali. Myslím si, že program jsme měli zpracovaný, a nyní i NERV řekl, že rozpočtově jsme byli hodně daleko, s řešením rovné daně nebo korupce. Jenže volby nebyly o těchto tématech. Volby byly o propadlém hlasu. O Andreji Babišovi, nebo Petru Fialovi. A přesně takto to dopadlo. Navíc my jsme těch finančních prostředků ani neměli tolik a do toho určitě přišly i chyby na naší straně. Teď už to ale nehodnotím tak tragicky. Dobře to nedopadlo, ale jedeme dál.

Udělali byste zpětně něco jinak? Jako hnutí, i jako vy coby jeho předseda?

Co se teď doslýcháme a jak mluví řeč čísel, možná jsme byli moc agresivní. A nedařilo se nám vykomunikovat třeba téma rovné daně, protože někteří to úplně nepochopili. Každá strana totiž mluvila jen o tom, že bude daně snižovat, kdežto my jsme říkali – pojďme zavést rovnou daň, abychom roztočili ekonomiku.

Byly i další věci, které jsme dobře neudělali. Protože kdyby tomu tak bylo, vypadal by výsledek úplně jinak. Musíme se z toho poučit.

Vy jste tvořil kandidátky hodně narychlo a spojil jste v osobách lídrů řadu osobností mimo struktury hnutí Přísaha. Jak zareagovaly? Zůstávají s vámi i po volební prohře? Mají do toho chuť dále jít?

Jako vždycky po volbách – jak se říká, že úspěch má mnoho přátel a neúspěch zase hodně nepřátel. Samozřejmě byli lidé, kteří to nesli těžce osobně. Dochází k nějakým reakcím a vy se s tím zároveň vyrovnáváte. Jestli to byla nebo nebyla vaše chyba…

Ale musím říct, že máme asi jenom dva odchody z hnutí. Tito lidé to již avizovali a možná přecházejí do úspěšných stran. To jsou někteří ti političtí cestovatelé, kteří byli ve třetí, čtvrté straně.

Zase naopak k nám pomalu přicházejí lidé. Jenom za minulé dva týdny jsme měli nějakých 9 až 10 žádosti o přijetí do našeho hnutí.

A jsem rád, že viditelní představitelé z voleb, jakými byli Jirka Janeček nebo Vláda Kremlík, tedy lídři v Moravskoslezském a Středočeském kraji, zůstávají a s hnutím dále spolupracují. Oba se zakousli ještě více a přijímají další výzvy. Teď máme před sebou komunální volby, na které se připravujeme a jednáme s dalšími politickými subjekty, protože po uplynulých volbách je politická mapa překreslena úplně jinak. Když se podíváte, jak se to pospojovalo, kdo šel s kým – Trikolora, Svobodní a PRO jsou s SPD, do toho máte hnutí STAČILO!, kdy nevíte, co s ním bude dál. Neví se, jak to dopadne se SOCDEM. A v téhle souvislosti si nemyslím, že jsme z proběhlého politického souboje vylezli úplně špatně. Udrželi jsme členskou základnu v jednotlivých krajích a dva měsíce po volbách se lidé začínají zase vracet zpátky k práci. Takže Přísaha jede dál! Určitě.

Nicméně vaše hnutí se vymezovalo vůči vládě Petra Fialy. Jak se bude profilovat nyní, kdy někdejší vládní strany skončí v opozici?

Já jsem především rád, že skončila bývalá pětikoalice, nebo čtyřkoalice, jak je budeme nazývat. To, co tady předváděli SPOLU s Vítem Rakušanem a dalšími lidmi, bylo něco otřesného. Teď čekáme, co tady vznikne, i když musím říci, že to bude stoprocentně lepší, než co jsme tu zažívali.

Přesto jsou tu rozpaky, protože člověk vnímá to, co se začíná o některých lidech objevovat – všechny ty informace, které znějí ve veřejném prostoru. Lidé mi čím dál častěji říkají: »Teď už vás chápeme, proč jste nemohli jít dohromady s Motoristy.« Ano, bylo nám to vyčítáno, ale skutečnosti, které se objevují na veřejnosti, to by k Přísaze a Robertu Šlachtovi v žádném případě nepasovalo. Jsou to věci, které bych já nikdy nedělal a nebyl bych je schopen tolerovat.

Takže nyní budeme sledovat kroky nově vznikající vlády a pozorovat, jakým způsobem budou plnit svoje volební sliby, ale programové věci jsou jedna věc, a druhá, která je podle mě strašně důležitá, je dotažení kauz, které rezonují ve veřejném prostoru.

Jestli mě sledujete, věnuji se pořád Dozimetru, věnuji se bitcoinové kauze, snažím se v tomto směru pracovat i v Senátu a uvidíme, jak se k těm aférám postaví nová vláda, protože jsou celkově děsivé a nemělo by se na ně nikdy zapomenout. Boj s korupcí a vůbec bezpečnostní složky, to je něco, co mě zajímá. Takže nejsem kritikem budoucí vlády jako jiní, protože ona ještě nezačala konat, ale samozřejmě si počkám na její kroky a podle toho ji budu hodnotit.

Připomněl jste Dozimetr a bitcoinovou aféru, o nichž se – nebýt vás – skoro nemluví. Nepřijde vám, že v porovnání s těmito kauzami, zasahujícími do světa organizovaného zločinu, jsou nějaké šovinistické či xenofóbní výroky Filipa Turka či nahá videa Jindřicha Rajchla jen slabým odvarem?

To je, jako když máte ptačí a prasečí chřipku. Špatné jsou obě varianty. Je blbé, že se vůbec dostáváme do situace, když máte lidi, kteří byli zvolení, a od samého začátku musíme řešit takové kauzy. Je to něco, co nás bude v zahraničí hrozně poškozovat. A je jedno, jestli je to kauza Filipa Turka, Jindřicha Rajchla, nebo kauzy končící koalice.

Na druhou stranu já jsem velmi alergický na korupci a na věci, které jsou až systémové. A bitcoin, to už bylo systémové selhání. Tam neselhalo jen ministerstvo spravedlnosti, ale všechny orgány, které vůbec mohly selhat, včetně ministerstva financí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tam bylo tolik věcí dohromady! A to je systém, to není o tom, že by jeden člověk selhal. Vy sám byste bitcoinovou kauzu neudělal. Ani nemohl! Tam se vyjadřovalo tolik ministerstev a tolik úředníků! A to mě samozřejmě mrzí stokrát víc, než když tady budeme řešit porno Jindřicha Rajchla. I když ani to pochopitelně nepřispívá.

Já jsem trošku smutný z jedné věci. Že se dostáváme do porovnávání, která kauza je víc a která míň. K žádné z nich nemá dojít! Protože je tady mladá, nastupující generace, která ty kauzy samozřejmě sleduje, a já se bojím, že to pouze přihrává Pirátům a podobným stranám a za čtyři roky, případně klidně i dříve, to může dopadnout úplně špatně.

Ve Sněmovně teď není Přísaha, nýbrž Motoristé sobě, kteří de facto začínali s velkou politikou po vašem boku a letos vás vysáli, protože vaši bývalí voliči dávali často hlasy právě jim. Necítíte vůči nim trochu zášť?

Zášť? Já jsem nasranej! Klasicky na Petra Macinku, protože to je podrazák a podvodník. Říkám to úplně otevřeně veřejně a říkám mu to i do očí. Já když někomu podám ruku, snažím se tu ruku samozřejmě držet…

Ale jsem rád, že už se ke mně dostávají informace od lidí, že mě chápou, proč to s nimi nešlo, protože jejich veřejné projevy do politiky nepatří. Původně jsem slýchal: »A není to škoda? Neměl ses s tím Macinkou dohodnout, když za tebou v tom červnu přišel?« Jenže on tehdy přilezl a nabídl nám jedničku v Karlových Varech a v Liberci, tedy místo, kde se kandidát do Sněmovny vůbec nedostal. Tady je přesně vidět, jak s námi zase chtěl vyjebat. Pro mě je mé jméno a vztyčená hlava víc než líbat Macinkovy koule – znova to řeknu.

Došlo k rozkolu až poté, co Motoristé v lednu oznámili, že půjdou do voleb samostatně, nebo již dříve? Protože asi není tajemstvím, že na jejich prosincovém kongresu, kam jste byl pozván jako host, jste zrovna nezářil spokojeností…

Komunikace začala haprovat při krajských volbách, kde byli zástupci Motoristů zapsáni na kandidátkách a pak odmítli podporu. A celé to upadlo v momentě, kdy Petr Macinka řekl – a to ještě nebyli žádná strana, původně je tvořilo šest lidí v Praze – že si dává domácí úkol vybudovat krajskou strukturu. S dodatkem, že až poté se budeme domlouvat na postupu pro další volby.

A celé to skončilo, když agentura ČTK vydala zprávu, že Petr Macinka se rozhodl jít sám bez Přísahy. Mně osobně to neřekl a nebyl schopný ani nic napsat nebo něco vysvětlit.

Takže ano, naši voliči zůstali u Motoristů, protože měl hodně peněz a tím i silný marketing, což na tom bylo samozřejmě vidět. Naopak my jsme nezaujali. Ale to moje nasrání není na Motoristy, nýbrž na Petra Macinku a pak taky trochu na sebe samotného, že jsem ho prostě nebyl schopen odhadnout.

Ale už ten prosincový kongres nebo vánoční mejdan, na který jste narážel, pro mě znamenal jistý konec. Protože když představili Veseckou jako svého kandidáta, byla to nepřekonatelná hranice. Jako nejvyšší státní zástupkyně byla odvolaná vládou po všech těch kauzách, které tam byly a které stály za ní.

Tudy nevedla cesta. A i když lidé říkají, že jsem měl přivřít oko a mohl jsem z toho něco mít, odpovídám: Neměl a nemohl. Odnesl jsem to a nesu za to plnou odpovědnost.

Teď je jen na nás, zvláště když vidíme, jak příští vláda vzniká, abychom pracovali a získali zpět důležitost. Vše ostatní se uvidí potom.

Zrovna když jsem šel na náš rozhovor, jedna paní mi podávala ruku a říkala, že nás volila před čtyřmi lety, ale teď dala hlas Babišovi. Jenže když vidí, co se teď děje a co vznik nové vlády s sebou nese, neudělala by to. Prý se stydí za to, že musí všechny kauzy rodící se vlády sledovat. A to je šance pro nás – ukázat, že politika se dá dělat opravdu úplně jinak…

Petr Kojzar