Kdo čekal, že léta připravovaný zákon o podpoře bydlení pomůže alespoň částečně vyřešit problémy s bydlením lidí, kteří se nacházejí v bytové nouzi, bude zklamán. Hrozí vykleštění předlohy, která se tak v podstatě stane bezzubou. Postarali se o to poslanci vládních ODS a STAN, kteří do normy načetli pozměňovací zákony, které mohou ohrozit funkčnost zákona. Upozornila na to iniciativa Za bydlení.
Zákon o podpoře bydlení, na jehož vypracování spolupracovala ministerstva práce a pro místní rozvoj, pokud bude schválen v původní podobě, má pomoci k bydlení lidem v bytové nouzi, kterých je dnes v České republice podle statistik 161 000 včetně 62 000 dětí. To ale mohou ohrozit zmíněné pozměňovací návrhy. Iniciativa Za bydlení varuje, že mohou ohrozit funkčnost zákona a do bydlení by se nemuseli dostat například samoživitelky s dítětem ve školním věku, mladí dospělí opouštějící dětské domovy, nebo oběti domácího násilí.
»Zákon o podpoře byl příslibem toho, že vláda je odhodlaná konečně začít systémově řešit problém bytové nouze, který je tu desítky let a který stojí státní rozpočet miliardy korun ročně. Některé předložení pozměňovací návrhy v nás ale nyní vyvolávají velké obavy, mohou totiž ohrozit funkčnost zákona a razantně utlumit zabydlování potřebných,« uvedl mluvčí iniciativy Za bydlení Mikoláš Opletal.
Kritizuje snahu o redukci zákona, která znamená, že zákon nakonec pomůže příliš nízkému počtu lidí v nouzi. Návrh, který byl schválen vládou, by stál státní rozpočet přibližně 1,5 miliardy Kč ročně. Podle iniciativy to je ve srovnání s jedenácti miliardami korun, které ČR vydává na problémy spojené s bytovou nouzí, nebo na osm miliard ročně, které stát vydává na podpory hypoték, z nichž nejvíce peněz dostane nejbohatších dvacet procent naší společnosti, levné řešení.
Drastické omezení cílových skupin
Pozměňovací návrhy, které předložili Silvia Doušová (STAN) a Jakub Havránek (ODS) snižují příjmový limit na 1,43násobek životního minima, přičemž by se do příjmů počítaly i dávky od státu. Podle kritiků jde o tak nízký limit, že vyřadí v podstatě všechny domácnosti s příjmem na úrovni minimální mzdy. Za změnou má stát ministr práce a sociálních Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Původní varianta přitom počítala s tím, že by na podporované bydlení dosáhli lidé pod hranicí 60 procent mediánového příjmu domácnosti. Do limitu by se přitom nepočítaly sociální dávky.
Podle iniciativy Za bydlení není v pořádku, aby se několik týdnů před schválením zákona takto zásadním způsobem změnily jeho parametry a snížila se tak jeho účinnost.
Podhodnocený příjmový strop budou podle iniciativy vnímat především domácnosti s malým počtem členůkvůli menšímu dopadu násobení životního minima. Z cílových skupin zákona o podpoře bydlení to mohou být například lidé opouštějící instituce (dětské domovy, léčebny, vězení…), samoživitelky, osamocené seniorky, lidé se zkušeností s bezdomovectvím nebo oběti domácího násilí.
Státní příspěvky neodpovídající ceně nájmu v rámci podpůrného bytového opatření se budou týkat všech domácností, které mají závážné problémy s bydlením, ale dávková reforma je nepovažuje za zranitelné. Z cílových skupin zákona o podpoře bydlení to mohou být například lidé v 1. stupni invalidity, lidé čelící diskriminaci na trhu s bydlením, samoživitelky s dítětem ve školním věku, lidé se zkušeností s bezdomovectvím a nízkopříjmové pracující domácnosti.
»Jedná se o zásadní omezení cílových skupin zákona. Tito lidé by mohli mít šanci využít nástrojů zákona v obecních bytech, kde může být stanoveno nižší nájemné, ale v rámci zákona se počítá převážně se soukromými byty. Při spoléhání pouze na obecní byty by se nepodařilo zabydlet všechny potřebné domácnosti prakticky nikdy,« varuje iniciativa.
Zástupci iniciativy Za bydlení apelují na to, aby byla zachována hranice pro vstup do systému podpory bydlení na úrovni 60 % mediánového příjmu jakožto hranice příjmové chudoby. »Domácnosti, které čelí závažným problémům s bydlením a mají o něco vyšší než nejnižší příjmy, nemůžou ze systému vypadávat jakožto ‚nezranitelné‘. Toto opatření přehlíží fakt, že i mnoho pracujících lidí dnes končí v bytové nouzi, protože bydlení je zkrátka drahé a nedostupné,« shrnul Opletal.
Předlohu měli poslanci schvalovat na březnové schůzi, nakonec k tomu nedošlo. Další řádná schůze Sněmovny je naplánována na polovinu dubna.
(jad)
Diskuze je uzavřena.