Čína zažívá skutečný boom umělé inteligence. Rozsah zájmu o nové technologie se naplno ukázal na letošní Světové konferenci o umělé inteligenci WAIC 2026, která se v červenci konala v Šanghaji. Rozsáhlá akce představila nejen nové modely umělé inteligence, ale především jejich praktické využití v průmyslu, obchodu, službách i každodenním životě.
Letošní ročník byl rekordní rozsahem. Výstavní plocha přesáhla 100 000 metrů čtverečních a představilo se na ní více než 1100 společností s více než 3000 exponáty. Přes 300 produktů se navíc na konferenci představilo vůbec poprvé.
Nejzajímavější přitom není samotný počet vystavovatelů, ale změna v tom, o čem se na podobných akcích mluví. Umělá inteligence už není pouze soutěží o to, který chatbot napíše lepší báseň nebo složí působivější odpověď. Stále větší pozornost se soustředí na AI agenty, robotiku, průmyslové využití a schopnost umělé inteligence samostatně řešit složitější úkoly.
WAIC 2026 ukázala například roboty spolupracující při výrobě automobilů, systémy schopné pracovat v chytrých lékárnách nebo AI agenty, které dokážou vyhledávat informace, psát programy, analyzovat data a využívat další internetové služby.
Čínské firmy tlačí umělou inteligenci do praxe
Výraznou roli na konferenci hrály malé a střední čínské technologické firmy. Právě ty se podle představitelů Šanghaje stále více podílejí na vývoji nových aplikací umělé inteligence. Městská správa chce jejich rozvoj podporovat například prostřednictvím voucherů na výpočetní výkon, data a modely nebo prostřednictvím specializovaných inovačních center.
Umělá inteligence se v Číně podle prezentovaných údajů rychle rozšiřuje do živého vysílání, elektronického obchodu, vzdělávání, tvorby obsahu, vývoje softwaru, marketingu i podnikových administrativních procesů.
Čína už v červenci 2025 evidovala 1509 zveřejněných velkých AI modelů, což představovalo více než 40 procent z celkových 3755 modelů evidovaných ve světě. Tento údaj je ovšem třeba vztahovat k roku 2025, nikoli vydávat za aktuální statistiku roku 2026.
Jedním z hlavních témat čínského technologického sektoru zůstává také otázka, jak se země dokáže vyrovnat s americkými omezeními vývozu nejpokročilejších čipů. Odpovědí je mimo jiné snaha o vlastní čipy, efektivnější architektury modelů a budování obrovských domácích výpočetních kapacit. Na letošní WAIC například Huawei představila systém Atlas 950 SuperPoD a Sugon největší domácí AI superklastr.
Alibaba přichází s Qwen3.8-Max
Technologický gigant Alibaba způsobil na poli umělé inteligence další rozruch. Jeho nový model Qwen3.8-Max má 2,4 bilionu parametrů a využívá architekturu Mixture of Experts. Alibaba jej představila jako dosud nejvýkonnější model řady Qwen.
Důležité ovšem je, že nejde o absolutně nejlepší model ve všech disciplínách. Qwen3.8-Max v některých testech překonává konkurenční Claude Fable 5, zatímco v jiných za ním zaostává. Například v testu Terminal-Bench 2.1 dosáhl skóre 86,6 oproti 84,6 u Fable 5. V některých dalších úlohách ale měl naopak horší výsledky.
Qwen3.8-Max není zajímavý pouze velikostí. Jeho význam spočívá také v tom, kam se celá generace čínských modelů posouvá. Nejde už jen o odpovídání na otázky. Modely se stále více snaží samostatně plánovat práci, používat nástroje a provádět jednotlivé kroky vedoucí k výsledku.
Například při zadání úkolu vytvořit internetový obchod může AI agent analyzovat konkurenci, připravit potřebný kód, vytvořit obsah a propojit jednotlivé služby. Člověk pak nemusí dostávat pouze textový návrh, ale výsledek konkrétní práce.
Qwen3.8-Max může být využíván například při kontrole pracovních postupů, dokumentů nebo při automatizaci podnikových procesů. FOTO – Roboflow
Vše se pozná ve srovnání
Qwen3.8-Max je dostupný prostřednictvím Alibaba Cloud a jeho API. Podle zveřejněných údajů stojí používání modelu 2 dolary za milion vstupních tokenů a 6 dolarů za milion výstupních tokenů. To je velmi agresivní cenová politika v porovnání s některými západními konkurenty.
Pro srovnání: oficiální cena GPT-5.6 Sol je 5 dolarů za milion vstupních tokenů a 30 dolarů za milion výstupních tokenů. Kombinované ceny proto nelze jednoduše srovnávat bez znalosti poměru vstupních a výstupních tokenů, ale rozdíl v ceně výstupu je výrazný.
Qwen3.8-Max navíc ukazuje, jak se čínská strategie v oblasti AI mění. Vedle uzavřených komerčních služeb se stále více prosazují modely, jejichž váhy mohou být zpřístupněny vývojářům. Alibaba plánovala zveřejnit otevřené váhy Qwen3.8-Max a menší varianty Qwen3.8-27B v průběhu týdne od 10. srpna. Současně se však objevily informace, že pro největší komerční uživatele chce Alibaba zavést podíl na příjmech generovaných prostřednictvím modelu.
Právě otevřené váhy mohou být pro vývojáře zásadní. Umožňují provozovat model na vlastní infrastruktuře a přizpůsobovat jej konkrétním potřebám. Neznamená to však automaticky, že jde o plně „open-source“ software – otevřenost modelu závisí také na licenci a na tom, které části technologie jsou skutečně zveřejněny.
Čína nechce zůstat jen výrobcem chatbotů
WAIC 2026 současně ukázala, že čínská strategie nesměřuje pouze k vytvoření jednoho dominantního modelu. Země buduje celý ekosystém.
Vedle jazykových modelů se rychle rozvíjí robotika, AI agenti, chytré brýle, autonomní systémy a průmyslová umělá inteligence. Na výstavě například nechyběly chytré brýle Qwen Glasses S1 s funkcemi překladu, navigace nebo nahrávání videa. Představeny byly také systémy, v nichž několik robotů spolupracuje na jediném úkolu.
Významný posun představují právě AI agenti. Ti už nemají pouze odpovídat člověku, ale mohou rozdělit složitý úkol na jednotlivé kroky, vyhledat potřebné informace, napsat kód, pracovat s dokumenty nebo využít další internetové služby.
To je možná důležitější než samotné závody o počet parametrů. Pokud se umělá inteligence skutečně stane pracovním nástrojem, rozhodovat nebude jen to, zda model dokáže odpovědět na otázku lépe než konkurence. Rozhodovat bude především to, kolik práce dokáže skutečně vykonat.
Dopad pro svět: nejde jen o čínskou záležitost
Čínský rozmach umělé inteligence tak není pouze technologickou otázkou. Stává se také otázkou průmyslové konkurenceschopnosti, cen a dostupnosti výpočetních technologií.
Zatímco Spojené státy mají stále mimořádně silné technologické firmy a špičkové modely, čínské společnosti tlačí na jinou část trhu: rychlý vývoj, nízké ceny, otevřené váhy a masové nasazení AI v průmyslu a každodenním životě.
Soutěž se proto nevede jen o to, kdo vytvoří nejlepší chatbot. Ve skutečnosti jde o mnohem větší závod – o to, kdo dokáže umělou inteligenci nejrychleji proměnit v produktivní nástroj pro miliony lidí a pro celou ekonomiku.
A právě v tom může být čínský přístup velmi významný. Budoucnost umělé inteligence se totiž nemusí rozhodnout pouze v laboratořích několika amerických technologických gigantů. Může se rozhodnout také v továrnách, kancelářích, obchodech a domácnostech – a právě tam se Čína snaží dostat AI co nejrychleji.
Ioannis Sideropulos