Kobza: Aktivisté bojující do posledního Ukrajince obchodují s cizí krví z gauče v mamahotelu

Česká televize se stala mluvčím Demokratické strany v USA. Premiér Fiala dělá z naší země vojenský cíl. Ukrajinu, která je prolezlá korupcí, nelze přijmout do NATO. Ukrajincům už je jedno, kudy povede hranice, hlavně, aby se přestalo zabíjet. To je jen výčet originálních názorů poslance Jiřího Kobzy (SPD), kandidáta do Senátu na Mladoboleslavsku a lídra krajské kandidátky Středočeského kraje, v aktuálním rozhovoru pro iportaL24.cz.

Na přelomu května a června jste se zúčastnil mírové konference pořádané aktivistou Ladislavem Vrábelem a následné demonstrace. Zaznělo tam, že svět je nejblíže světové válce od doby Karibské krize. Platí to stále? Nebo je to dokonce s postupem několika týdnů ještě aktuálnější?

Obávám se, že toto nebezpečí je stále větší a že spolu se současnými politickými změnami v Evropě a v USA může být konflikt blíž, než si mnozí uvědomují. Nahrává tomu i situace v USA, které jsou v mocenském vakuu bez svéprávného prezidenta a před volbami, i ve Francii, kde zase válkychtivý prezident dočasně přebírá téměř absolutní exekutivní pravomoci.

Bohužel mám za sebou osobní zkušenosti z několikaměsíčního pobytu civilisty ve válečné zóně – Írán, 1988 – a proto všechny tyto indicie beru velice vážně.

Tyto zkušenosti bych opravdu nerad prožíval znovu. Znám tedy dobře přídělový systém, ostřelování civilních oblastí těžkými raketami, omezené dodávky elektřiny pár hodin denně, hlídky na ulicích atd.

Byl byste pro příměří a následný mír v rusko-ukrajinském konfliktu i za cenu územních ztrát Ukrajiny?

Každý den, kdy se nestřílí, ušetří stovky životů nejenom vojáků, ale navíc nevznikají další válečné vdovy, mrzáci ani sirotci. Stateční aktivisté, kteří by bojovali proti Rusku až do posledního Ukrajince, jen zbaběle obchodují s cizí krví z bezpečí gauče v mamahotelu. Proto je nezbytné dosažení příměří a zahájení jednání o míru.

Potíž vidím v tom, že na Západě – pokud Západem myslíme NATO – není nikdo, snad kromě Trumpa, Orbána a částečně Erdogana, komu by Rusové věřili a kdo by byl dostatečně silný, aby toto příměří garantoval, že neposlouží jenom k přeskupení a přezbrojení obou stran, aby masakry mohly pokračovat, jako tomu bylo u Minských dohod nebo u Istanbulských protokolů.

Mimochodem, navštěvují mne Ukrajinci, kteří říkají v podstatě toto: Nám je jedno, kudy povede hranice, hlavně ať už se přestane zabíjet a ničit.

Zmínil jste Donalda Trumpa. Opravdu změní případný jeho nástup do Bílého domu situaci ve válce? Neidealizujeme si příliš Trumpa?

Já se spíše obávám toho, co se stane do prezidentských voleb v USA a co se bude dít v USA bezprostředně po volbách. Naše media se cíleně vyhýbají tomu, aby jakkoliv komentovala rozdělení americké společnosti. Z České televize se obratem ruky stala televize Demokratické strany. Téměř vůbec neinformuje o tom, co se děje v Republikánské straně.

A uvědomme si, že Trump 2024 už nebude Trumpem z roku 2016. První prezidentské období ho vyškolilo v tom smyslu, že jakýkoli ústupek tzv. deep state (konglomerát mocenských elit Republikánů a Demokratů, oligarchů, Pentagonu, zpravodajských služeb a dalších) je smrtící. Nyní to už bude jiný Trump, jak ostatně napovídá volbou kandidáta na svého viceprezidenta – sociální konzervativec a izolacionista, senátor J. D. Vance je ještě radikálnější ve svých postojích než sám Trump a rozhodně jej nebude programově zrazovat, jako činil v prvním Trumpově prezidentském období viceprezident Michael Pence.

Premiér Petr Fiala a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský na summitu ve Velké Británii podepsali dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře. Jak tento krok hodnotíte? A měl k němu vlastně Fiala mandát?

Vidím to po hromadění munice pro Ukrajinu jako další bezprecendentní krok, který z naší vlasti udělal vojenský cíl. K tomu tato vláda rozhodně mandát nemá. Bohužel, nemám pochyb že 108 hlasů pětikoalice tuto smlouvu v parlamentu schválí bez ohledu na to, co to pro naši zemi znamená.

Cesta maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem byla podle právníků Evropské unie v rozporu se smlouvami EU. Byla to opravdu chyba?

Podle mne to byl statečný krok velkého státníka, který se snaží o ukončení zabíjení na Ukrajině a který ohrozil zavedené úvěrové a dodavatelské penězovody. Pokřik unijních aparátčíků je proto celkem pochopitelný.

Pane poslanče, na rovinu, je Rusko skutečně agresorem?

Ptejme se obráceně, zda byly agresorem USA při útoku na Panamu, Grenadu, Vietnam, Irák, Afghánistán, Sýrii, Libyi, Srbsko, Černou Horu a další země? Je agresorem Turecko válčící a vraždící v Sýrii, v Iráku, v Ázerbájdžánu?

Pozici Ruska by podle mne nejspíš měli ohodnotit v dějinách především obyvatelé Donbasu.

Byl byste pro přijetí Ukrajiny do NATO?

Podle mne nelze přijmout zemi prolezlou korupcí, kde je občanská válka, kde vládne prezident s prošlým mandátem. Principiálně jsem proti rozšiřování NATO, protože to beru jako zvyšování napětí ve světě.

Když už jste na to narazil, byl byste pro vystoupení z NATO? Je členství v Severoatlantické alianci pro Českou republiku skutečně zárukou bezpečnosti, nebo ji naopak ohrožuje, jak někdy zaznívá z českého vlasteneckého tábora?

Stávající režim, bez ohledu na to, která partaj je zrovna u moci, dosud dluží našim občanům referendum o vstupu do NATO, to beru jako poměrně zásadní nedostatek demokracie. Osobně nevidím nic pozitivního na tom, aby se naši vojáci účastnili vojenských akcí mimo území členských zemí NATO. Jsem toho názoru, že NATO vyžaduje zásadní reorganizaci, aby se vrátilo k původní, obranné doktríně.

Hnutí Fatah, Hamás a dalších 12 palestinských frakcí v Číně aktuálně podepsaly dohodu o vytvoření takzvané prozatímní vlády národního usmíření v Pásmu Gazy. Co si o tom myslíte?

Národní usmíření koho s kým? Jednotlivých palestinských frakcí, které se vzápětí po ukončení izraelské operace v Gaze dají do boje o moc? Hamás navzdory všem prohlášením pokračuje v ostřelování území Izraele raketami (musí jich mít připravených opravdu desetitisíce) a konec konfliktu, který by znamenal vítězství jedné strany, a tím i mír, je v nedohlednu. Polovičaté řešení konfliktu jenom prodlouží stávající nekonečný konflikt a utrpení lidí na obou stranách. Stejně jako u ukrajinského konfliktu zde platí, že krev je stejně rudá na obou stranách fronty.

O korespondenční volbě pro Čechy žijící v zahraničí a jasně odmítavém postoji SPD jsme toho napsali již hodně. Ale – ještě jedna otázka. Co si myslíte o varování, které rovněž z vlastenecké scény zaznívá, že s ohledem na možnost volby potomků vysídlených Sudetských Němců jde de facto o prolomení Benešových dekretů?

Více se obávám novely zákona o státním občanství, která by mohla vygenerovat až 1 250 000 nových občanů, respektive jejich identit, které prostřednictvím korespondenční volby mohou být následně snadno zneužity k volebním podvodům. Pak se skutečně může ozvat například Konrád Henlein 3. s tím, že když jeho spolužák dostal české občanství, že je chce také a naše lidskoprávní progresivistické soudy mu je přiznají.

Osobně jste se zúčastnil také akce pořádané iniciativou Národní proud za návrat korunovačního kříže, který je vystavován v Německu, a to »symbolicky« od 15. března. Je to podle vás skutečně vlastizrádný čin, jak upozorňuje Národní proud, nebo jde jen o ničemu nevadící kulturní propagaci naší země, jak slýcháme z druhé strany?

Podle mne je to poselství, jak moc si tato vláda a prezident cení historie a kulturního dědictví naší země, když na výročí okupace Československa vyveze do Německa jednu z nejsvětějších památek. Měli bychom to brát opravdu vážně. Mimochodem, už pět let se snažím 15. březen zařadit jako Památný den obětí okupace Československa Německem a celou dobu mi to zástupci vládnoucí koalice odmítají projednat.

To, že prezident České republiky v tento den jede ostentativně do Německa, je nebetyčná arogance a urážka památky všech obětí německé okupace českých zemí, bojovníků proti ní a pozůstalých po nich.

Dovolte poslední otázku z čistě domácí politické scény. SPD jde do krajských voleb nejen po boku Trikolory, ale ve většině krajů i po boku PRO Jindřicha Rajchla a Svobodných. Co je cílem tohoto spojení?

Snažíme se o odstranění největšího problému konzervativní scény, kterým je její roztříštěnost. Spojení sil v současné velmi napjaté době je nezbytné, abychom se mohli postavit na odpor všem těm pavědeckým nesmyslům Green Dealu, migračního paktu a především válkychtivým aktivistům, kteří by tak rádi prodávali ukrajinskou krev  -z obou stran fronty.

Petr Kojzar

FOTO – autor a Facebook