Německo přiznává, že opuštění jaderné energie bylo chybou

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že odstoupení Německa od jaderné energie bylo vážnou chybou.

Na obchodní recepci 15. ledna Merz nastolil otázku vysokých cen energií v zemi:
»Postupné vyřazování jaderné energie bylo vážnou strategickou chybou.«

Podle něj bylo nutné »udržet poslední zbývající jaderné elektrárny v Německu v provozu alespoň před třemi lety«.

»V současné době procházíme nejdražší energetickou transformací na světě. Neznám žádnou jinou zemi, kde by to bylo tak obtížné a drahé jako v Německu. Stanovili jsme si cíl, který nyní musíme splnit, ale prostě nemáme dostatečnou kapacitu na výrobu energie,« řekl Merz.

V této souvislosti uvedl, že »elektrárny budou postaveny a povolení získána v blízké budoucnosti«. Merz také dodal, že výstavba by mohla probíhat na stávajících místech a využívat stávající sítě.

V dubnu 2023 Německo odstavilo své poslední tři jaderné elektrárny: Isar II, Neckarwestheim II a Emsland. Tím byl dokončen postupný útlum jaderné energie v zemi. V říjnu 2025 byly vyhozeny do povětří dvě 160 metrů vysoké chladicí věže nejstarší jaderné elektrárny v zemi, Gundremmingen, která je symbolem německé jaderné energie.

Jaderná energie v dnešním světě

• První jaderná elektrárna, která dodávala proud do běžné sítě o výkonu 5 MW byla zprovozněna v Obninsku v SSSR. Do sítě byla připojena poprvé 26. června 1954.

• Další příklad mírového využití atomové energie je ledoborec Lenin spuštěný na vodu v roce 1957 a je první civilní lodí poháněnou mini jaderným reaktorem.

• Jaderná energie v současnosti poskytuje asi 9 % světové výroby elektřiny z přibližně 440 energetických reaktorů.

• 31 zemí vyrábí elektřinu z jaderné energie.
  
• Jaderná energie dodává více než 20 % světové nízkouhlíkové elektřiny.
  
• Jaderná energie je druhým největším zdrojem nízkouhlíkové energie na světě. 
  
• Více než 50 zemí využívá jadernou energii v přibližně 220 výzkumných reaktorech. Kromě výzkumu se tyto reaktory používají k výrobě lékařských a průmyslových izotopů a také k výcviku

Ztrojnásobení globální jaderné energie do roku 2050 je dosažitelné – pokud vlády začnou jednat hned

Zpráva World Nuclear Outlook Report 2025 předpovídá, že globální jaderná kapacita by mohla do roku 2050 dosáhnout 1428 GWe, čímž by překročila cíl 1200 GWe stanovený v Deklaraci o trojnásobné jaderné energii. Toto hodnocení zahrnuje plány na pokračování a prodloužení provozu stávajících reaktorů, dokončení těch, které jsou ve výstavbě, a realizaci plánovaných a navrhovaných projektů, spolu s národními cíli v oblasti kapacity.

Světová jaderná asociace (World Nuclear Association) uvádí, že globální kapacita předpokládaná pro rok 2050 je »silně závislá na akcích malého počtu zemí«, přičemž Čína a USA se výhledově v roce 2050 podílí více než na polovině celkové globální jaderné kapacity. Když se ke kapacitám Číny a USA přidají kapacity předpokládané pro Francii, Indii a Rusko, těchto pět zemí by do roku 2050 dosáhlo téměř 1000 GWe jaderné kapacity.

Na konferenci COP30 během zahájení World Nuclear Outlook 2025 generální ředitelka Světové jaderné asociace Sama Bilbao y Leónová uvedla: »Naše analýza naznačuje, že alespoň ztrojnásobení jaderné kapacity do roku 2050 je dosažitelné, pokud včas podniknou kroky odvážní světoví lídři v oboru, progresivní vlády a stále angažovanější občanské společnosti. Toto je naše šance vybudovat čistší a bezpečnější energetickou budoucnost pro všechny na celém světě, poháněnou cenově dostupnou a nízkouhlíkovou jadernou energií 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.«

Zpráva však varuje, že dosažení této trajektorie bude vyžadovat urychlené udělování licencí a povolování, investice do dodavatelských řetězců a infrastruktury palivového cyklu a jasné politické rámce na podporu zavádění velkých i malých modulárních reaktorů (SMR). Zpráva dochází k závěru, že politické ambice vlád přesahují globální cíl ztrojnásobit jadernou energii, nicméně jeho realizace není zaručena. Aby byla zajištěna čistá, spolehlivá a odolná energetická budoucnost pro všechny, musí vlády nyní podniknout kroky k implementaci jasných prováděcích plánů, které mohou splnit politické sliby. Zkušené země, multilaterální rozvojové instituce a globální jaderný průmysl by měly spolupracovat na podpoře rozvíjejících se ekonomik, které mají zájem o první nasazení jaderné energie.

Československo-ČR: Jaderná elektrárna Dukovany stála v době výstavby v 80. letech kolem 25 miliard Kčs a investice se vrátila po 10 letech. Původní rozpočet na jadernou elektrárnu Temelín byl v roce 1994 celkem 71 miliard Kč, ale kvůli zavedení západních standardů bezpečnosti došlo k navýšení na 98 miliard Kč. Takže návratnost byla při dokončení 30 let, ale zejména díky zavedení emisních povolenek se zkrátila na 15 let.

Výroba jaderné energie dosáhla v roce 2024 historického maxima 2667 TWh. To pomohlo zabránit emisím oxidu uhličitého o 2,1 miliardy tun z ekvivalentní výroby z uhlí – což je dost na to, aby se téměř zdvojnásobila uhlíková stopa celého globálního leteckého průmyslu. Jaderná energie poskytuje 9 % celosvětové výroby elektřiny, což je druhý největší zdroj čisté elektřiny po vodní energii.

Energie a rozvoj 

Pro srovnání: v roce 2024 spotřebovala všechna datová centra v USA přibližně 200 TWh elektřiny. Z toho specificky na provoz AI serverů připadlo podle odhadů 53—76 TWh. To je ve srovnání už dnes více než celá roční spotřeba ČR, která v roce 2023 činila necelých 60 TWh. Proto je zřejmé, že další rozvoj nebude možný bez razantního rozšíření výroby elektrické energie. 

Elektrická auta mají průměrnou spotřebu cca 13-20/kWh na100/km, což je efektivnější než spalovací motory, přičemž reálnou spotřebu ovlivňuje styl jízdy, vytápění a ztráty při nabíjení. Energetická soustava ČR by masové rozšíření el. aut zvládla, pokud se využije chytré nabíjení, noční proud a posílí se distribuční sítě jak tvrdí energetici. Celkový nárůst spotřeby elektřiny není drastický díky vysoké účinnosti elektromotorů, které dosahují až 90%. A bez elektřiny se neobejde nic… Jen na výrobu litru paliva se spotřebuje zhruba 1,6 kWh elektřiny. 

Vlády, ale i firmy se dnes po mnoha experimentech s alternativní »čistou« výrobou elektrické energie obracejí k jaderné energii jako k čistšímu a levnějšímu zdroji energie, který jim pomůže dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti pokrytí potřeb efektivity hospodářství a rozvoje civilizace se závazným kritériem ochrany životního prostředí.

Ioannis Sideropulos

ZDROJ – Světová jaderná asociace, IAEA PRIS (srovnání efektivity el. aut poskytla AI)