Průměrná míra inflace u nás v uplynulém roce podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila 2,5 procenta, přičemž ceny zboží se úhrnem zvýšily o 1,1 % a ceny služeb stouply o 4,7 %. Srovnávací základna byla ovšem vysoká. Předloni sice byla průměrná míra inflace »už jen« 2,4 %, avšak v roce 2023 činila 10,7 % a v roce 2022 dokonce 15,1 %! Přitom zejména v případě základních životních potřeb, jako jsou potraviny a bydlení, bylo zdražování dlouhodobě ještě mnohem výraznější. Zvyšování příjmů, jež bylo navíc často jen kosmetické, ho pak velké většině obyvatel zdaleka nevyrovnalo, a značně se tak snížila jejich životní úroveň.
V samotném prosinci činil meziroční růst spotřebitelských cen stejně jako v listopadu 2,1 %. Meziměsíčně pak ceny klesly o 0,3 %. »Zpomalení meziročního cenového růstu zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje bylo téměř zcela vykompenzováno zrychlením cenového růstu v oddíle bydlení,« uvádějí statistici s tím, že ceny masa vzrostly »jen« o 4,3 % (v listopadu o 5,3 %), položek ve skupině mléko, sýry, vejce o 3,2 % (v listopadu o 5,2 %) a nealkoholických nápojů o 3,5 % (v listopadu o 5,1 %). Ceny másla pak z extrémní výše klesly meziročně o 29,2 % (v listopadu o 17,7 %) a ceny brambor o 28,8 % (v listopadu o 23,2 %).
V oddíle bydlení podle ČSÚ zrychlil především růst cen nájemného z bytu, a to na 6,4 % (v listopadu o 6,2 %). Ceny zemního plynu pak klesly o 6,7 % (v listopadu o 8,5 %).
Největší vliv na růst inflace měly na konci roku ceny za bydlení
Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny mělo v prosinci právě zdražování v oddíle bydlení, který se v roli »tahouna« inflace během roku střídal s oddílem potravin a nealkoholických nápojů. Kromě nájemného z bytu stouplo vodné o 4,2 %, stočné o 3,7 % a cena tepla a teplé vody se zvýšila o 1,6 %. Elektřina pak zlevnila o 5,1 % a tuhá paliva o 2,4 %.
Náklady vlastnického bydlení (takzvané imputované nájemné, v jehož rámci statistici sledují zejména ceny stavebních materiálů, stavebních prací a ceny bytů či domů) vzrostly v prosinci o pět procent (v předchozím měsíci o 4,8 %), a to zejména v důsledku zdražování nových nemovitostí.
Další v pořadí vlivu na růst inflace byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde ceny lihoviny stouply o 3,3 %, vína o 0,7 % a tabákových výrobků o 6,6 %.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje pak kromě již uvedeného zdražilo o 24,2 % hovězí a telecí maso, o 11,4 % byla vyšší cena drůbeže a o 17,4 % kávy. Stravovací služby podražily o 4,5 % a ubytovací služby o 6,6 %. Ceny rekreačních a kulturních služeb vzrostly o sedm procent a ceny dovolených s komplexními službami se zvýšily o 2,8 %.
Naopak oděvy byly meziročně levnější o dvě procenta a obuv zlevnila o čtyři procenta. Pokračoval také pokles cen pohonných hmot a olejů, meziročně byly nižší o 4,8 %.
Úhrnem se ceny zboží v prosinci zvýšily meziročně o 0,4 % a ceny služeb vzrostly o 4,8 %.
Česko je ve zdražování mezi svými sousedy stále na špici
Index vývoje cen k průměru roku 2015 dosáhl v prosinci 155,2 % (v listopadu 155,6 %), takže spotřební zboží a služby u nás od té doby zdražily víc než o polovinu.
Česko v růstu spotřebitelských cen, jak ukazuje graf, dlouhodobě výrazně převyšuje průměr Evropské unie a stále drží neslavný primát i mezi svými nejbližšími sousedy.
Ivan Cinka