Íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli útok na jeho zemi by vyústil v »regionální válku«, jelikož americký prezident Donald Trump hromadí vojenské prostředky na Blízkém východě.
»Měli by vědět, že pokud tentokrát začnou válku, bude to regionální válka,« citovaly v neděli nejvyššího vůdce íránské státní tiskové agentury.
Šestaosmdesátiletý vůdce promluvil u příležitosti výročí návratu ajatolláha Rúholláha Chomejního z exilu do Íránu v roce 1979, což byl klíčový okamžik, který vedl k íránské revoluci a ukončil monarchii Mohammada Rézy Šáha Pahlavího.
Chameneího komentáře zazněly v době, kdy se k regionu po celostátních protivládních protestech v Íránu, při nichž v lednu zahynuly tisíce lidí, přiblížila letadlová loď USS Abraham Lincoln, stíhačky a torpédoborce amerického námořnictva.
Protesty, které začaly koncem prosince kvůli propadu íránského rialu, se později proměnily v přímou výzvu Chameneího vládě. Íránské úřady tvrdí, že demonstranty podněcovali a vedli zahraniční agenti. »Nedávná vzpoura se podobala puči. Samozřejmě, že puč byl potlačen,« řekl Chameneí na nedělní vzpomínce. »Jejich cílem bylo zničit citlivá a efektivní centra zapojené do řízení země, a z tohoto důvodu zaútočili na policii, vládní centra, zařízení [Islámských revolučních gard], banky a mešity a pálili kopie Koránu,« dodal.
Íránská státní média uvedla, že při protestech zahynulo 3117 lidí , včetně 2427 civilistů a příslušníků bezpečnostních složek. Aktivisté za lidská práva se sídlem v USA uvedli, že bylo zabito více než 6000 lidí. Stanici Al-Džazíra se nepodařilo tato čísla nezávisle ověřit.
Americký prezident zpočátku podmínil útok USA chováním Teheránu vůči demonstrantům, ale později svůj postoj změnil a prohlásil, že chce, aby Írán souhlasil s jadernou dohodou.
V červnu vedli íránští a američtí představitelé v Ománu nepřímá jednání, než Izrael zahájil 12denní válku proti Íránu. USA se také připojily k Izraeli a zaútočily na íránská jaderná zařízení.
Chameneí v neděli zachoval vzdorovitý tón a obvinil USA z toho, že se chtějí zmocnit íránských zdrojů, včetně ropy a zemního plynu. »To je hlavní důvod jejich nepřátelství a zbytek jejich řečí, stejně jako lidská práva, jsou plané řeči,« řekl.
Navzdory rétorice Írán i USA potvrdily, že zahájily komunikaci ve snaze dosáhnout dohody, která by zabránila vojenské konfrontaci. Trump v sobotu prohlásil, že Teherán »vážně jedná« s Washingtonem, jen několik hodin poté, co šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání prohlásil, že Teherán je připraven na rozhovory s USA.
Trump na palubě letadla Air Force One prohlásil, že by Írán měl souhlasit s dohodou »bez jaderných zbraní«, ale dodal, že neví, zda by Teherán takovou dohodu podepsal. »Ale oni s námi mluví,« řekl, »vážně s námi mluví.«
(is)