Milošem Zemanem končí etapa, která přinesla jak velké politiky, tak politiky okresního přeboru

Prezidentu republiky Miloši Zemanovi zbývají poslední hodiny ve funkci. Dnes o půlnoci mu končí mandát na Pražském hradě. V ten samý čas dojde ke stažení prezidentské standarty, uzavře se Brána gigantů Pražského hradu a ČR bude až do zítřejší inaugurace nové hlavy státy bez prezidenta. Zemana ve funkci nahradí Petr Pavel.

Inaugurace se uskuteční ve čtvrtek odpoledne, do té doby případné prezidentské pravomoci převezme premiér Petr Fiala (ODS), další si rozdělí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Zeman ve funkci strávil deset let, stal se prvním prezidentem České republiky zvoleným v přímé volbě. Po prvním pětiletém funkčním období se mu podařilo mandát obhájit. Závěr jeho prezidentství ovlivnilo zhoršující se zdraví.

Zeman jako prezident podle politologů rozdělil společnost, má řadu obdivovatelů, ale i odpůrců. Během výkonu funkce prezidenta republiky byl Zeman kritizován například za řadu kontroverzních výroků včetně vulgarit, za výběr spolupracovníků, za snahy trestat své kritiky, za přílišnou náklonnost k režimům v Číně a Rusku. Kritizován byl i za to, že – jak sám řekl – »používá Ústavu České republiky tvůrčím způsobem«.

V prvním období myslel na lidi, ve druhém na sebe a své okolí

Bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip poukázal na rozdílnost jednotlivých volebních období končící hlavy státu. »To první období bylo skutečně ve prospěch občanů České republiky, Miloš Zeman dbal zájmu dolních deseti milionů lidí, jezdil za nimi do regionů, to mu nemohli odpůrci odpustit, neustálé ho pomlouvali, ale on se s tím dokázal velmi dobře vypořádat. V druhém období už věděl, že je to jeho poslední politické angažmá a mě mrzelo, že myslel víc na sebe a své okolí než na občany, i když ta situace byla poměrně vážná,« řekl Filip pro iportaL24.cz.

Zdůraznil, že Zeman přispěl k tomu, že vznikla vláda Andreje Babiše, že se podařilo přijmout program, který stabilizoval ekonomiku, snížil státní dluh, vzrostly mzdy, důchody a sociální dávky. »To všechno bylo samozřejmě zapomenuto a skončilo to jeho nepochopitelným obratem po začátku konfliktu na Ukrajině, kdy zklamal mnoho voličů, nebyl schopen udržet svou politickou linii diplomacie všemi směry a svým způsobem jeho linii zastával jenom bývalý prezident Václav Klaus. Mě osobně to mrzelo, nemohu se ztotožnit s jeho působením v tom posledním roce jeho mandátu, dost jsme se v tom neshodli, stejně jako na některých krocích v době covidu, kdy už nevzdoroval kvůli své nemoci tomu tlaku, který proti němu byl soustředěn,« dodal Filip. Očekával prý, že v době, kdy se Zeman zotavil z nemoci, zazní od něj silnější hlas ve prospěch dolních deseti milionů, kterých se vždycky zastával.

Žádná figura, která by byla politikem i státníkem, se nerýsuje

Filip také připomněl výroky některých komentátorů, kteří Zemanovi vyčítali vulgaritu, jíž ale nevyčítali jiným politikům. »Například u Karla Schwarzenberga jim připadala mnohem větší vulgarita v pořádku. Bylo vidět, že tak, jak on neměl rád média hlavního proudu, která byla podlézavá a nesoudná, tak ona nenáviděla jeho a ten útok na něj byl často za hranou slušnosti médií nejen k němu ale i k úřadu prezidenta. Myslím si ale, že to i v tom posledním období mohl zvládat s větší noblesou, která mu nikdy v těch minulých letech nechyběla. Na závěr ale musím těm komentátorům vzkázat, že mu nesahají ani po kotníky,« dodal Filip.

Někteří politologové poukazují na to, že odchodem Zemana končí éra velkých polistopadových politiků. Podle Filipa to je trochu jinak. »Končí etapa, která přinesla jak velké politiky, tak politiky okresního přeboru a předznamenala ten komplikovaný přechod ze socialistického systému do toho mafiánského kapitalismu, ve kterém dnes žijeme. Žel se tady nerýsuje žádná politická figura, která by kromě toho, že je nebo se chce stát politikem, byla také státníkem. U nikoho, kdo momentálně je ve vládních funkcích nebo ve funkcích, které reprezentují stát navenek, necítím odpovědnost za stát, a to mě velmi mrzí,« shrnul Filip.

Velkou intelektuální stopu Miloš Zeman nezanechá

Bývalý premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek pro iportaL24.cz připomněl, že osobně Zemana volil dvakrát, i když v první volbě ho volil až v druhém kole, kdy hrozilo, že by se stal prezidentem Karel Schwarzenberg. »Jeho protikandidáti byli pro mě mnohem méně přijatelnější než on, a to při všech jeho chybách a nedostatcích, které velmi dobře znám,« uvedl Paroubek. V hodnocení Zemanova působení na Hradě také on poukazuje na změnu prezidentovy politiky v posledním období. »Když bych si chtěl odmyslit poslední rok a půl, kdy prakticky ten svůj úřad vykonával jen s největším sebezapřením, a také s jinými politickými pohledy na některé události v mezinárodní i v domácí politice, tak si myslím, že to, co bylo předtím, vcelku uspokojovalo moje představy, protože jiní kandidáti, pokud by byli zvoleni, by byli mnohem horší,« míní Paroubek. »Myslím si, že nějakou velkou intelektuální stopu Miloš Zeman sice nezanechá, kromě některých účelových děl, které se týkaly sociální demokracie, tak za ním v tomto směru nezůstává nic, na druhé straně ovšem měl dlouhou dobu velkou podporu české veřejnosti, vystupoval, zejména v tom prvním prezidentském období, jako lidový prezident, snažil se jezdit po krajích, jeho spojení s lidmi bylo velmi úzké, a proto koneckonců vyhrál i druhý prezidentský souboj,« dodal expremiér.

Jako všechny osobnosti i Zeman má kladné i záporné stránky

To, co na Miloši Zemanovi oceňoval, byla snaha o vyrovnanou zahraniční politiku. Na rozdíl od svého předchůdce byl podle Paroubka Zeman jasným stoupencem Evropské unie, a přitom se snažil o to, co chce významná část české veřejnosti. Paroubek se odvolal na nedávný průzkum, který si nechala zpracovat Česká spořitelna, podle něhož 30 % lidí u nás chce, aby Česko bylo mostem mezi východem a západem. »O to se Miloš Zeman snažil, v tom měl také mou podporu, protože to je z řady důvodů výhodné pro Českou republiku. Zeman zahájil také strategickou spolupráci s Čínou, bohužel, Česko na ni není připraveno, a to z jednoduchého důvodu, protože nemá Číně vcelku co nabídnout. Nicméně Čína pro nás zůstává velkým obchodním partnerem, velkým dovozcem levného spotřebního zboží, což je důležité zejména v těchto časech, kdy klesá životní úroveň českého obyvatelstva. Bohužel, Miloš Zeman s takovými bombastickými vyjádřeními ve vztahu k čínským investicím, které do České republiky v tom rozsahu, jak sliboval, nikdy nepřišly a nepřijdou, vyvolal určitou averzi od těch politických kruhů, které jsou také spojené s vlivnými mediálními centry, takže vlastně do značné míry tuhle tu myšlenku zkompromitoval,« konstatoval Paroubek.

Nicméně Miloš Zeman je podle něj velkou figurou na politické šachovnici. »Je to poslední z těch velkých osobností, které byly spojeny se sametovou revoluci, kde hrál jako vynikající řečník skvělou roli,« míní Paroubek.

»Samozřejmě jako všechny osobnosti i Miloš Zeman má kladné i záporné stránky, a tak je potřeba k tomu přistupovat, myslím si ale, že větší části prezidentského úřadu se zhostil dobře,« shrnul Paroubek.

Hrůzostrašné osobní urážky a nenávistné útoky

»Miloš Zeman jistě patřil k velkým i malým polistopadovým politikům v České republice v posledních třiceti letech. Asi ze všech tří posledních byl nejvíc vystaven mediální nenávisti a osobním útokům, které snižovaly vážnost jeho postavení – podle Ústavy hlavy státu,« řekl pro iportaL24.cz politolog Zdeněk Zbořil. Připomenul, že jeho velkými kritiky byli i ti, kteří se ucházeli o úřad prezidenta, ale tento »většinou naivní sen se jim nesplnil«. Hrůzostrašné pak byly podle Zbořila osobní urážky a nenávistné útoky, které hraničily téměř s pokusy o státní převrat, anebo alespoň oslabení a ponížení významu jeho úřadu.

»Miloš Zeman se s těmito situacemi snažil vyrovnat se ctí, ale ne vždy se mu to podařilo. K nastolení ochlokracie, vládě degradované demokracie, sice nedošlo, ale k pokusům o její uvedení do politické praxe ano. Vážím si proto toho, že vydržel v úřadu, uhájil jeho omezovanou vážnost a pokusil se o samostatnou zahraniční politiku v ‚zastupování státu navenek‘, jak prezidentovi ukládá Ústava ČR,« dodal Zbořil. To podle něj vyjádřili i nejvyšší reprezentanti Maďarska a Rakouska, Katalin Novak a Alexander Van der Bellen, osobní přítomností a udělením nejvyšších státních vyznamenání obou zemí.

»Zemanovo úsilí o integraci zemí střední Evropy prostřednictvím V4 sice nebylo oceňováno doma ani v blízkém zahraničí, ale přece jenom se mi zdálo, že je a bude i v budoucnosti hodné pozornosti,« dodal Zbořil.

Rozporná osobnost českých politických dějin

Místopředseda ČSSD Karel Machovec vnímá prezidentské působení Miloše Zemana jako zklamání. »Přiznávám, že před deseti lety jsem ho volil. Volil jsem ho jako člověka, který se tehdy vymezil proti antievropanství Václava Klause. Člověka, který prohlásil, že první vlajka, jíž vyvěsí na Pražském hradě, bude vlajka Evropské unie. A minimálně první dobu se tak i choval. Jenže následně tam došlo k jeho reorientaci, kterou dodneška nechápu a nerozumím ji, proč se přiklonil k různým autoritativním režimům. Nakonec za deset let nedosáhl toho, že by byl pozván do Bílého domu, což o něčem vypovídá, zvláště když tam čtyři roky byl Donald Trump, který byl Zemanovi stylem politiky a některými názory velmi blízko. Miloš Zeman je zkrátka rozporná osobnost českých politických dějin a upřímně, s ohledem na to, jak ho můžu srovnávat z počátku těch 90. let, tak jeho prezidentské působení vnímám jako zklamání,« uvedl v rozhovoru pro iportaL24.cz.

Zeman už nemá do konce prezidentského období naplánovaný žádný oficiální program a čas do inaugurace nástupce tráví v novém domě v Lánech. Na Pražský hrad se vrátí zítra, kdy se zúčastní i se svou ženou Ivanou složení slibu nastupujícího prezidenta Petra Pavla.

Končící prezident už dříve avizoval, že po skončení svého mandátu se chce věnovat zejména knihám. Počítá ale také se zřízením své kanceláře, ve které mu bude dělat asistentku jeho manželka.

Končící prezident Miloš Zeman patří spolu se svými předchůdci Václavem Havlem a Václavem Klausem k trojici nejvýraznějších polistopadových politiků. Devět let vedl ČSSD, která se tehdy vypracovala v jednu z nejsilnějších tuzemských stran, řídil Sněmovnu i vládu a od roku 2013 byl českým prezidentem.

Po odchodu z funkce pobírá prezident republiky doživotní rentu 50 000 korun měsíčně a paušální náhradu ve stejné výši, která je určena zejména na nájem kanceláře a na odměnu asistenta.

(jad)