Přání ukrajinských úřadů vstoupit do Evropské unie si vyžádá reformy nejen na Ukrajině, ale i v samotné EU, v souvislosti s čímž již v Bruselu začaly diskuse o možnosti transformace společenství. Informoval o tom britský list Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje.
Publikace připomíná, že koncem června se v Bruselu sešli představitelé deseti největších členských států EU podle počtu obyvatel, včetně Francie, Německa, Polska a Rumunska, aby jednali o přistoupení Ukrajiny k EU. Podle FT se během jednání ukázalo, že EU se bude muset radikálně proměnit, aby mohla přistoupit k »historickému rozšíření«. V návaznosti na jednání se evropští lídři dohodli na vytvoření pracovní skupiny pro uvedenou problematiku, po jejímž skončení se zástupci vlád pustili do »obtížného úkolu sladit postoje«.
»Chtěli jsme zjistit, zda se nám podaří získat dostatečnou politickou podporu, abychom mohli pokračovat,« uvedl jeden ze zdrojů. »Cílem bylo vyslechnout různé názory.« FT zdůraznily, že samotný fakt, že se schůzka uskutečnila, svědčí o vážných jednáních o vstupu Ukrajiny do EU, ačkoli se něco takového dříve zdálo nereálné.
Mnozí představitelé členských států EU v soukromí zpochybňovali vyhlídky Kyjeva na vstup do společenství. Podle listu se zejména evropské metropole domnívají, že přistoupení Ukrajiny, která byla před konfliktem co do počtu obyvatel za čtyřmi členy EU a zůstává nejchudší zemí Evropy, by mělo »monumentální důsledky« pro rozpočet unie.
Potíže spojené s rozšířením
Jak upozornil FT, řada zemí EU se snaží najít řešení, které by umožnilo přijetí Ukrajiny a zároveň se vyhnulo změně základních smluv EU, neboť v opačném případě by bylo nutné v některých státech uspořádat referenda, čehož by mohli využít euroskeptici. Toto téma se bude projednávat na říjnovém summitu EU ve španělské Granadě, dodal deník.
Publikace upozornila na skutečnost, že přistoupení Kyjeva povede k přerozdělení zemědělského rozpočtu EU na úkor ostatních členů. Jak FT připomíná, dokonce i Polsko uvalilo embargo na ukrajinské obilí v důsledku protestů polských zemědělců. »Ukrajina ještě nevstoupila do EU, ale už poškodila jednotný trh,« uvedl diplomatický partner listu.
Zdroje listu v Bruselu trvají na tom, že otázka vstupu Ukrajiny do EU »zůstává hypotetická«. Podle jejich informací si strany nejsou v zásadě jisté, že se Kyjev někdy stane členem EU, takže otázka konkrétních podmínek vstupu je méně aktuální.
Ukrajina a Evropská unie
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal přihlášku Ukrajiny ke vstupu do EU 28. února 2022. Hlavy států a předsedové vlád EU na summitu v Bruselu 23. června téhož roku schválili udělení statusu kandidátů na vstup do společenství Ukrajině a Moldavsku. Pro zahájení příslušného vyjednávacího procesu musí země splnit řadu podmínek, včetně provedení reforem.
Dne 22. června byla představena předběžná zpráva Evropské komise (EK) o připravenosti Ukrajiny na přístupová jednání s EU, podle níž Kyjev plně splnil pouze dvě ze sedmi podmínek pro zahájení procesu – přijetí legislativy týkající se reformy soudnictví a také svobody médií. Pokrok v reformě ukrajinského ústavního soudu byl ohodnocen čtyřmi body na pětibodové stupnici. Pokud jde o přijetí legislativy pro boj proti korupci, praní špinavých peněz, oligarchizaci a o postavení menšin, Kyjev obdržel trojku.
Ukrajina uvedla, že očekávala, že EK udělí vyšší známky za plnění doporučení, zejména v oblasti boje proti korupci. Zároveň doufá, že do října splní zbývajících pět podmínek pro zahájení jednání. Dne 24. července Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je na přístupové rozhovory s EU plně připraven.
(jb, TASS)