Reportáž: Maduro označuje své zadržení za únos, zatímco OSN kritizuje zásah USA

Zatímco v sídle OSN na Manhattanu zněla ostrá kritika ze strany spojenců i odpůrců Spojených států kvůli údajnému »aktu agrese« vůči Venezuele, o několik kilometrů jižněji byli venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka v pondělí ráno postaveni před federální soud.

Maduro při svém prvním vystoupení před americkým soudem odmítl všechna čtyři obvinění a prohlásil se za nevinného. Soudci sdělil, že byl při americkém zásahu v Caracasu »unesen« a že šlo o »vojenský únos«. Jeho obhájce zároveň upozornil, že samotný způsob zadržení vyvolává vážné pochybnosti o jeho zákonnosti.

Při rychlé operaci, která se odehrála v noci na sobotu, americké síly zadržely Madura i jeho manželku Cilii Floresovou během rozsáhlého vojenského zásahu. Oba byli letecky převezeni z Venezuely do Spojených států a umístěni do detenčního centra Metropolitan Detention Center v Brooklynu.

Ve stejný den americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo obžalobu proti Madurovi a dalším pěti osobám, mezi nimiž je i jeho manželka a syn.

V pondělí dorazili Maduro a Floresová k soudu vrtulníkem. Následně byli, spoutaní a za doprovodu agentů protidrogového úřadu DEA, převezeni obrněným vozem do soudní budovy.

Během soudního jednání si pozorovatelé všimli obvazů na čele Cilie Floresové. Její advokát Mark Donnelly soudci Alvinu Hellersteinovi sdělil, že jeho klientka utrpěla při zadržení »vážná zranění«. Podle něj může jít o zlomeninu nebo silné pohmoždění žeber a bude nutné lékařské vyšetření.

»Jsem nevinný. Nejsem vinen. Jsem slušný člověk. Stále jsem prezidentem své země,« uvedl Maduro prostřednictvím tlumočníka, než ho soudce přerušil. Následně dodal, že se považuje za válečného zajatce.

Před soudem se mezitím shromáždily stovky demonstrantů s transparenty »Free Maduro«, »USA pryč z Venezuely« nebo s hesly odmítajícími válku kvůli ropě. Dav skandoval výzvy proti americkému zásahu.

»Ta obvinění jsou naprosto absurdní,« řekla agentuře Xinhua jedna z protestujících Sydney Lovingová. Podle ní je zásah USA nepřijatelným vměšováním do záležitostí suverénního státu a jasným porušením mezinárodního práva.

Ve stejnou dobu, kdy Maduro stanul před soudem, vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN venezuelský velvyslanec při OSN Samuel Moncada. Zásah Spojených států označil za »nelegitimní ozbrojený útok«, který ohrožuje nejen suverenitu Venezuely, ale i důvěryhodnost mezinárodního práva a samotné OSN.

Podle Moncady by tolerování únosu hlavy státu a útoků na civilisty znamenalo, že právo je pouze volitelným nástrojem. Motivací USA jsou podle něj venezuelské přírodní zdroje a geopolitická poloha země.

Americký prezident Donald Trump se po sobotní operaci v rozhovoru pro NBC News opakovaně zmínil o ropě. Uvedl, že Washington zvažuje podporu ropných společností při obnově venezuelské energetické infrastruktury, což by podle něj mohlo trvat méně než 18 měsíců. Zároveň prohlásil, že se fakticky považuje za osobu, která má nad Venezuelou kontrolu, a naznačil, že v zemi se v nejbližších 30 dnech nebudou konat nové volby.

Kubánský velvyslanec při OSN Ernesto Soberon Guzmán označil zadržení Madura za snahu ovládnout venezuelské území a přírodní bohatství. Hovořil o imperialistické a fašistické agresi a vyzval k okamžitému propuštění Madura a jeho manželky. Spojené státy obvinil z ekonomického nátlaku, »ekonomického dušení« a námořního terorismu, které podle něj ohrožují regionální stabilitu.

Kritiku vyjádřila i Francie, dlouholetý spojenec USA. Zástupce Francie při OSN Jay Dharmadhikari upozornil, že vojenská operace vedoucí k zadržení Madura je v rozporu se zásadou mírového řešení sporů a se zákazem použití síly. Podle něj podkopává mezinárodní řád, pokud stálý člen Rady bezpečnosti porušuje mezinárodní právo a Chartu OSN.

Odsouzení zaznělo i z dalších latinskoamerických zemí. Poradce brazilského prezidenta Luly da Silvy Celso Amorim uvedl, že návrat k otevřenému intervencionismu je podle něj tím nejzávažnějším aspektem celé situace a že skutečný cíl je zjevně ekonomický.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová zdůraznila, že žádný stát nemá právo vnucovat svou vůli jiným zemím ani si nárokovat jejich zdroje. Podle ní historie Latinské Ameriky jasně ukazuje, že zahraniční intervence nikdy nepřinesly demokracii, blahobyt ani dlouhodobou stabilitu. Budoucnost zemí si podle ní mohou určovat pouze jejich vlastní obyvatelé, bez vnějšího nátlaku.

(Xinhua)