Můžeme jít veřejně s plným džbánkem z hospody? Ano i ne…

Zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti v mnoha obcích je v souladu se zákonem. Rozhodoval o tom dokonce i Ústavní soud. Otázkou je, zda takováto vyhláška vždy cílí na podstatu problému, kvůli němuž byla schválena. Přinášíme proto výběr informací o zákazech konzumace alkoholu na veřejnosti. Posuďte tedy sami:

• Hlavní město od července rozšíří počet veřejných míst, kde je zakázáno pití alkoholu, z 837 na 1036. Zákaz se nově bude týkat také náplavek, kde bude zákaz pití platit od půlnoci do 09.00. Konzumace alkoholických nápojů nebude povolena rovněž na dětských hřištích a v blízkosti školních a zdravotnických zařízení. Zakázána bude také konzumace alkoholu v okruhu 100 metrů od vstupů do stanic metra a na nástupištích pro veřejnou dopravu. Nově rovněž bude pro postih stačit mít otevřenou lahev alkoholu, zatímco dosud museli strážníci přistihnout konzumenta přímo při pití.

• Vyhlášky omezující konzumaci alkoholu na veřejnosti má v současnosti mnoho měst v ČR, kromě Prahy nejen ta větší jako Brno. Plzeň či Olomouc, ale i menší sídla. Radnice přijímáním těchto vyhlášek většinou reagují na problémy s lidmi, kteří konzumují alkohol nadměrně, často se jedná o opatření přijaté kvůli bezdomovcům. Kritici ovšem poukazují na to, že pro lidi bez domova nemají žádný efekt sankce ve formě pokuty a navíc se mohou tyto vyhlášky stát v rukou například městské policie nástrojem k jejich pronásledování.

• Pokusy obcí omezit pití alkoholických nápojů trvají už dvě dekády, zpočátku ovšem tato snaha narážela na odpor Ústavního soudu (ÚS). Například v říjnu 2004 ústavní soudci zrušili chebskou vyhlášku o zákazu pití alkoholu na veřejnosti. Podle soudců není paušální zákaz konzumace alkoholu možný. Maximálně by připadalo v úvahu zakázat nadměrnou konzumaci alkoholu, uvedl tehdy soudce Jan Musil. Dalším důvodem bylo nedostatečné vymezení prostor, kterých se měla vyhláška týkat.

• V únoru 2006 ÚS zrušil obdobnou vyhlášku Dobříše na Příbramsku, která zakazovala konzumaci alkoholu na veřejnosti v centru města. Ústavní soudci rozhodli, že Dobříš přijetím předpisu překročila své pravomoci, a především nepřiměřeným způsobem zasáhla do práv občanů. »Zákon umožňuje obcím omezit případný prodej a podávání alkoholu, nikoli však jeho konzumaci,« komentoval to soudce zpravodaj František Duchoň. Zdůraznil, že na základě žádné platné právní normy v České republice nelze vyslovit paušální zákaz pití alkoholu na veřejnosti.

• Později se ale přístup obcí k tvorbě vyhlášek a následně díky tomu i ÚS k jejich posuzování změnil. V minulosti totiž vynesl několik nálezů, jimiž obcím přiznal pravomoc zakázat pití alkoholu na veřejných prostranstvích. Podle jednoho ze starších nálezů Ústavního soudu sice pití alkoholu upravují zákony, ty však sledují především ochranu lidského zdraví. Naopak obce zákazem chtějí chránit veřejný pořádek. Proto si obce vydáním vyhlášek nepřivlastňují pravomoci zákonodárců. Podle ustálené praxe obce většinou vymezují konkrétní místa, kde se alkohol pít nesmí, třeba v Jirkově nebo Klášterci nad Ohří na Chomutovsku ale platí na celém jejich území.

• Jeden z podstatných nálezů v této věci vydal ÚS v srpnu 2008, kdy rozhodoval o nařízení z Krupky na Teplicku. Město tehdy uhájilo části vyhlášky, jíž chtěli zastupitelé především zamezit pití alkoholu na veřejných prostranstvích a které odmítalo ministerstvo vnitra. Podle nálezu Ústavního soudu sice pití alkoholu upravují zákony, ty však sledují především ochranu lidského zdraví. Naopak obce zákazem chtějí chránit veřejný pořádek. Proto smí ve vyhláškách pití alkoholu regulovat, uvedla tehdy soudkyně Dagmar Lastovecká.

• Podle nynějšího vyjádření ministerstva vnitra na jeho webu umožňuje vydávání takových vyhlášek paragraf 10 zákona 128/2000 Sb. o obcích. Podle něj mohou radnice a magistráty regulovat »nejen samotnou konzumaci alkoholu na vymezených veřejných prostranstvích, ale i činnosti k této konzumaci směřující«, tedy například zdržování se na veřejném prostranství s otevřenou lahví nebo jinou nádobou s alkoholickým nápojem, respektive činnosti, jež zakázanou »veřejnou« konzumaci alkoholu svým účelem umožňují.

• Vydávání vyhlášek se týká i důležitý nález Ústavního soudu ze září 2010, kdy soudci rozhodovali o nařízení, které vydalo město Jeseník. Jeho vyhláška pod pojem »konzumace alkoholických nápojů na veřejném prostranství« podřadila i »zdržování se na veřejném prostranství s otevřenou lahví nebo jinou nádobou s alkoholickým nápojem«. Ministerstvo vnitra (které může rušit vyhlášky, jež považuje za protizákonně) ale tvrdilo, že město takový zákaz vydat nemůže, Ústavní osud ale tehdy vyjádřil opačný názor.

• »Jestliže obec Jeseník (…) dospěla k úsudku, že zdržování se (zjednodušeně řešeno) s otevřenou nádobou s alkoholem na veřejném prostranství je způsobilé narušit veřejný pořádek lázeňského města, není Ústavnímu soudu k dispozici spolehlivý argument, jímž by mohl být tento závěr vyvrácen,« stojí v nálezu Senátu se zpravodajem Vladimírem Kůrkou. Vnitro sice upozornilo na to, že vyhláška by mohla dopadnout také třeba na spořádané občany, kteří si nesou z hostince pivo ve džbánku. Podle ÚS je ale třeba vyhlášku aplikovat tak, aby nedopadala na zcela běžné životní situace, které nepředstavují narušení veřejného pořádku.

(cik, čtk)