Po škrtech v navyšování důchodů přichází vláda s dalším zásahem do života lidí. Chybějící peníze chce tentokrát získat od nemocných zaměstnanců. Vláda totiž znovu navrhuje zavedení takzvané karenční doby, nechce tedy, aby se proplácely první tři dny nemoci. Sociální demokraté to odmítají. Uvedli to v tiskové zprávě, kterou dnes redakci iportaL24.cz zaslal Jan Denemark Nováček, tiskový mluvčí ze sekce PR a marketingu strany.
»Zrušení nemocenské za první tři dny tvrdě dopadne především na zaměstnance, kteří už nyní čelí s velkými problémy zdražování základních životních potřeb. Téměř jistě povede k přecházení nemocí, ohrozí dlouhodobé zdraví lidí a zvýší riziko šíření virových epidemií,« uvádí se v tiskové zprávě sociálních demokratů.
Experiment se zavedením karenční doby tu už jednou byl. »Pravice opakuje staré přístupy a přichází se stále stejnými recepty. Její argumenty jsou ale falešné. Krátkodobá nemocnost se po nějaké době po zavedení karenční doby vrátila na svou původní úroveň. Ukázalo se tedy jednoznačně, že důvody, kterými se opět ohánějí, jsou neopodstatněné,« zdůraznil předseda sociální demokracie Michal Šmarda, který považuje záměr vlády za trestání zaměstnanců za nemoc. »Každý zaměstnanec platí pojištění, aby v případě nemoci nepřišel o příjem. Mnohdy i výpadek mzdy za tři dny může vést k výrazným finančním problémům,« dodal.
To, že se nemocenská dovolená zneužívá, je dle něj dlouhodobý mýtus šířený zástupci pravicových stran. Neschopenku však musí vždy vystavit lékař. »Tím vlastně lékaře označují za podvodníky a z nemocných dělají simulanty. Pro vystavení neschopenky musí být vždy medicínský důvod,« připojil Šmarda. Naopak přecházení nemocí může být velký problém zejména v době virových epidemií. Jak nám ukázala například i pandemie koronaviru, nakažlivost je v prvních dnech největší. Pokud by tedy vláda prosadila zrušení karenční doby, mohlo by to vést také k přecházení nemocí a zesílení epidemií.
Na zrušení karenční doby přitom nevydělají ani zaměstnavatelé. Za první tři dny nemoci zaměstnavatelé vyplatí přibližně čtyři miliardy korun. Ty by jim ale podle návrhu Národní ekonomické rady vlády neměly zůstat, protože se počítá se zvýšením sazby pojistného. »Stát si polepší, zaměstnavatelé zůstanou zhruba na svém a odnese to ve výsledku pojištěnec, tedy zaměstnanec,« doplnil předseda sociální demokracie.
Třídenní karenční dobu zavedla vláda ODS v roce 2008. Ústavní soud ji sice zrušil jen pár měsíců poté, pravice ale obratem prosadila změny, které tento »trest za nemoc« umožnily opět zavést. Zrušení karenční doby se sociální demokracii podařilo konečně v roce 2018.
Většina evropských zemí proplácí i první dny nemoci. V některých zemích dokonce dostávají zaměstnanci nejméně měsíc 100 % platu. Karenční dobu vůbec neuplatňují ve skandinávských zemích, v Belgii, Německu, Dánsku, Polsku, Maďarsku, Švýcarsku nebo na Slovensku.
(pk)